232 / 610
230
s adhezními smlouvami
71
. Pochybnosti o jejím budoucím uplatnění lze však rozptýlit.
Specifika obchodních vztahů si, jak již bylo naznačeno v první kapitole, vynucují mo-
difikovaný přístup právní regulace, což ostatně dosvědčil i Nejvyšší soud
72
. Vzhledem
k tomu, že obsah zásady poctivého obchodního styku byl v minulosti určován výhrad-
ně rozhodovací praxí, je možné důvodně očekávat, že v ní svůj význam ani po změně
zákonné úpravy neztratí. Bude jen nově odvozována od explicitního principu poctivos-
ti jako jeho speciální obměna pro obchodní vztahy.
Na rozdíl od dobrých mravů se judikatura vymezení zásady poctivého obchodního
styku spíše vyhýbá
73
, což je nejspíše proto, že vzájemný vztah těchto zásad, o němž
bude ještě pojednáno, je, mírně řečeno, nejasný. V doktríně se o definici pokusil např.
B. Havel, který zásadu označil za spojení třech složek, a to obecné morálky, obchod-
ních zvyklostí a náležité (profesionální) péče.
74
Vztahují se k ní však všechny výhrady
zmíněné již mnohokrát výše.
Následkem jednání shledaného v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku
bylo dle obchodního zákoníku nepřiznání právní ochrany. Na tom se nic nemění ani
po rekodifikaci. Ačkoliv ustanovení § 6 občanského zákoníku sankci neobsahuje, ne-
jedná se o normu imperfektní, neboť následek lze dovodit z ustanovení § 8 téhož zá-
kona zakazující zjevné
75
zneužití práva. Za zneužití lze považovat takový výkon práva,
který sice právní norma podle své formulace umožňuje, ale je závadný, přičemž krité-
riem jsou dle Pulkrábka základní zásady právního řádu.
76
Zákaz zneužití tak ztělesňuje
korigující funkci principu poctivosti.
77
Na okraj k tomu si dovolím poznamenat, že
i absence tohoto výslovného ustanovení, by na následku nepochybně nic nezměnila,
poněvadž nechránit nespravedlivá jednání je obecnou povinností justice.
Předpokladem uplatnění sankce nevymahatelnosti je platné právní jednání, neboť
nepřiznání právní ochrany směřuje již jen k jeho výkonu.
78
Na samotnou platnost
sankce přirozeně žádný vliv nemá, může tedy dojít k paradoxu, kdy výkon práva, jež
byl soudem shledán jako nepoctivý, bude mít právně relevantní následky.
79
Uplatnění
71
Ustanovení § 1801 občanského zákoníku.
72
Rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Cdo 359/2007.
73
V nálezu US ČR, sp.zn II 684/05 je např. odkázáno na definici dobrých mravů.
74
HAVEL, B.
Dobré mravy a poctivý obchodní styk
[online]. Právník, č. 1, 2000 [cit. 4. 3. 2016]. Dostupné
z:
http://obchodni.juristic.cz/69611/clanek/j_obchod2.html75
Zde jde o formulační nepřesnost zákonodárce. Skrytému či jinak zastřenému zneužití by argumentem
a minori ad maius měla být tím právní ochrana nepochybně odepřena tím spíše.
76
PULKRÁBEK, Z. In: MELZER, F a P. TÉGL.
Občanský zákoník: velký komentář
, op. cit, s. 157.
77
Rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Odo 427/2003
78
Usnesení NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 542/2010
79
Důvodem takového řešení je zákonodárcem proklamovaná profesionalita podnikatelů a jeho snaha o co
největší smluvní svobodu v obchodních vztazích. Srov. HAVEL, op. cit.