Table of Contents Table of Contents
Previous Page  232 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 232 / 284 Next Page
Page Background

230

okolností případu, jej nepoužije též obecný soud

1200

či kontrolní orgán,

1201

neboť i dle

platné definice závislé práce se jedná o práci konanou (výlučně) pro zaměstnavatele.

Test ekonomické reality poukazuje na hospodářský a sociální rozměr osobní závis-

losti zaměstnance na zaměstnavateli.

1202

Jde o to, co je hlavním zdrojem příjmu pra-

covníka a zda pracovník v rámci poskytování své činnosti nese sám podnikatelský risk

spočívající v dosažení zisku či utrpění ztráty při výkonu dané činnosti. O hospodářské

závislosti lze jednoznačně hovořit, pokud celý příjem pracovníka dlouhodobě pochází

pouze z výkonu práce pro jeden subjekt (např. distribuce zboží od jednoho výrobce

či dodavatele).

1203

Protože jak správně poukazuje Schaub, fyzická osoba je závislá, po-

kud nemá z důvodu plnění úkolů pro určitý subjekt přiměřený volný čas pro plnění

úkolů či zakázek pro jiné subjekty.

1204

Příkladem je výslech svědka J. P., který u svého

zaměstnavatele od roku 1981 a posléze od 1983 „obchodního partnera“ navážel stelivo

a vyvážel chlévskou mrvu. Svědek vypověděl:

„…udělali z nás podnikatele…“

Neznal

přitom ani cenu svých služeb, jak konstatoval:

„ale neví, a ani nechce vědít.“

1205

To, co pracovníka činí nezávislým, garantuje mu svobodu jednání a bezpečnost

na trhu je určitá velikost klientely. Má-li pracovník pouze jednoho zákazníka či velmi

málo zákazníků, pak je na nich hospodářsky závislý, pokud jde o odbyt jím nabízených

výrobků a služeb. Ve stejné situaci se nachází ten, kdo se nemůže ucházet o další klienty

bez hrozby odvetných sankčních opatření ze strany svého (stávajícího) klienta.

1206

V legislativní praxi některých států lze najít příklady, kdy k získání statusu zaměst-

nance či osoby konající ekonomicky závislou samostatnou výdělečnou činnost, postaču-

je též závislost nižší úrovně, než je 100%. Španělský Status osoby samostatně výdělečně

činné přijatý v roce 2007 definuje osobu konající ekonomicky závislou samostatnou

výdělečnou činnost jako osobu, která obvykle, osobně, přímo a převážně vykonává eko-

nomickou či profesní činnost za účelem zisku, a to ve prospěch fyzické či právnické

osoby zvané klient, na níž je ekonomicky závislá pro získání nejméně 75% příjmu ze

1200

Zde je nutno podotknout, že ani obecné soudy neinterpretují znak zaměstnavatelovy nadřízenosti re-

striktivně. Podřízenost zaměstnavatele byla vždy dovozována podle okolností konkrétního případu a se

zřetelem k souhrnu pracovních a mzdových podmínek předmětného zaměstnance. Srov. rozhodnutí

Nejvyššího soudu z 21. ledna 2004, sp. zn. 21 Cdo 1852/2003; kde soud dovodil zaměstnavatelovu

nadřízenost se zřetelem k tomu, že práce byla konána jménem zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

1201

Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 6. 2012, č.j. 1797/1.30/12/14.3, str. 4 a násl.

1202

Znak osobní závislosti zaměstnance považuje za klíčový pro vymezení závislé práce také Bezouška. Srov.

Bezouška, P. Závislá práce, str. 580.

1203

Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office,

Hart, Geneva 2011, str. 26 a 114. Srov. též bod 18 Code of Good Practice (Notice 1774 of 2006, GG

29445, 1 December 2006) a rozsudek ve věci Andreanis v Department of Health (2006) 5 BALR 461

(PHWSBC).

1204

Srov. výklad v § 36 I 4 c) in Schaub, G.: Arbeitsrechthandbuch, 7. vydání, Mnichov, 1992.

1205

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č.j. 1 Afs 126/2009-73, bod 56 a násl.

1206

Srov. čl. 9 odst. 1 italského legislativního dekretu č. 192/1998 a ust. § 26 německého Gesetz Gegen

Wettbewerbsbeschränkungen.