232 / 284
230
okolností případu, jej nepoužije též obecný soud
1200
či kontrolní orgán,
1201
neboť i dle
platné definice závislé práce se jedná o práci konanou (výlučně) pro zaměstnavatele.
Test ekonomické reality poukazuje na hospodářský a sociální rozměr osobní závis-
losti zaměstnance na zaměstnavateli.
1202
Jde o to, co je hlavním zdrojem příjmu pra-
covníka a zda pracovník v rámci poskytování své činnosti nese sám podnikatelský risk
spočívající v dosažení zisku či utrpění ztráty při výkonu dané činnosti. O hospodářské
závislosti lze jednoznačně hovořit, pokud celý příjem pracovníka dlouhodobě pochází
pouze z výkonu práce pro jeden subjekt (např. distribuce zboží od jednoho výrobce
či dodavatele).
1203
Protože jak správně poukazuje Schaub, fyzická osoba je závislá, po-
kud nemá z důvodu plnění úkolů pro určitý subjekt přiměřený volný čas pro plnění
úkolů či zakázek pro jiné subjekty.
1204
Příkladem je výslech svědka J. P., který u svého
zaměstnavatele od roku 1981 a posléze od 1983 „obchodního partnera“ navážel stelivo
a vyvážel chlévskou mrvu. Svědek vypověděl:
„…udělali z nás podnikatele…“
Neznal
přitom ani cenu svých služeb, jak konstatoval:
„ale neví, a ani nechce vědít.“
1205
To, co pracovníka činí nezávislým, garantuje mu svobodu jednání a bezpečnost
na trhu je určitá velikost klientely. Má-li pracovník pouze jednoho zákazníka či velmi
málo zákazníků, pak je na nich hospodářsky závislý, pokud jde o odbyt jím nabízených
výrobků a služeb. Ve stejné situaci se nachází ten, kdo se nemůže ucházet o další klienty
bez hrozby odvetných sankčních opatření ze strany svého (stávajícího) klienta.
1206
V legislativní praxi některých států lze najít příklady, kdy k získání statusu zaměst-
nance či osoby konající ekonomicky závislou samostatnou výdělečnou činnost, postaču-
je též závislost nižší úrovně, než je 100%. Španělský Status osoby samostatně výdělečně
činné přijatý v roce 2007 definuje osobu konající ekonomicky závislou samostatnou
výdělečnou činnost jako osobu, která obvykle, osobně, přímo a převážně vykonává eko-
nomickou či profesní činnost za účelem zisku, a to ve prospěch fyzické či právnické
osoby zvané klient, na níž je ekonomicky závislá pro získání nejméně 75% příjmu ze
1200
Zde je nutno podotknout, že ani obecné soudy neinterpretují znak zaměstnavatelovy nadřízenosti re-
striktivně. Podřízenost zaměstnavatele byla vždy dovozována podle okolností konkrétního případu a se
zřetelem k souhrnu pracovních a mzdových podmínek předmětného zaměstnance. Srov. rozhodnutí
Nejvyššího soudu z 21. ledna 2004, sp. zn. 21 Cdo 1852/2003; kde soud dovodil zaměstnavatelovu
nadřízenost se zřetelem k tomu, že práce byla konána jménem zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.
1201
Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 6. 2012, č.j. 1797/1.30/12/14.3, str. 4 a násl.
1202
Znak osobní závislosti zaměstnance považuje za klíčový pro vymezení závislé práce také Bezouška. Srov.
Bezouška, P. Závislá práce, str. 580.
1203
Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office,
Hart, Geneva 2011, str. 26 a 114. Srov. též bod 18 Code of Good Practice (Notice 1774 of 2006, GG
29445, 1 December 2006) a rozsudek ve věci Andreanis v Department of Health (2006) 5 BALR 461
(PHWSBC).
1204
Srov. výklad v § 36 I 4 c) in Schaub, G.: Arbeitsrechthandbuch, 7. vydání, Mnichov, 1992.
1205
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č.j. 1 Afs 126/2009-73, bod 56 a násl.
1206
Srov. čl. 9 odst. 1 italského legislativního dekretu č. 192/1998 a ust. § 26 německého Gesetz Gegen
Wettbewerbsbeschränkungen.