233 / 284
231
své profesní činnosti.
1207
Dalším příkladem je německá definice pracovního poměru
vnesená do IV. Knihy SGB čl. 3 bod 1 Zákona ze dne 19. 12. 1998.
1208
Německý
zákonodárce použil k jejímu identifikování následující pravidlo:
„regeläßig und im
wesentlichem nur für einen Auftraggeber tätig sind.“
Což lze volně přeložit: pracoval
pravidelně především pro jednoho zadavatele práce (více k samotné definici v kapitole
Zahraniční příklady a zkušenosti).
1209
Kritérium výše příjmů je stále obsaženo v ust.
§ 12a odst. 1 bod 1 písm. b) Tarifvertragsgesetz
1210
při vymezení hospodářské závislos-
ti osob podobných zaměstnanců (arbeitnehmerähnliche Personen). Jedná se o osoby,
jež v rámci obchodní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb vykonávají danou
práci osobně, nevyužívají k jejímu výkonu v zásadě spolupracovníky a v průměru více
než 50% jejich odměny za výdělečnou činnost jim náleží od jednoho klienta.
1211
Čl. 3
odst. 1 kanadského Labour Code vymezil závislého kontrahenta jako každou osobu,
která, ať zaměstnaná na základě pracovní smlouvy či nikoliv, koná práci či poskytuje
služby pro jiného na základě takových ujednání a podmínek, které ji staví do pozice
ekonomické závislosti na této osobě a ukládají ji závazek plnit povinnosti ku prospěchu
této jiné osoby.
1212
Na hospodářskou závislost lze, jak zdůrazňuje především italský a německý přístup,
usuzovat z dlouhodobého a opakovaného výkonu určité činnosti pro jeden subjekt.
1213
Dle ust. § 12a odst. 1 bod 1 písm. b) Tarifvertragsgesetz se v případě nemožnosti zjištění
průměru příjmů zohledňuje období posledních 6 měsíců, není-li v kolektivní smlouvě
sjednáno jinak. Dle jihoafrické úpravy nastoupí právní domněnka existence pracovní-
ho poměru, pokud pracovník prokáže, že v daném vztahu je přítomen alespoň jeden ze
sedmi znaků pracovního poměru, těmito znaky jsou mimo jiné ekonomická závislost
na zadavateli práci či skutečnost, že pracovník vykonával práci pro jinou osobu alespoň
1207
Srov. článek 11 španělského zákona ze dne 11. července 2007 o statusu osoby samostatně výdělečně
činné činné (Ley 20/2007, de 11 de julio, del Estatuto del trabajo autónomo).
1208
Gesetz zur Korrektur in der Sozialversicherung und zur Sicherung der Arbeitnehmerrechte vom
19. Dezember 1998, Bundesgesetzblatt Teil I, Nr. 85 vom 28. Dezember 1998 (BGBl. I 1998 S. 3843).
1209
Ke shodnému francouzskému přístupu srov. Virassamy, G. J.: Les contrats de dependance, Paris LGDJ,
1986, str. 139 a násl.
1210
Tarifvertragsgesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 25. August 1969 (BGBl. I S. 1323), das
zuletzt durch Artikel 88 des Gesetzes vom 8. Dezember 2010 (BGBl. I S. 1864) geändert worden ist.
1211
V plném znění: „
DieVorschriften dieses Gesetzes gelten entsprechend 1. für Personen, die wirtschaftlich abhän-
gig und vergleichbar einem Arbeitnehmer sozial schutzbedürftig sind (arbeitnehmerähnliche Personen), wenn
sie auf Grund von Dienst- oder Werkverträgen für andere Personen tätig sind, die geschuldeten Leistungen
persönlich und im wesentlichen ohne Mitarbeit von Arbeitnehmern erbringen und a)
überwiegend für eine
Person tätig sind oder b) ihnen von einer Person im Durchschnitt mehr als die Hälfte des Entgelts
zusteht, das ihnen für ihre Erwerbstätigkeit insgesamt zusteht; ist dies nicht voraussehbar, so sind für die
Berechnung, soweit im Tarifvertrag nichts anderes vereinbart ist, jeweils die letzten sechs Monate, bei
kürzerer Dauer der Tätigkeit dieser Zeitraum, maßgebend, …“
1212
K původní dikci cit. ustanovení viz kapitola Legislativní vymezení závislé práce.
1213
Srov. rozhodnutí Zemského soudu v Kolíně z 28. 6. 1989, BB 1989, str. 1760.