236 / 284
234
Z hlediska vymezení závislé práce se první situace nedotýká, nemění vlastní vyme-
zení závislé práce. Specifický je případ, kdy zaměstnavateli poskytuje služby agentura
práce, jež k tomu nemá příslušné povolení ke zprostředkování zaměstnání. Pokud fy-
zická osoba, podnikající fyzická osoba či právnická osoba zprostředkuje zaměstnání,
aniž by k tomu byl oprávněn příslušným povolením, jedná se o správní delikt dle ust.
§ 139 odst. 1 písm. b), ust. § 140 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Nejde však
o výkon nelegální práce, pokud přidělení „agenturní zaměstnanci“ jsou zaměstnanci
přidělujícího subjektu na základě pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti.
Kontrolní orgány jsou povinny odhalovat její simulovaný výkon závislé práce v ne-
změněné podobě v souladu se zásadou materiální pravdy. Je-li společným cílem obou
smluvních stran vyhnout se zvýšenému daňovému břemenu a odvodům pojistné-
ho, pak je vzhledem ke společným zájmům zaměstnavatele a zaměstnance kontrolní
činnost zvlášť obtížná. K simulaci výkonu samostatné nezávislé práce více v kapitole
Opatření k zastření výkonu závislé práce.
V druhém případě se jedná o úpravu přístupu na český pracovní trh. Neohlášení
cizinci nemají právo na práci, a to ani v jednom z jeho výše zmíněných složek. Česká
úprava je obsažena v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále
„zákon o zaměstnanosti“). V souladu s ust. § 89 zákona o zaměstnanosti nemůže být
legálně založen pracovně právní vztah cizince v případě, že cizinci nebylo uděleno
povolení k zaměstnání, povolení k pobytu na území České republiky nebo cizinec
není držitelem zelené karty.
1229
Za cizince pro tyto potřeby označuje ust. § 85 zákona
o zaměstnanosti všechny fyzické osoby, které nejsou občanem Evropské unie a jeho
rodinným příslušníkem a rodinným příslušníkem občana České republiky. Za cizince
pro tyto účely však není možné považovat též další osoby, jedná se konkrétně např.
o cizince s povoleným trvalým pobytem, rodinné příslušníky občana smluvního státu
Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska;
1230
dlouhodobě pobývající reziden-
ty
1231
a jejich rodinné příslušníky;
1232
občany států, s nimiž Česká republika uzavřela
příslušnou mezinárodní smlouvu; vojenský a civilní personál ozbrojených sil jiných
států,
1233
studenty a některé bývalé studenty,
1234
asylanty, osoby požívající doplňkové
1229
Srov. NS 21 Cdo 1985/2007.
1230
Srov. Čepelka, Č., Šturma, P.: Mezinárodní právo veřejné, 1. vyd., Praha, C.H. Beck 2008, str. 346.
1231
Členské státy jsou povinny přiznat právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta státním přísluš-
níkům třetích zemí, kteří bezprostředně před podáním příslušné žádosti pobývali oprávněně a nepřetr-
žitě na jejich území po dobu pěti let. Srov. čl. 4 směrnice 2004/38/ES.
1232
Srov. např. čl. 16 směrnice č. 2003/109/ES.
1233
Srov. zákon č. 310/1999 Sb. o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, v platném
znění.
1234
Pro účely přístupu na pracovní trh jsou zvýhodněny osoby, které získaly střední nebo vyšší odborné
vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdě-
lání podle zákona o vysokých školách.