240 / 284
238
XXI. HISTORICKÝ EXKURZ K RECENTNÍMU VÝVOJI ZÁKAZU
ŠVARCSYSTÉMU A NELEGÁLNÍ PRÁCE
Právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu chráněné v čl. 26 Listiny
je právem omezitelným.
1248
Se závislou prací přímo souvisí druh omezení, které vložil
do ust. § 1 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti
1249
zákon č. 578/1991 Sb.
o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zá-
konů. Tato novela stanovila, že právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především
jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním
vztahu. Právnická nebo fyzická osoba byla povinna plnění běžných úkolů vyplývajících
z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstná-
vala v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Výjimka platila pro plnění běžných
úkolů, které fyzická osoba zajišťovala sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí
anebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. Běžnými úkoly
vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozuměly zejména úkoly přímo
související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při
podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v za-
řízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod
vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
1250
Následný legislativní vývoj přinesl nejprve přesunutí úpravy zákazu švarcsystému
z ust. § 1 odst. 4 do odst. 6 stejného ustanovení zákona o zaměstnanosti. Zákon
č. 369/2000 Sb. výjimku z omezení zaměstnavatele (pokud jde o povinnost zajišťovat
plnění běžných úkolů svými zaměstnanci) rozšířil též na franchizingové vztahy. Zákon
o zaměstnanosti po této změně upřesnil, že jinou právnickou nebo fyzickou osobou se
pro tyto účely rozuměla pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které
má svými zaměstnanci v pracovních vztazích zajišťovat.
Účelem této omezující úpravy byl zájem státu zabránit tzv. švarcsystému, tj. daňo-
vým únikům a umělému snižování odvodů pojistného na nemocenské a důchodové
pojištění do státního rozpočtu a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění do rozpo-
čtů zdravotních pojišťoven. Nepřímo ovšem došlo též k zintenzivnění sociální ochrany
zaměstnanců. Ústavní soud při posuzování ústavnosti této úpravy konstatoval,
1251
že
tato úprava vznikala za odlišné sociální i ekonomické situace, kdy daňový a sociální
1248
Nález ÚS sp. zn. II. ÚS 304/98. Takovým omezením může být zákaz výkonu určité činnosti uložený
soudem či správním orgánem. Srov. rozhodnutím ředitele Bezpečnostní informační služby, srov. nález
pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS 11/2000, dále též např. nález sp. zn. II. ÚS 536/01. Nebo tzv. povinný po-
díl (tj. povinnost zaměstnat určité množství osob se zdravotním postižením). K tomu srov. Usnesení
Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 228/99. Srov. též rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 6 A 85/97-18.
1249
Zákon o zaměstnanosti z roku 1991 v původní redakci zákaz švarcsystému neobsahoval.
1250
Srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 11. 2002, sp. zn.15 Ca 219/2000 či roz-
hodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 10 Ca 3/2003.
1251
Ústavní soud nerozhodl o návrhu stěžovatele na zrušení napadeného ustanovení pro jeho údajný rozpor
s Listinou, neboť toto ustanovení pozbylo platnosti dříve, než ukončilo řízení. I když zastavil řízení,
považoval za potřebné vyjádřit k této problematice svůj názor. Nález ÚS sp. zn. II. ÚS 304/98.