![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0227.jpg)
225
pravdou, že definice závislé práce mu přiznává spíše podpůrné (subsidiární) postave-
ní,
1161
primárním zůstává test nadřízenosti zaměstnavatele.
1162
Podstatou integračního testu je
organisatorische Abhängigkeit
, tedy začlenění zaměst-
nance do provozu zaměstnavatele, o jehož podobě přitom rozhoduje osoba odlišná
od zaměstnance
(fremdbestimmte Arbeit)
. Důraz není ani tak kladen na právní závislost
zaměstnance, ale na způsob, jakým je práce konána. Výkon práce ze strany zaměstnan-
ce je dlouhodobě koordinován zaměstnavatelem dle jeho provozních potřeb, zaměst-
nanec je tak nucen spolupracovat s ostatními spoluzaměstnanci, být zaměstnavateli ne-
ustále k dispozici z hlediska času i místa a je též odkázán na technický (administrativní)
aparát zaměstnavatele.
1163
Soudce Denningem, který poprvé použil ve VB integrační
test ve věci Stevensons,
1164
jeho naplnění spatřoval v tom, že činnost pracovníka se
stala strukturální součástí podniku. Čl. 3 bod 1 Zákona ze dne 19. 12. 1998,
1165
který
upravil zákonnou definici výkonu závislé práce pro účely sociálního zabezpečení, tento
znak definoval slovy:
„in die Arbeitsorganisation des Auftraggebers eingegliedert sein“,
tedy být včleněn do organizace práce zadavatele této práce.
V českém podání na integrační test poukazují hned čtyři z celkových pěti legálních
znaků závislé práce. Osobně pracující zaměstnanec (1) musí pracovat jménem zaměst-
navatele (2), podle pokynů zaměstnavatele (3) a práce je konána pro zaměstnavatele
(4). Jak počet znaků (čtyři z pěti), tak jejich věcný rozsah prokazuje, že přes subsidiární
význam integračního testu, teprve naplněním integračního testu je nadřízenost za-
městnavatele jednak funkčně odůvodněna, jednak technicky realizována.
1166
Německý BSG
1167
pro naplnění integračního testu požadoval úplné začlenění za-
městnance do organizace práce u zaměstnavatele, což se zdá být v souladu též s českou
úpravou. Zadavatel práce, který pouze zadává a kontroluje práci, aniž by kromě toho
též stanovil způsob provedení práce, pracovní podmínky a kontroloval dodržování
navatele“, který zákoník práce používá v souvislosti se skončením pracovního poměru a dále u přechodu
práv a povinností z pracovněprávních vztahů (srov. kapitolu skončení pracovního poměru).
1161
Též dle judikatury italských soudů má integrační test podpůrnou povahu (indici empirici c.d. sussidiari).
Srov. Ghera, E. Diritto del Lavoro, Bari, Cacucci, 2000, str. 70.
1162
Nižší význam je integračnímu testu přikládán též v Belgii, Estonsku, Nizozemí, Polsku, Rumunsku,
Řecku, Slovensku a Španělsku. Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship,
str. 18.
1163
Srov. Niebler, M.; Meier, H.; Dubber, A.: Arbeitnehmer oder freier Mitarbeiter? Grundlagen und Praxi
des Arbeitsrechts, Berlin, Grich Schmidt 1994, str. 38. Bezouška nicméně poukazuje na to, že začlenění
do zaměstnavatelovy organizační struktury lze vnímat pouze jako projev vázanosti pokyny zaměstnava-
tele. Viz Bezouška, P.: Závislá práce, Právní rozhledy 2008, č. 16, str. 581.
1164
Stevenson v McDonald and Evans (1952) TLR 101.
1165
Gesetz zur Korrektur in der Sozialversicherung und zur Sicherung der Arbeitnehmerrechte vom
19. Dezember 1998,
Bundesgesetzblatt Teil I, Nr. 85 vom 28. Dezember 1998 (BGBl. I 1998 S. 3843).
1166
K technicko funkčnímu pojetí integračního testu srov. rozsudek Cassazione, Seizioni Unite, 30 giugno
1999, č. 379.
1167
Viz rozhodnutí BSG z 1. 12. 1977, BB 1978, str. 966.