Table of Contents Table of Contents
Previous Page  227 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 227 / 284 Next Page
Page Background

225

pravdou, že definice závislé práce mu přiznává spíše podpůrné (subsidiární) postave-

ní,

1161

primárním zůstává test nadřízenosti zaměstnavatele.

1162

Podstatou integračního testu je

organisatorische Abhängigkeit

, tedy začlenění zaměst-

nance do provozu zaměstnavatele, o jehož podobě přitom rozhoduje osoba odlišná

od zaměstnance

(fremdbestimmte Arbeit)

. Důraz není ani tak kladen na právní závislost

zaměstnance, ale na způsob, jakým je práce konána. Výkon práce ze strany zaměstnan-

ce je dlouhodobě koordinován zaměstnavatelem dle jeho provozních potřeb, zaměst-

nanec je tak nucen spolupracovat s ostatními spoluzaměstnanci, být zaměstnavateli ne-

ustále k dispozici z hlediska času i místa a je též odkázán na technický (administrativní)

aparát zaměstnavatele.

1163

Soudce Denningem, který poprvé použil ve VB integrační

test ve věci Stevensons,

1164

jeho naplnění spatřoval v tom, že činnost pracovníka se

stala strukturální součástí podniku. Čl. 3 bod 1 Zákona ze dne 19. 12. 1998,

1165

který

upravil zákonnou definici výkonu závislé práce pro účely sociálního zabezpečení, tento

znak definoval slovy:

„in die Arbeitsorganisation des Auftraggebers eingegliedert sein“,

tedy být včleněn do organizace práce zadavatele této práce.

V českém podání na integrační test poukazují hned čtyři z celkových pěti legálních

znaků závislé práce. Osobně pracující zaměstnanec (1) musí pracovat jménem zaměst-

navatele (2), podle pokynů zaměstnavatele (3) a práce je konána pro zaměstnavatele

(4). Jak počet znaků (čtyři z pěti), tak jejich věcný rozsah prokazuje, že přes subsidiární

význam integračního testu, teprve naplněním integračního testu je nadřízenost za-

městnavatele jednak funkčně odůvodněna, jednak technicky realizována.

1166

Německý BSG

1167

pro naplnění integračního testu požadoval úplné začlenění za-

městnance do organizace práce u zaměstnavatele, což se zdá být v souladu též s českou

úpravou. Zadavatel práce, který pouze zadává a kontroluje práci, aniž by kromě toho

též stanovil způsob provedení práce, pracovní podmínky a kontroloval dodržování

navatele“, který zákoník práce používá v souvislosti se skončením pracovního poměru a dále u přechodu

práv a povinností z pracovněprávních vztahů (srov. kapitolu skončení pracovního poměru).

1161

Též dle judikatury italských soudů má integrační test podpůrnou povahu (indici empirici c.d. sussidiari).

Srov. Ghera, E. Diritto del Lavoro, Bari, Cacucci, 2000, str. 70.

1162

Nižší význam je integračnímu testu přikládán též v Belgii, Estonsku, Nizozemí, Polsku, Rumunsku,

Řecku, Slovensku a Španělsku. Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship,

str. 18.

1163

Srov. Niebler, M.; Meier, H.; Dubber, A.: Arbeitnehmer oder freier Mitarbeiter? Grundlagen und Praxi

des Arbeitsrechts, Berlin, Grich Schmidt 1994, str. 38. Bezouška nicméně poukazuje na to, že začlenění

do zaměstnavatelovy organizační struktury lze vnímat pouze jako projev vázanosti pokyny zaměstnava-

tele. Viz Bezouška, P.: Závislá práce, Právní rozhledy 2008, č. 16, str. 581.

1164

Stevenson v McDonald and Evans (1952) TLR 101.

1165

Gesetz zur Korrektur in der Sozialversicherung und zur Sicherung der Arbeitnehmerrechte vom

19. Dezember 1998,

Bundesgesetzblatt Teil I, Nr. 85 vom 28. Dezember 1998 (BGBl. I 1998 S. 3843).

1166

K technicko funkčnímu pojetí integračního testu srov. rozsudek Cassazione, Seizioni Unite, 30 giugno

1999, č. 379.

1167

Viz rozhodnutí BSG z 1. 12. 1977, BB 1978, str. 966.