247 / 284
245
pravdivými údaji o své státní příslušnosti).
1276
Do doby, než se vůči druhé straně ne-
platnosti právního úkonu dotčená strana nedovolala,
1277
byl tento právní úkon platný.
Soud, správní úřad a ani nikdo jiný nemohl do té doby k relativní neplatnosti přihlížet
z úřední povinnosti, i kdyby byla nepochybná.
1278
Další legislativní změna byla provedena zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností
od 1. 1. 2012. Zákonodárce vypočetl rozpor se zákonem v ust. § 19 ZP (ve znění
od 1. 1. 2012) jako důvod absolutní neplatnosti, musí se však jednat nejenom o práv-
ní úkon, který odporuje zákonu, ale zároveň nesmí být naplněny (nikoliv porušeny)
základní zásady pracovněprávních vztahů. Ty jsou vypočteny demonstrativně v ust.
§ 1a ZP. Ani tato formulace není šťastná, vzbuzuje totiž oprávněné pochyby o povaze
neplatnosti pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti
uzavřené s cizincem bez či v rozporu s pracovním povolením, zelenou či modrou kar-
tou. Klíčovou zásadou pracovního práva je i dle ust. § 1a písm. a) ZP zvláštní zákonná
ochrana postavení zaměstnance. Tato ochrana by však absolutně neplatným základním
pracovněprávním úkonem byla zásadním způsobem prolomena. Proto se lze přiklonit
k výkladu (zatím však bez opory judkatury),
1279
že nezískání povolení k zaměstnání
nemá vliv na platnost následně založeného pracovněprávního vztahu.
1280
ͮ. Skončení pracovněprávního vztahu
Zaměstnavatel je povinen s neohlášenými (nelegálními) cizinci jednat stejně jako
s občany České republiky, zejména jim musí poskytnout odměnu za výkon práce, která
nebude nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy a její výše bude respektovat zásadu
rovného zacházení. Dále je povinen s nimi zacházet rovně v oblasti dalších pracovních
podmínek, např. zajistit jejich bezpečnost a ochranu zdraví při práci atd.
1281
Zcela
neřešena je naopak problematika legalizace pobytu neohlášeného cizince, který platně
1276
Vzhledem k provedenému výkladu je případná aplikace ust. § 19 odst. 3 ZP (v rozsahu dikce: „Právní
úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně
tento zákon.“) irelevantní, neboť ke stejnému výsledku jsme došli již za prostřednictvím ust. § 20 ZP.
1277
Dále je dlužno dodat, že právo dovolat se relativní neplatnosti se promlčuje v obecné tříleté lhůtě. Promlčecí
lhůta začíná běžet ode dne, kdy dovolání se neplatnosti právního úkonu mohlo být vykonáno poprvé.
1278
Viz Drápal in Bělina a kol.: Zákoník práce, I. vydání, str. 100.
1279
Polské soudy judikovaly, že pracovní smlouva uzavřená bez předchozího udělení povolení k zaměst-
nání není stižena neplatností (niewaznożści dle čl. 58 občanského zákoníku). Tak rozsudek polského
Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2000 r. I PKN 558/99, OSP 2001, z. 3, poz. 40. Polská doktrína ovšem
toto rozhodnutí nepřijala kladně. Florek, L. a kol. Kodeks pracy, 5. vyd., Wolters Kluwer Polska Sp.
z o.o. 2009, str. 80.
1280
Ani dle polské judikatury není pracovní smlouva uzavřená bez předchozího udělení povolení k zaměst-
nání stižena neplatností (niewaznożści dle čl. 58 občanského zákoníku). Tak SN z dnia 27. marca 2000 r.
I PKN 558/99, OSP 2001, z. 3, poz. 40. Též tento progresivní přístup byl nicméně v doktríně přijat
kriticky. Srov. Florek, L. a kol. Kodeks pracy, 5. vyd., Wolters Kluwer Polska Sp. z o.o. 2009, str. 80.
1281
Pro určení kvality pracovních podmínek, které musí zaměstnavatel neohlášeným cizincům zajistit, pro
správné zúčtování odměny za výkon práce a v neposlední řadě též pro vliv pobytového práva na skonče-
ní pracovněprávního vztahu, je rozhodující, zda pracovněprávní vztah byl založen pracovní smlouvou,
dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce.