252 / 284
250
ho právního předpisu. Kvalifikovanější skutková podstata upravená v odst. 2 cit. ustano-
vení postihuje přísněji pachatele, který spáchá tento trestný čin jako člen organizované
skupiny, za úplatu, nebo opětovně. Dle ust. § 241 trestního zákona je postižitelný dále
ten, kdo jako zaměstnavatel nebo plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou po-
vinnost za zaměstnance nebo jinou osobu odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení,
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění.
Ten, kdo zaměstnal cizince, který byl na území České republiky zaměstnán bez po-
volení k zaměstnání, je-li vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen
dle ust. § 123 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky uhradit ná-
klady spojené se správním vyhoštěním, ledaže prokáže, že splnil povinnosti stanovené
právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl, že povolení
k pobytu předložené cizincem je padělkem.
Nezanedbatelné sankce plynou s účinností od 1. 1. 2012 ze zákona o zaměstnanosti
osobě, které zaměstnavatel neohlášeného cizince poskytl v rámci obchodního vztahu
plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby, a dále též prostřední-
kovi. Tyto osoby ručí za uhrazení pokuty uložené zaměstnavateli neohlášeného cizinci,
který umožnil tomuto cizinci výkon nelegální práce a za splnění povinnosti zaměst-
navatele uhradit neohlášenému cizinci mzdu a náklady spojené s jejím doručením.
Ručení však vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci neohlášeného cizince
tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.
1294
Již dříve
upravil v ust. § 123 zákon o pobytu cizinců na území České republiky povinnost toho,
kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění
zaměstnavatel neohlášeného cizince zaměstnával, a dále každého, kdo na základě svých
existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnává-
ní cizinců bez povolení k zaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstna-
vatele, uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit v té části, ve které je
neuhradí zaměstnavatel.
Výše a pestrost sankcí za nelegální práci působí jednoznačně odrazujícím dojmem.
Ve spojení s aktuální vládní kampaní proti nelegální práci jde o jednoznačný důkaz
snahy státu vyřešit tento problém represivními nástroji.
1295
S přihlédnutím k zahra-
1294
O tom, zda ručení podle odstavce 3 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá Úřad práce rozhodnutí. Správní ří-
zení lze zahájit nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek
podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e) zákona o zaměstnanosti.
1295
Stejně jako unijní přístup. Srov. Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. červ-
na 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobýva-
jících státních příslušníků třetích zemí nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES
o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních
příslušníků třetích zemí (tzv. „návratová směrnice“). Cílem směrnice č. 2009/52/ES je posílit spolupráci
mezi členskými státy v boji proti nedovolenému přistěhovalectví a zejména zintenzívnit opatření proti
neoprávněnému zaměstnávání, a to na úrovni členských států i EU. Směrnice 2009/52/ES zakazuje za-
městnávání nelegálních migrantů (čl. 1), vyžaduje zavedení informační a archivační povinnosti zaměst-
navatelů (čl. 4) a především ukládá členským státům, aby porušení zákazu práce nelegálních migrantů