89 / 284
87
pracovníky jen tehdy, jsou-li k němu v poměru mzdovém.
419
Dále lze upozornit, že dle
bodu 8 a 13 písm. b) Doporučení je existence pracovního poměru primárně otázka fak-
tická vztahující se ke způsobu výkon práce a odměňování zaměstnance.
Takto by bylo možno pokračovat též u ostatních vypuštěných znaků, což však uči-
níme až v rámci jednotlivých kapitol věnovaným těmto znakům. Obecně lze poukázat
na odlišnou historii, tradici a mezinárodní zkušenosti, proto i když tyto zmíněné znaky
přestaly být od 1. 1. 2012 explicitní součástí definice závislé práce, nelze na jejich ana-
lýzu rezignovat. Jelikož se zpravidla skutečně jedná o pojmové znaky výkonu závislé
práce, ať již to ust. § 2 odst. 1 ZP výslovně stanoví či nikoliv. Tyto znaky dotvářejí pra-
covněprávní vztah zaměstnance a zaměstnavatele a obtíže s jejich prokazováním v praxi
jim nemohou upřít rozlišovací funkci v hraničních případech, což ostatně prokazuje
též recentní judikatura Nejvyššího správního soudu.
420
ͯ. Povaha definice závislé práce
Definice závislé práce je upravena zákonem.
421
V důvodové zprávě k novele ZP bylo
v souvislosti s redefinováním závislé práce zdůrazněno, že povaha definice závislé práce
i v navrženém upraveném znění má nařizující (kogentní).
422
S účinností od 1. 1. 2012
došlo k další změně, která zásadně omezuje vliv vůle smluvních stran (tradičně v pra-
covním právu opomíjený, a to zejména pro představu o jejich nestejné vyjednávací síle).
Zákoník práce obsahuje nejen, jako dříve, zákaz zaměstnance vzdát se předem svých
práv, ale nově zaměstnanec nemůže dle ust. § 346c ZP zaměstnavatele vůbec zprostit
povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné,
odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvis-
losti s výkonem práce.
Účastníci se působnosti ZP nemohou vyhnout simulovanou volbou jiného občan-
skoprávního či obchodněprávního smluvního typu (např. smlouvy o dílo či smlouvy
o sdružení).
423
V případě sporu soudy zjišťují skutečnou vůli stran takové smlouvy a jimi
419
B. 9192/1896. Dále srov. Benjamin, P.: Subordination, Parasubordination and Self-Employment:
A Comparative Study of Selected African Countries in Casale, G. (ed.): The Employment Relationship,
A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 109.
420
Srov. judikaturu ke znaku soustavnosti, jenž rovněž není v legální definici explicitně zmíněn. Z poslední
doby tak rozsudek NSS ze dne 5. 12. 2012, č.j. 3 Ads 65/2012-30.
421
Legální definice se použije vždy, pokud bude pro pracovněprávní vztah rozhodné české právo. Srov.
Gamillscheg, F.: Internationales Arbeitsrecht (Arbeitsverweisungsrecht), sv. 27, Berlin, Max-Planck-
Institut für ausländisches und internationales Privatrecht, 1959, str. 58-59.
422
Tisk 411 PS PČR, zvláštní část bod 4, str. 116.
423
Srov. čl. 22 odst. 1 polského zákoníku práce a obdobné závěry polské dokríny. Srov. Mitrus, L.: Flexicurity
und das polnische Arbeitsrecht, Recht der Internationalen Wirtschaft, 2008, č. 8, str. 524. Tento závěr
platí také v německém pracovním právu. Srov. Niebler, M.; Meier, H.; Dubber, A.: Arbeitnehmer oder
freier Mitarbeiter? Grundlagen und Praxi des Arbeitsrechts, Berlin, Erich Schmidt 1994, str. 43. K stej-
ným závěrům německé judikatury viz rozsudek BAG ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. 5 AZR 447/92.