90 / 284
88
zamýšlené právní důsledky.
424
Je-li účastníky navenek předstíráno něco jiného, než
co skutečně obsahem svého právního vztahu učinili, pak soud musí zkoumat nejen
stránku vnějškovou, tj. projev vůle, ale též vůli smluvních stran.
425
Relevantní pro plat-
nost vzniku pracovněprávního vztahu není ani neformálnost pobytu cizince či absence
předchozího udělení povolení k zaměstnání, zelené či modré karty.
424
Srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2137/2004, které bylo publikováno
v časopise Soudní judikatura č. 5, 2005, str. 353 a násl. a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne
29. 12. 1997, sp. zn. 6 A 69/95, publikovaný in SJS č. 525/1999. K zakotvení v právní úpravě viz
např. ust. § 1 odst. 3 zákona č. 154/1934, Sb. o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních
pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích). Ze
slovenské judikatury lze zmínit rozsudek Nejvyššího soudu SR sp. zn. 5Sžf/36/2009, z italské Trib.
Ravenna 21. 11. 2005, RIDL, 2006, 2, 329.
425
Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 03. 4. 2007, cj. 1 Afs 73/2004-89, rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 05. 12. 2005, čj. 5 Afs 70/2004-60 a rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 27. července 2006, čj. 2 Afs 173/2005-69. V rozsudku 5 Afs 70/2004-60 soud zmínil
tzv. zásadu derogace účinnosti simulovaných právních úkonů (vyjádřenou v ust. § 2 odst. 7 zákona
o správě daní a poplatků, ve znění do 31. 10. 2010), na jejímž základě soud upřednostnil skutkový stav
před stavem formálně právním, protože při zjišťování skutečností rozhodných pro stanovení či vybrání
daně nepřihlédl k zastřeným právním úkonům, které jsou formálně upraveny tak, že se fakta představují
odlišně od skutečnosti.