89
V. VLIV VŮLE SMLUVNÍCH STRAN NA POVAHU ZÁVAZKU
Bylo by chybou se domnívat, že vůle stran nemá při určování povahy závazkového
vztahu význam.
426
Pravá vůle stran má na osud právního vztahu značný vliv, což v české
judikatuře zdůraznil skrze zájmy smluvních stran (tzv. zájmová teorie, resp. neokontrak-
tivismus) Nejvyšší správní soud.
427
Ze zahraniční judikatury lze zmínit australskou, ital-
skou nebo britskou.
428
Nejvyšší správní soud při výkladu pomu závislá činnost pro účely
daní z příjmu fyzických osob uvedl: „
V nyní projednávaném případě neshledal zdejší soud
sebemenší důvod pro domněnku, že by bylo v zájmu stěžovatele (a koneckonců i hokejové-
ho klubu) uzavřít pracovní smlouvu, resp. smlouvu obdobnou pracovní smlouvě, stejně jako
neshledal důvodu pochybovat o tom, že smlouva mezi stěžovatelem a klubem byla – i přes
ekonomický nepoměr mezi smluvními stranami – uzavřena zcela svobodně. Konkrétní okol-
nosti tohoto případu ostatně dostatečně přesvědčivě ukazují, že smlouva vykládaná krajským
soudem jako smlouva obdobná smlouvě pracovní by přinejmenším v tomto ohledu pro stěžo-
vatele výhodná nebyla. Jak bylo ostatně zjištěno v průběhu místního šetření, stěžovateli kupř.
nebyly ani vypláceny cestovní náhrady při jeho účasti na trénincích; tyto si hradil sám.
“
429
O opačnou situaci se zjevně jednalo, když: „…žalobce přiměl k uzavření tohoto typu
smluv o dílo své smluvní partnery za pomocí ekonomického nátlaku, zneužívaje jejich
faktické ekonomické závislosti na nich, a přiměl je tak uzavřít takovou smlouvu, kterou
ve skutečnosti neměli zájem uzavřít. (…).“
430
Zájem nebyl dle Nejvyššího správního
soudu dán ani vyšší odměnou vyplácenou těmto podnikatelům, neboť zatížení ohled-
ně povinných odvodů na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění již nebylo sdí-
leno zaměstnavatelem, dále neměli ani nárok na odměnu. Nejvyšší správní soud proto
uložil správnímu soudu: „…
detailně zvážit skutečný nominální rozdíl mezi úplatami
poskytovanými žalobkyní osobám samostatně výdělečně činným.
“
431
V naznačené podobě
zájmová teorie souvisí s přípravnými dokumenty, které zachycují vůli smluvních stran
během vyjednávání konečné podoby smlouvy, a též s obsahem sjednané smlouvy, ne-
boť i ten by měl odpovídat zájmům sledovaným smluvními stranami.
426
Jak judikoval např. kanadský Nejvyšší soud ve věci 671122 Ontario Ltd v Sagaz industries Canada Inc
(2001) 2 SCR 1983; dále Rizzo & Rizzo Shoes Ltd (Re), (1998) 1 SCR 27.
427
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2012, čj. 2 Afs 22/2012-35, bod 18.
428
Z australských soudních rozhodnutí zejména Building Workers’Industrial Union of Australia v Odco
Pty ltd (1991) 29 FCR 104, dále Fenwick, C.: Shooting for Trouble? Contract Labour-hire in the
Victorian Building Industry, 1992, Australian Journal of Labour Law, č. 5, str. 237. K italské judika-
tuře italského Nejvyššího soudu obsáhle Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and
Comparative Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 97 a násl. Z britské judikatury pak Massey
v. Crown Life Insurance (1978) 2 All ER 576.
429
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2011, čj. 2 Afs 16/2011-78, bod 25. Dále ve stej-
ném duchu rozsudek NSS ze dne 1. 8. 2012, č.j. 2 Afs 22/2012-31.
430
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2006, č. j. 2 Afs 173/2005-69 a rozsudek ze dne
13. 4. 2010, sp. zn. 1 Afs 126/2009-73.
431
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.4.2010, sp. zn. 1 Afs 126/2009-73, bod 69.