172 / 300
170
V roce 2010 byla Francie předmětem mnohé národní i mezinárodní kritiky kvůli
masovému vyhoštění bulharských a rumunských občanů romského původu z území
Francie. Francie byla obviněna z nerespektování základního práva na volný pohyb ob-
čanů EU
1
a lidských práv.
2
Tento vysoce medializovaný případ má i dnes velký význam,
i v roce 2014 jsou občané Evropské unie romského původu vyhošťováni z Francie
a jiných členských států
3
a mohou být vyhošťování v budoucnu ve větší míře. Rostoucí
míra vyhošťování občanů EU je součástí celkového kontextu rozšíření EU do střední
a východní Evropy, jež způsobuje migrační tok ekonomicky slabších občanů do eko-
nomicky silnějších členských států. Nedávná hospodářská krize tento jev umocnila
a posílila odchod Romů ze střední Evropy do zemí, které nabízejí lepší životní podmín-
ky.
4
Protiromský rasismus v zemích jejich původu je často označován jako další důvod
jejich migrace do pohostinnějších zemí.
5
Tato masová migrace Romů bez finančních
prostředků vytváří v hostitelských zemích mnoho obav a národnostně omezujících
a diskriminačních opatření. Konečnou reakcí proti této migraci je samozřejmě i vyhoš-
tění migrantů z hostitelské země.
6
Vyhoštění občana EU z území členského státu ale je a také musí zůstat výjimkou ze
základního práva na volný pohyb osob.
7
Z tohoto důvodu je vyhoštění přísně regu-
lováno četnými právními předpisy, mezi něž patří smlouvy o EU, Listina základních
práv Evropské unie (článek 19) a Evropská úmluva o lidských právech (článek 4). Je
zde ale také
směrnice 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků
1
Právo stanoveno přímo v článcích 18 SFEU, 45 SFEU a podrobněji ve
směrnici Evropského parlamentu
a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se
pohybovat a pobývat na území členských států
.
2
Francie byla předmětem mnohé kritiky národní (ze strany nevládních organizací, veřejného ochránce
práv, Národní poradní komise) i evropské (Evropská komise, Evropský parlament, evropský komisař
pro lidská práva Rady Evropy, Evropský výbor pro sociální práva, atd.). Z tohoto důvodu v roce 2013
Evropská komise sdělila v bodu 3.3 Doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů
v členských státech, že stejně tak by členské státy měly zajistit, aby v případech nuceného vystěhování
byly vedle acquis EU plně dodržovány mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, zejména pak závazky
plynoucí z Evropské úmluvy o lidských právech. COM(2013) 460 final.
3
Například Německo vyhostilo v letech 2013 a 2014 mnoho občanů EU, mezi nimiž je velké množství
občanů romského původu, důvodem je sociálního turismus. Belgie vyhošťuje občany EU, kteří se stali
nepřiměřenou zátěží pro belgický systém sociálního zabezpečení.
4
Tato migrace bulharských a rumunských občanů začala v roce 2007 po vstupu těchto zemí do Evropské
unie. Volný pohyb těchto občanů byl omezen do konce roku 2013 v rámci přechodného období.
Od 1. ledna 2014 se mohou bulharští a rumunští občané pohybovat úplně svobodně.
5
Zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2009 s názvem
The situation of Roma
EU citizens moving to and settling in other EU Member States
ukazuje, že chudoba a rasismus jsou hlavními
faktory, které vedou Romy k tomu, aby opustili svou zemi původu.
6
Dalšími omezujícími opatřeními, které je možné použít v souvislosti se vstupem a pobytem občanů EU,
jsou pokuty, odepření práva vstupu do státu nebo výstupu ze státu, odepření přístupu k systému sociál-
ního zabezpečení, vězení.
7
To je také výjimka ze zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti stanoveného ve Smlouvách.
Ve skutečnosti vyhoštění občana EU je rozdílným zacházením mezi státními příslušníky a migrujícími
občana, protože státní příslušníky není možné vyhostit z domovské země.