173 / 300
171
svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,
8
ve které nalezneme obsáhlou
úpravu vyhoštění včetně právních důvodů vyhoštění a hmotných i procesních záruk
pro občany EU, proti kterým se vyhoštění uplatní. Navzdory tomuto arzenálu práv-
ních prostředků lze konstatovat vysokou míru porušování záruk poskytovaných mig-
rantům, kteří mají být vyhoštěni.
Vyhoštění občanů EU
9
je možné pouze tehdy, je-li odůvodněno ohrožením veřej-
ného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví, nebo v případě zneužití práv
nebo podvodu. Vyhoštění nemůže být provedeno pro hospodářské účely, ale členský
stát může vyhostit občany EU, kteří představují nepřiměřenou zátěž pro systém soci-
álního zabezpečení. Většina z těchto právních důvodů není ve směrnici definována,
proto mají členské státy určitý prostor pro uvážení, jak směrnici provádět a vykládat.
Některé členské státy toto zneužívají k přijetí opatření usnadňujících vyhoštění občanů
EU, což je samozřejmě v rozporu s účelem této směrnice. Soudní dvůr Evropské unie
opakovaně proti takovýmto praktikám zasahoval.
Případů porušování zákona ze strany francouzských orgánů v souvislosti s vyhošťo-
váním občanů Romského původu z Francie je mnoho. Zprvu je vhodné připomenout
fakta a právní kontext hromadného vyhošťování bulharských a rumunských občanů
romského původu z Francie. Poté uvedu argumenty používané francouzskými orgány
k odůvodnění vyhoštění těchto nežádoucích osob. Dále nastíním případy porušování
lidských práv a práva na volný pohyb, kterých se francouzské orgány dopustily. Na závěr
budou prezentovány alternativy k současné praxi vyhošťování občanů romského původu.
ͷ. Právní a faktický rámec
ͷ.ͷ Faktický rámec
Toto vyhošťování se uskutečnilo v souvislosti s nejistou situací bulharských a ru-
munských občanů romského původu, kteří žili ve Francii v nelegálních osadách nebo
v opuštěných budovách. Tyto prostory nevyhovující k bydlení byly průběžně odstra-
ňovány policií a často je doprovázelo vyhoštění a deportace jejich obyvatel z území
Francie. Většina z těchto občanů je romského původu a žila zde bez zdroje finančních
prostředků, přičemž nebyli oprávněni čerpat dávky francouzského systému sociální-
ho zabezpečení. Byli diskriminováni v přístupu k zaměstnání, zároveň nebyli schop-
ni shromáždit potřebnou dokumentaci, a proto byla většina z nich nezaměstnaná.
V roce 2010 byl přístup romské populace k práci obtížnější, protože Romové tehdy
8
Směrnice 2004/38/ES byla přijata v roce 2004 a měla být implementována ve všech členských státech
v roce 2006. Tato směrnice se týká pohybu a pobytu občanů EU, kteří se přesouvají do jiného členského
státu se svou rodinou bez ohledu na jejich status (ekonomicky aktivní a neaktivní). Směrnice upravuje různé
typy pobytu (pobyt na dobu do tří měsíců, na dobu delší než tři měsíce, trvalý pobyt), přístup k sociální
pomoci, určení rodinných příslušníků, ale i zákaz pobytu a vyhoštění z hostitelského členského státu.
9
Vyhoštění občanů EU z jejich hostitelských zemí se netyká jen migrujících občanů romského původu,
i když ti jsou jistě zasaženi nejvíce. Hlavními oběťmi jsou migranti bez finančních prostředků, kteří jsou
obviněni hostitelským státem, že se stali nepřiměřenou zátěží pro systém sociálního zabezpečení.