32 / 124
30
etických norem oproti Starému Zákonu je nahrazení principu odvety („oko za oko,
zub za zub“) principem odpuštění.
127
Za třetí, pravidla Nového Zákona, ve kterých je
vyjádřen princip
rovnosti
všech věřících (křesťanů) před Bohem.
128,129
Za čtvrté, pra-
vidla Nového zákona, která vyjadřují úctu k monogamnímu manželství a – na roz-
díl od Starého zákona
130
také jeho nerozlučitelnost a omezenou
rovnost mezi mužem
a ženou
v rámci tohoto svazku; jedná se zejména o rovnost manželů v zákazu nevěry
a rovnost manželů při rozvodu (rozluce).
131
a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděč-
ným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.“ [L 6, 27-36].
„
O posuzování druhých:
„Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte a nebudete zavrženi; odpouštějte
a bude vám odpuštěno. Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude
dána do klína. Neboť jakou mrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“/ „Řekl jim také podobenství: …
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ? … Pokrytče, nej-
prve vyjmi trám ze svého vlastního oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého
bratra.“ [L 6, 37-42; podobně: Mt 7, 1-5].
„
Ježíš a hříšnice v domě farizeově:
„Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku.
Komu se málo odpouští, málo miluje.“ [L 7, 47].
127
„Ze zmíněných předpokladů vyrůstají též zásady křesťanského pacifismu formulované již vysloveně pole-
micky proti starozákonním (Ex 21, 24) principům odvety a násilí …“ (TRETERA, I.: op. cit., s. 140).
128
Z listu Galatským:
„
Otroci a synové:
Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. Neboť vy všichni, kteří
jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. Není už rozdílem mezi židem a pohanem, otrokem
a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.“ [Ga, 3, 26-28].
Z listu Římanům:
„Není už rozdílu mezi Židem a Řekem: ,Vždyť je jeden a týž pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají,
neboť, každý kdo vzývá jméno Páně, bude spasen.‘ “ [Ř 10, 12-13].
Z evangelia svatého Lukáše:
„… každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ [L 14, 11; L 18, 14].
129
„NZ zdůrazňuje nový druh rovnosti mezi lidmi, jež má původ v obdarování Duchem svatým a jeho dary.
Toto obdarování zrušilo propast mezi Židy a pohany …, mezi otroky a svobodnými, muži a ženami …,
takže jsou jedno v Ježíši Kristu.“ (NOVOTNÝ, A.:
Biblický slovník. R-Ž.
Praha: Kalich – Česká biblická
společnost, 1992, s. 797).
130
„Muž … ze zájmu o rodinu směl mít pohlavní styk s jinými ženami, pokud tím neporušil práva jiného
muže [Lv 19, 20]. Cizoložstvím muž neposkvrnil vlastní manželství, ale vdané ženě byl styk s cizím mu-
žem zakázán. Důvodem k rozvodu byla obyčejně bezdětnost [srov. Gn 29,34], jež vůbec byla považována
za neštěstí [Gn 30,1,23 srov. 1S 1,11]. Proto bezdětné manželky přímo vyzývaly své muže, aby přijaly
otrokyně za ženy [Gn 16,2] a jejich děti pokládaly za své [Gn 30, 3.6]. … K rozvodu stačilo prohlášení
mužovo [Oz 2,2] nebo ,lístek zapuzení‘ [Iz 50,1].“ (NOVOTNÝ, A.:
Biblický slovník. A-P.
Praha: Kalich
– Česká biblická společnost, 1992, s. 400).
131
Z listu Židům:
„
Napomenutí k věrnosti:
… Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné
a nevěrné bude soudit Bůh.“ [Žd 13, 5].
Z prvního listu Petrova:
„Stejně i vy ženy, podřizujte se mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze
slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží. … Stejně i muži: když žijete se svými
ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědič-
kami daru života. …“ [1 P 3, 1-7].