59 / 124
57
specifické a do značné míry i odlišné od zdrojů přirozenoprávního pojetí svobody osví-
cenských filozofů, včetně J. Locka. Navíc: toto specifické protestantské pojetí svobody
existovalo v Americe již zhruba 100 let, když se v polovině 18. století část amerických
elit přiklonila k osvícenské filozofii a deismu.
307
Tato silná idea individualistické svobo-
dy představovala jeden z rozhodujících motivů, který poháněl a sjednocoval převážnou
většinu osadníků amerických kolonií.
Americké protestantské pojetí svobody zvláště rezonovalo s myšlenkami anglického
básníka a puritánského myslitele z doby anglické revoluce
Johna Miltona
(1608–1674),
autora monumentálních epických básní „Ztracený ráj“ a „Ráj znovu nabytý“ a rádce
a tajemníka O. Cromwella.
308
Milton v nich alegoricky vyjádřil představu puritánů
o Angličanech jako „vyvoleném národu“
309
a o tom, že křesťan je svobodný tím, že
byl osvobozen vírou v Ježíše Krista.
310
V myšlence o osvobození křesťanskou vírou byl
Milton inspirován evangeliem svatého Jana.
311
Milton však tuto myšlenku dovedl dále
307
„Amerika nebyla založena, jak se mylně domnívá Louis Hartz, v návaznosti na dědictví ,liberálních‘ ,
,lockeovských‘ nebo ,osvícenských evropských tradic‘. Ve skutečnosti se ustavila jako pokračovatelka
evropských protestantských tradic, tedy v návaznosti na události, které byly v roce Lockeova narození
(1632) již dávno v pohybu. Buržoazní liberální duch, který následně Ameriku ovládl, nebyl ani tak
importován z Evropy, jako byl spíše produktem duchovního klimatu severoamerických protestantských
kolonií. Autoři, kteří spatřují zdroje amerického ,liberálního konsensu‘ neboli typicky americké víry
v americké hodnoty výlučně v Lockově filozofii a v osvícenství, mylně připisují náboženským zdrojům
amerických hodnot sekulární motivaci.“ [HUNTINGTON, S. P.:
Kam kráčíš, Ameriko?
, op. cit., s. 71,
s odkazem na: L. Hartz, The Liberal Tradition in America (New York: Harcourt, Brace, 1955); W. L.
Miller, „Religion adn Political Attitudes“ in: J. W. Smith and A. L. Jamison (eds.), Religious Perspectives
in American Culture (Princeton: Princeton University Press, 1961), s. 85; Huntington, American poli-
tics: The Promise of Disharmony, s. 154]
„Intelektuální zdroje víry v americké hodnoty zahrnují osvícenské ideály, které se v polovině osmnáctého
století těšily v jistých kruzích americké elity značné popularitě. Tyto ideály našly živnou půdu v anglo-
protestatské kultuře, která v Americe existovala již více než jedno století.“ (HUNTINGTON, S. P.:
Kam
kráčíš, Ameriko?
, op. cit., s. 6).
308
PROCHÁZKA, V. (red.) a kol.:
Příruční slovník naučný. III. díl. M-Ř
. Praha: Nakladatelství Československé
akademie věd, 1966, s. 159. KOL. AUTORŮ:
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 5. svazek. m/o.
Praha:
Encyklopedie Diderot, 1999, s. 183.
309
KINDER, H. – HILGERMANN, W.: op. cit., s. 267.
310
„Milton přímo odmítl považovat (svobodu) za nějaký přírodní fakt a tvrdil, že je teprve stavem zrození
z ducha. Teprve lid nové smlouvy je svobodný, protože byl osvobozen Kristem. Potom však je jeho
svoboda totální, neznamená pouze osvobození ode jha mojžíšovského zákona, nýbrž je také svobodou
ve smyslu občanském. Neboť koho Bůh osvobodil, musí zůstat cele svoboden. Poddávati se nadále jhu
králů by bylo vůči Bohu rouháním.“ (KOMÁRKOVÁ, B.: op. cit., s. 102).
311
„Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: ,Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky.
Poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí.‘ Odpověděli mu: ,Jsme potomci Abraháma a nikdy jsme nikomu
neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?‘ Ježíš jim odpověděl: Amen, amen, pravím vám, že
každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. Když vás Syn
osvobodí, budete skutečně svobodní. …‘ “ [Jan 8, 31-36].
„Už první Křesťané tuto charakteristickou originalitu ježíšovského hlásání nazývali výrazem
svoboda
.
Proti hrubému ritualismu a legalismu tehdejšího židovského výkladu písma přinášela bezmeznou úlevu
a povzbuzení.“ (BEINERT, W.: op. cit., s. 30).