62 / 124
60
mají výlučnou pravomoc rozhodovat o uvalení daní, poplatků a cel nezávisle na brit-
ském parlamentu.
323
Lze shrnout, že objektivní míra i subjektivní pojetí svobody jak amerických kolo-
nií, tak jednotlivých Američanů, byly na tehdejší poměry nesrovnatelně širší i hlub-
ší než byla míra i pojetí svobody jakéhokoli jiného národa tehdejšího světa, včetně
samotných Angličanů ve své (beztak již liberální) domovské zemi.
324
Též proto byli
Američané tak sebevědomí ve svém odporu proti mateřské zemi v kritických letech
1765–1775 před vypuknutím revoluce. Příčiny, které k tomuto odporu Američanům
zavdal britský parlament, byly na tehdejší evropské poměry, objektivně vzato, banální:
Nové britské zákony, které po roce 1765 americkým koloniím z nezbytných důvodů
zvýšily, resp. zavedly nové daně, poplatky a cla, respektive zakázaly osidlování americ-
kého západu apod.,
325
byly ve své podstatě legitimní (zejména kvůli splacení rozsáhlých
dluhů po sedmileté válce s Francií) a pro svobodu amerických kolonistů nic mimo-
řádně nepřiměřeného, natož tyranského, nezaváděly.
326
Přesto však vedly v roce 1775
k propuknutí revoluce.
Začátek americké revoluce
Revoluce byla zahájena a první rok vedena jako vnitrostátní boj „za práva Angličanů“
proti britskému parlamentu, leč ještě s loajalitou vůči britskému králi. Během jednoho
roku se však změnila i v (mezinárodní) válku za nezávislost nově vyhlášených americ-
kých států „proti Angličanům“, přesněji řečeno proti Velké Británii.
327
Vliv na tento
zvrat v mínění většiny Američanů měl mimo jiné brilantní filozofický pamflet
„Zdravý
rozum“
mladého radikála
Thomase Paina
(1737–1809), který v rychle rozebraném
nákladu přes 100000 výtisků jasně a přesvědčivě vysvětloval, že nezávislost amerických
kolonií na Britské koruně je jediným rozumným řešením, přičemž argumentoval od-
povědností samotného krále Jiřího III. za vzniklý konflikt.
328
T. Paine byl deista a před-
323
NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 21-22; TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 64.
324
„Nelze říci, že britské kolonie trpěly útlakem. Celkem požívaly politické svobody, neznámé nikde jinde
v sedmnáctém a osmnáctém století.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 22).
„Paradoxem bylo že se Amerika neoddělovala od absolutistického státu, ale od takového, který podle
tehdejších měřítek byl již vlastně ústavním státem. Anglie v té době žila ji víceméně v liberálních a par-
lamentních poměrech.“ (KLOKOČKA, V.: op. cit., s. 58).
325
TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 76-84. NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit.,
s. 61-65, 68-70.
326
TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 74-75. „Je třeba opakovat, že původní britská opatření nebyla
myšlena, aby utlačovala Ameriku. Londýnští ministři považovali své pokusy o řešení indiánského problé-
mu, svá opatření na obranu kolonií a utužení celního dozoru, za opatření zcela slušná a umírněná. Ale
většině Američanů se tato opaření zdála nesmyslným útlakem.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.:
op. cit., s. 67).
327
NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 80. TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 92.
328
„Dokud se neobjevil jeho (Painův) pamflet (Zdravý rozum), spořili se Američané hlavně s parlamen-
tem, avšak Paine zaútočil přímo na oddanost monarchii, poslední chatrné spojení s Anglií. Podle Paina
zdravý rozum napovídá, že za špatné zacházení s koloniemi je odpovědný král Jiří III. Američané …