57 / 124
55
ͻ. Americká a francouzská revoluce
Přirozenoprávní teorie J. Locka spolu s některými dílčími prvky z teorií Ch. L. de
Montesquieua a J. J. Rousseaua se stala vzorem pro obsah tří stěžejních
právních aktů
,
které byly vydány během americké a francouzské revoluce a které v poměrně ucelené
obsahové podobě formulovaly jádro konceptu lidských práv pro příští staletí – [1]
Prohlášení nezávislosti USA z roku 1776, [2] francouzskou Deklaraci práv a člověka
a občana z roku 1789 a [3] 10 dodatků k Ústavě USA, účinných od roku 1791 a sou-
hrnně označovaných jako Listina práv. To je kardinální moment, ve kterém se koncept
lidských práv dostal z akademického prostředí „pouhých“ intelektuálních úvah (teorií)
a byl formálně uzákoněn v pozitivně-právní praxi dvou významných států tehdejšího
světa. Tvůrci těchto tří klíčových právních aktů, vesměs politici a právníci, byli sami
zastánci osvícenské filozofie a při formulování jejich ustanovení více nebo méně jen pře-
bírali, upřesňovali a normativně vyjadřovali myšlenky a principy, které již byly vymyš-
leny v dílech zmíněných osvícenských filozofů.
ͻ.ͷ Americká revoluce
Předpoklady pro vznik konceptu lidských práv:
Náboženské, filozofické a politické ovzduší ve 13 koloniích v Severní Americe
v předvečer revoluce (1775) lze charakterizovat třemi specifickými
rysy
, které ve svém
souhrnu vytvořily mimořádně příznivé prostředí pro trvalé pozitivně-právní zakotvení
konceptu lidských práv:
Za prvé: Obyvatelstvo kolonií, které bylo z více než tří čtvrtin anglického původu,
298
zastávalo v naprosto převažující míře
protestantismus.
Společnost kolonií se vytvořila
jako bytostně protestantská.
299
Jižní kolonie (zejména Virginie) zastávali vesměs ang-
likánské vyznání. Severní kolonie poměrně různorodé varianty či odnože kalvinismu
– od puritanismu, přes kvakerství až po baptismus a metodismus.
300
Americký pro-
testantismus s vlivy puritanismu
301
se odlišoval od evropského protestantismu přede-
298
NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 29.
299
„Amerika se zrodila jako protestantská společnost a po více než dvě století byli téměř všichni Američané
protestantského vyznání. … Evropské státy se rozdělovaly podle toho, zda přijímaly nebo odmítaly
protestantskou reformaci. V Americe se z reformace zrodila nová společnost. … Amerika se ustavila jako
protestantský stát stejným způsobem a přibližně z týchž pohnutek, jako byl ve dvacátém století založen
muslimský stát Pákistán a židovský stát Izrael.“ (HUNTINGTON, S. P.:
Kam kráčíš, Ameriko?
, op. cit.,
s. 70).
300
TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 41-42.
301
„Puritánské učení, styl a způsob myšlení, když už ne jejich doktrína, postupovaly koloniemi a pronikaly
do náboženské nauky i světských postojů jiných protestantských komunit. … Ve své umírněné, sofis-
tikované a rozředěné podobě se puritánské dědictví stalo americkým osudem. Zatímco ,Anglie inicio-
vala puritánskou revoluci, aniž umožnila ustavení puritánské společnosti, Amerika umožnila ustavení
puritánské společnosti, aniž musela podstoupit útrapy puritánské revoluce‘.“ [HUNTINGTON, S. P.:
Kam kráčíš, Ameriko?
, op. cit., s. 72, s odkazem na: Morone, „The Struggle for American Culture“,
s. 429; A. de Tocqueville, Democracy in America (New York: Vintage, 1945), vol. 2, s. 32; Huntington,