Table of Contents Table of Contents
Previous Page  60 / 124 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 60 / 124 Next Page
Page Background

58

– osvobození vírou má za následek nejen svobodu duchovní, ale i svobodu občanskou,

tj. svobodu před mocí králů. Králové tudíž nejsou nikým více než služebníky, a podle

toho také mají vládnout.

312

V amerických koloniích protestantismus výrazně, leč přirozeně prostupoval celou

společností a jejím životem. Protestantské církve byly přinejmenším od konce 17. sto-

letí prakticky odděleny od státu a postrádaly světskou moc

313

(teokratická puritánská

zřízení v Massachusetts a Connecticutu byla výjimkami a byla zrušena na konci 17. sto-

letí).

314

Přitom Američané – ve srovnání i s těmi nejliberálnějšími státy západní Evropy

– uznávali a požívali mimořádnou náboženskou svobodu, která se týkala i Židů, avšak

s výjimkou převážně katolického Marylandu nikoli katolíků.

315

Je však třeba upřesnit,

že v řadě kolonií, zejména v jižních koloniích, kde byla formálně anglikánská církev

státní církví, neměla tato svoboda právní formu, ale podobu faktické tolerance.

Za druhé: V 18. století bylo myšlenkové ovzduší v koloniích ovlivněno

osvícenskou

filozofií

, zejména teorií J. Locka o společenské smlouvě, přirozených právech člověka

a právu na odpor, a ovšem také

deismem

.

316

Tyto progresivní myšlenkové směry rezo-

novaly s americkým pojetím svobody a individualismu, a to přibližně ve dvou rovinách

s různým účinkem.

317

Jednak se rozšířily v myšlení části vzdělaných vrstev společnos-

ti (elit); někteří „otcové zakladatelé“ byli osvícenskými deisty, například B. Franklin,

T. Jefferson, J. Madison a T. Paine. Jednak uvolnily (liberalizovaly) do té doby poměr-

ně přísné kalvinistické myšlení velké části amerických puritánů, kteří se pod tímto

vlivem celkově mírnili, popřípadě se odštěpovali od svých původních církví a zakládali

312

KOMÁRKOVÁ, B.: op. cit., s. 102.

313

„Církev pronikavě ovlivňovala život města, avšak na rozdíl od anglikánské církve neměla prakticky

vzato žádnou světskou moc. Ačkoli je tedy puritánská Nová Anglie často nazývána teokracií, církev

byla v podstatě oddělena od státu s tou výjimkou, že městští usedlíci platili daně na její podporu.“

(TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 45).

314

„V Massachusetts a v Connecticutu byla puritánská církev po desetiletí totožná se státem, ovládala

státní správu a zřídila vlastní přísnou církevní despocii. …Tento církevní stát v Massachusetts, ovládaný

kněžími a soudci, se udržel s postupně se zmenšující přísností až do r. 1691, kdy (král) William a (krá-

lovna) Mary poskytli novou ústavu, podle níž se Massachusetts stal korunní provincií.“ (NEVINS, A.

– COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 26-27).

„Ale postupně byla původní přísnost novoanglického života zmírněna. Obchod přinášel nejen bohatství,

ale také nové ideje. … Ale vidíme také, jak ponenáhlu stará puritánská přísnost ustupuje před novou

dobou.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 35-36).

315

NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 23-28, 31. HUNTINGTON, S. P.:

Kam kráčíš,

Ameriko?

, op. cit., s. 98-100.

316

TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 52-53, 61. HUNTINGTON, S. P.:

Kam kráčíš, Ameriko?

,

op. cit., s. 71, 76, 110.

317

„Velké (náboženské) probuzení stejně jako osvícenství uvedlo do pohybu proudy, které dosud hýbou ame-

rickým životem. … Oba směry zdůrazňovaly sílu a právo individuální volby a lidového odporu vůči za-

vedené autoritě a oba vzbudily naděje, že Amerika se stane zaslíbenou zemí, v níž mohou lidé dosáhnout

dokonalosti ve víře či rozumu, popřípadě v obém.“ (TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 57).