60 / 124
58
– osvobození vírou má za následek nejen svobodu duchovní, ale i svobodu občanskou,
tj. svobodu před mocí králů. Králové tudíž nejsou nikým více než služebníky, a podle
toho také mají vládnout.
312
V amerických koloniích protestantismus výrazně, leč přirozeně prostupoval celou
společností a jejím životem. Protestantské církve byly přinejmenším od konce 17. sto-
letí prakticky odděleny od státu a postrádaly světskou moc
313
(teokratická puritánská
zřízení v Massachusetts a Connecticutu byla výjimkami a byla zrušena na konci 17. sto-
letí).
314
Přitom Američané – ve srovnání i s těmi nejliberálnějšími státy západní Evropy
– uznávali a požívali mimořádnou náboženskou svobodu, která se týkala i Židů, avšak
s výjimkou převážně katolického Marylandu nikoli katolíků.
315
Je však třeba upřesnit,
že v řadě kolonií, zejména v jižních koloniích, kde byla formálně anglikánská církev
státní církví, neměla tato svoboda právní formu, ale podobu faktické tolerance.
Za druhé: V 18. století bylo myšlenkové ovzduší v koloniích ovlivněno
osvícenskou
filozofií
, zejména teorií J. Locka o společenské smlouvě, přirozených právech člověka
a právu na odpor, a ovšem také
deismem
.
316
Tyto progresivní myšlenkové směry rezo-
novaly s americkým pojetím svobody a individualismu, a to přibližně ve dvou rovinách
s různým účinkem.
317
Jednak se rozšířily v myšlení části vzdělaných vrstev společnos-
ti (elit); někteří „otcové zakladatelé“ byli osvícenskými deisty, například B. Franklin,
T. Jefferson, J. Madison a T. Paine. Jednak uvolnily (liberalizovaly) do té doby poměr-
ně přísné kalvinistické myšlení velké části amerických puritánů, kteří se pod tímto
vlivem celkově mírnili, popřípadě se odštěpovali od svých původních církví a zakládali
312
KOMÁRKOVÁ, B.: op. cit., s. 102.
313
„Církev pronikavě ovlivňovala život města, avšak na rozdíl od anglikánské církve neměla prakticky
vzato žádnou světskou moc. Ačkoli je tedy puritánská Nová Anglie často nazývána teokracií, církev
byla v podstatě oddělena od státu s tou výjimkou, že městští usedlíci platili daně na její podporu.“
(TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 45).
314
„V Massachusetts a v Connecticutu byla puritánská církev po desetiletí totožná se státem, ovládala
státní správu a zřídila vlastní přísnou církevní despocii. …Tento církevní stát v Massachusetts, ovládaný
kněžími a soudci, se udržel s postupně se zmenšující přísností až do r. 1691, kdy (král) William a (krá-
lovna) Mary poskytli novou ústavu, podle níž se Massachusetts stal korunní provincií.“ (NEVINS, A.
– COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 26-27).
„Ale postupně byla původní přísnost novoanglického života zmírněna. Obchod přinášel nejen bohatství,
ale také nové ideje. … Ale vidíme také, jak ponenáhlu stará puritánská přísnost ustupuje před novou
dobou.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 35-36).
315
NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 23-28, 31. HUNTINGTON, S. P.:
Kam kráčíš,
Ameriko?
, op. cit., s. 98-100.
316
TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 52-53, 61. HUNTINGTON, S. P.:
Kam kráčíš, Ameriko?
,
op. cit., s. 71, 76, 110.
317
„Velké (náboženské) probuzení stejně jako osvícenství uvedlo do pohybu proudy, které dosud hýbou ame-
rickým životem. … Oba směry zdůrazňovaly sílu a právo individuální volby a lidového odporu vůči za-
vedené autoritě a oba vzbudily naděje, že Amerika se stane zaslíbenou zemí, v níž mohou lidé dosáhnout
dokonalosti ve víře či rozumu, popřípadě v obém.“ (TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 57).