76 / 124
74
řečník a myslitel, nicméně muž s velmi temnou minulostí.
406
Vzhledem ke složitosti
předsevzatého úkolu se Ústavodárné shromáždění v červenci 1789 usneslo na tom, že
nejprve vypracuje a schválí soubor základních principů, na kterých bude ústava zalo-
žena,
407
a poté vypracuje vlastní, podrobný návrh ústavy, podobný Ústavě USA, nic-
méně „s králem místo prezidenta“.
408
Soubor základních principů (a zároveň úvod)
nové ústavy měl být koncipován podle amerického vzoru jako Deklarace práv a měl se
stát „národním katechismem“.
409
Mezitím dne 14. července padla Bastila a ve dnech
4. –11. srpna Ústavodárné shromáždění přijalo tzv. srpnové dekrety. Šlo ve své pod-
statě o klíčové ústavní zákony, kterými byl formálně zrušen feudální řád. Byly zrušeny
všechny stavovské výsady (privilegia), robota, osobní poddanství i povinnost platby
desátku církvi.
410
Ve své podstatě zaváděly rovnost všech (nyní již občanů) před záko-
nem.
411
Srpnové dekrety byly ústavní předehrou před přijetím Deklarace práv.
Deklarace práv člověka a občana z roku ͷͽ;Ϳ
Na přípravě návrhu Deklarace se podílelo několik poslanců shromáždění, nicmé-
ně hlavní úlohu v tomto ohledu měli dva nejvýraznější myslitelé francouzské revolu-
ce.
412
Prvním byl sám Mirabeau. Druhým byl liberální abbé
Emmanuel Joseph Siéyès
(1748–1836), osvícenský filozof, zastánce Lockovy koncepce přirozených práv a au-
tor slavného předrevolučního pamfletu
„Co je to třetí stav?“
, ve kterém je vyjádřena
jeho stěžejní teorie zastupitelské demokracie o moci ustavující, jejímž výlučným zdro-
jem je svrchovaný lid, a moci ustavené, která je reprezentována státními orgány.
413
Významnou úlohu zde sehrál i markýz
Marie Joseph La Fayette
(1757–1834), velitel
revoluční Národní gardy a oslavovaný dobrovolník z americké války za nezávislost, kte-
rý po návratu z USA přivezl do Francie texty Prohlášení nezávislosti USA a virginského
Prohlášení práv.
414
Právě tyto dva americké ústavní akty se také staly hlavními vzory při
přípravě textu francouzské Deklarace. Příprava Deklarace trvala přibližně od poloviny
července do konce srpna 1789.
Text Deklarace obsahuje nejen katalog přirozených lidských práv a také některých
občanských (tj. politických) práv, ale i soubor některých základních principů organiza-
ce státní moci. V tomto dvojakém obsahu se podobá virginské Listině práv.
406
FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 95-9. RÖD, W.: op. cit., s. 531-534.
407
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 73-74.
408
MAUROIS, A.:
Dějiny Francie
, op. cit., s. 244
.
409
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 74.
410
FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 106-108. HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit.,
s. 72-73.
411
FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 108.
412
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 74.
413
FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 76-83. RÖD, W.: op. cit., s. 534-537. KLOKOČKA, V.:
op. cit., s. 50-52.
414
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 74. KOMÁRKOVÁ, B.: op. cit., s. 113, 115.