Table of Contents Table of Contents
Previous Page  84 / 124 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 84 / 124 Next Page
Page Background

82

majetkových censů.

444

Tímto (zjevně protiústavním) zásahem pařížská „přímá lidová demokracie“ svrhla

nejen krále, ale i zastupitelskou demokracii, novou ústavu a hlavně Deklaraci.

445

Tím ve Francii na dlouhé

období pohřbila Lockovo pojetí přirozených lidských práv, Montesquieovu dělbu moci i naději, že revoluce

míří k reálnému cíli.

V září 1792 byl zvolen

Konvent

. Dekretem zrušil monarchii a vyhlásil

republiku

.

446

Začal vládnout faktic-

ky podle principu koncentrace moci s tím, že část svých „pravomocí“ vykonával prostřednictvím výborů.

447

V lednu 1793 vynesl rozsudek smrti nad Ludvíkem XVI.

448

V rámci Konventu se odehrál hlavní politický

zápas mezi umírněnějšími girondisty (J. P. Brissot, J. A. Condorcet) a radikálními jakobíny (J. P. Marat,

G. J. Danton, M. Robespierre).

449

Tento zápas vyvrcholil 2. června 1793, kdy jakobíni s pomocí pařížské

národní gardy a proletariátu oblehli Konvent a donutili jej, aby nařídil zatčení 29 girondinských předáků.

450

Pád girondistů v Konventu vedl k povstání a odporu většiny Francie proti Paříži ovládané jakobíny.

451

Ti od-

pověděli

diktaturou

a vládou revolučního

teroru

, kterou fakticky vykonával Výbor pro obecnou bezpečnost

a především rozhodující Výbor pro veřejné blaho pod vedením Robespierra.

452

Tato (prozatímní) revoluční

vláda byla „legalizována“ dekretem Konventu ze dne 4. 12. 1793.

453

Konvent totiž ještě v červnu (24. 6.)

1793 schválil novou

(„jakobínskou“) ústavu

. Úvod k ní představovala

nová Deklarace práv člověka a občana

.

454

Tato ústava byla založena na Rousseauových principech koncentrace moci, širokého uplatnění přímé demo-

kracie (referenda) a modelu státu, jehož cílem je „obecné blaho“. Nejvyšším orgánem bylo jednokomorové

Zákonodárné shromáždění, které vykonávalo zákonodárnou i výkonnou moc a mělo být voleno na jeden

rok ve všeobecných volbách. Výkonnou moc mělo vykonávat prostřednictvím voleného výkonného výbo-

ru.

455

Nová Deklarace

456

se navenek z hlediska své koncepce výrazněji nelišila od té původní. Byla delší,

obsahovala celkem 35 článků.

457

Podle své preambule a čl. 1 sice vycházela z konceptu „přirozených“, „ne-

zcizitelných“ a „nepromlčitelných“ práv člověka, ale obsahově je relativizovala již v čl. 1 větě první, podle

níž „[c]ílem společnosti je obecné blaho“. Za původ svobody označovala „přírodu“ (čl. 6). V čl. 19 oslabila

444

FURET, F.:

Francouzská revoluce. Díl 1.

, op. cit., s. 162-163. HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit.,

s. 109-110.

445

„… 10. srpna neměl parlament čas jednat a musel se podřídit. Nešlo o pomoc zástupcům národa v boji

proti králi, nebo o snahu zmařit královu zradu, šlo o to nechat rozhodnout ulici o svržení královského

úřadu, a tedy i Ústavy, a o rozpuštění Zákonodárného shromáždění. Přímá demokracie zde vystoupila

proti zastupitelskému systému. V tomto ohledu 10. srpen ukázal, že politická koncepce, kterou vytvo-

řili Ústavodárci, neměla pevné postavení ani u revoluční veřejnosti, a tím méně u jejích protivníků.“

(FURET, F.:

Francouzská revoluce. Díl 1.

, op. cit., s. 163).

446

HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 205-209.

447

BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 366. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411.

448

HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 213.

449

HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 205-214.

450

HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 228. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411.

451

„Bylo to … hořké vítězství, neboť republika, jak pravil Barrère v Konventu, byla jen velkým městem

v obležení … Pád girondistů vyvolal v zemi vzpouru proti Paříži …“ (DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411).

452

BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 361. HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 249-269.

FURET, F.:

Francouzská revoluce. Díl 1.

, op. cit., s. 186-193, 195-210. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411-413.

453

KOUDELKA, Z. in: FILIP, J. a kol.: op. cit., 56.

454

HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 230. FURET, F.:

Francouzská revoluce. Díl 1.

, op. cit., s. 184.

BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 363-364.

455

HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 237. FURET, F.:

Francouzská revoluce. Díl 1.

, op. cit., s. 184.

BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 363-364. KLOKOČKA, V.: op. cit., s. 55-56.

456

V tomto článku vycházím zpravidla z textu jakobínské Deklarace práv člověka a občana, který je obsažen

v monografii HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., na s. 231-235.

457

HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 231-235.