84 / 124
82
majetkových censů.
444
Tímto (zjevně protiústavním) zásahem pařížská „přímá lidová demokracie“ svrhla
nejen krále, ale i zastupitelskou demokracii, novou ústavu a hlavně Deklaraci.
445
Tím ve Francii na dlouhé
období pohřbila Lockovo pojetí přirozených lidských práv, Montesquieovu dělbu moci i naději, že revoluce
míří k reálnému cíli.
V září 1792 byl zvolen
Konvent
. Dekretem zrušil monarchii a vyhlásil
republiku
.
446
Začal vládnout faktic-
ky podle principu koncentrace moci s tím, že část svých „pravomocí“ vykonával prostřednictvím výborů.
447
V lednu 1793 vynesl rozsudek smrti nad Ludvíkem XVI.
448
V rámci Konventu se odehrál hlavní politický
zápas mezi umírněnějšími girondisty (J. P. Brissot, J. A. Condorcet) a radikálními jakobíny (J. P. Marat,
G. J. Danton, M. Robespierre).
449
Tento zápas vyvrcholil 2. června 1793, kdy jakobíni s pomocí pařížské
národní gardy a proletariátu oblehli Konvent a donutili jej, aby nařídil zatčení 29 girondinských předáků.
450
Pád girondistů v Konventu vedl k povstání a odporu většiny Francie proti Paříži ovládané jakobíny.
451
Ti od-
pověděli
diktaturou
a vládou revolučního
teroru
, kterou fakticky vykonával Výbor pro obecnou bezpečnost
a především rozhodující Výbor pro veřejné blaho pod vedením Robespierra.
452
Tato (prozatímní) revoluční
vláda byla „legalizována“ dekretem Konventu ze dne 4. 12. 1793.
453
Konvent totiž ještě v červnu (24. 6.)
1793 schválil novou
(„jakobínskou“) ústavu
. Úvod k ní představovala
nová Deklarace práv člověka a občana
.
454
Tato ústava byla založena na Rousseauových principech koncentrace moci, širokého uplatnění přímé demo-
kracie (referenda) a modelu státu, jehož cílem je „obecné blaho“. Nejvyšším orgánem bylo jednokomorové
Zákonodárné shromáždění, které vykonávalo zákonodárnou i výkonnou moc a mělo být voleno na jeden
rok ve všeobecných volbách. Výkonnou moc mělo vykonávat prostřednictvím voleného výkonného výbo-
ru.
455
Nová Deklarace
456
se navenek z hlediska své koncepce výrazněji nelišila od té původní. Byla delší,
obsahovala celkem 35 článků.
457
Podle své preambule a čl. 1 sice vycházela z konceptu „přirozených“, „ne-
zcizitelných“ a „nepromlčitelných“ práv člověka, ale obsahově je relativizovala již v čl. 1 větě první, podle
níž „[c]ílem společnosti je obecné blaho“. Za původ svobody označovala „přírodu“ (čl. 6). V čl. 19 oslabila
444
FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 162-163. HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit.,
s. 109-110.
445
„… 10. srpna neměl parlament čas jednat a musel se podřídit. Nešlo o pomoc zástupcům národa v boji
proti králi, nebo o snahu zmařit královu zradu, šlo o to nechat rozhodnout ulici o svržení královského
úřadu, a tedy i Ústavy, a o rozpuštění Zákonodárného shromáždění. Přímá demokracie zde vystoupila
proti zastupitelskému systému. V tomto ohledu 10. srpen ukázal, že politická koncepce, kterou vytvo-
řili Ústavodárci, neměla pevné postavení ani u revoluční veřejnosti, a tím méně u jejích protivníků.“
(FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 163).
446
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 205-209.
447
BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 366. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411.
448
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 213.
449
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 205-214.
450
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 228. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411.
451
„Bylo to … hořké vítězství, neboť republika, jak pravil Barrère v Konventu, byla jen velkým městem
v obležení … Pád girondistů vyvolal v zemi vzpouru proti Paříži …“ (DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411).
452
BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 361. HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 249-269.
FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 186-193, 195-210. DUBY, G. a kol.: op. cit., s. 411-413.
453
KOUDELKA, Z. in: FILIP, J. a kol.: op. cit., 56.
454
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 230. FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 184.
BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 363-364.
455
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 237. FURET, F.:
Francouzská revoluce. Díl 1.
, op. cit., s. 184.
BALÍK, S. in: KINCL, V. a kol.: op. cit., s. 363-364. KLOKOČKA, V.: op. cit., s. 55-56.
456
V tomto článku vycházím zpravidla z textu jakobínské Deklarace práv člověka a občana, který je obsažen
v monografii HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., na s. 231-235.
457
HROCH, M. – KUBIŠOVÁ, V.: op. cit., s. 231-235.