28
vyjádřit svůj názor, publikují se v případě zájmu i jejich odpovědi. I ty jsou přístupné
na výše uvedené internetové stránce.
Je samozřejmé, že v některých smluvních stranách Opčního protokolu by bylo
vhodné provádět návštěvy častěji než v jiných. Kromě shora zmíněných finančních
omezení však Podvýbor limitují i některé další aspekty. Program navštěvovaných zemí
je sestavován Podvýborem. Následně o něm jsou informovány příslušné smluvní stra-
ny.
23
Nejedná se tedy o tzv. ad hoc návštěvy, tj. „zaklepání na dveře“ bez předchozího
upozornění. To sice snižuje efektivitu kontrolního mechanismu, protože je smluvním
stranám dáván čas pro srovnání problematických případů. Tento nedostatek je ovšem
částečně vyvažován faktem, že smluvní strany Podvýboru předloží seznam detenčních
zařízení podléhajících jurisdikci a kontrole státu a Podvýbor si z nich bez předchozího
upozornění může během návštěvy vybírat ta, která navštíví.
24
Data návštěv jsou zve-
řejňována jeden týden po oznámení smluvním stranám.
25
Zřejmě proto také na strán-
kách Podvýboru ještě nejsou uveřejněny další plánované návštěvy, protože se čeká
do poslední protokolem umožněné chvíle. Významným faktorem je rovněž fakt, že se
nevyžaduje souhlas smluvních stran s návštěvou.
26
Ten je automaticky předpokládán
s tím, že taková smluvní strana ratifikovala Opční protokol samotný.
Nelze však přehlédnout, že počet návštěv je poměrně nízký a Podvýbor tak nemá
potřebné možnosti navštěvovat smluvní strany dostatečně často. V kombinaci s fak-
tem, že na rozdíl od evropského systému nedisponuje možností ad hoc návštěv vykoná-
vaných mimo rámec stanoveného programu,může se stát, že se Podvýbor bude zabývat
méně naléhavými situacemi.
. Průběh návštěv
Aby se zajistila důvěryhodnost získaných informací, mají členové Podvýboru při
návštěvách detenčních zařízení právo mluvit s osobami zbavenými svobody soukromě
a bez přítomnosti svědků.
27
Kromě toho mají dle článku 14 OPCAT právo na neo-
mezený přístup k relevantním informacím, neomezený přístup do detenčních zařízení
dle svého výběru. Výjimku představuje článek 14 odst. 2 OPCAT, který ve výjimeč-
ných případech umožňuje smluvní straně vznést námitku proti návštěvě konkrétního
zařízení. Je to však možné pouze z naléhavých důvodů, mezi něž lze například zařadit
ozbrojený konflikt v dané oblasti, povstání v daném detenčním zařízení a podobně.
23
Čl. 13 odst. 2 OPCAT
24
Tento výklad podporují autoři doktríny: EGAN, Suzanne. The Optional Protocol to the Convention
Against Torture: Paying the Price for Prevention. In 44
Irish Jurist
182 (2009), s. 189
25
Podvýbor proti mučení, Příručka Podvýboru proti mučení ve vztahu k návštěvám států podle článku
11 (a) Opčního protokolu. Dostupné na URL
<http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CAT/OP/5&Lang=en>, směrnice 2, řádek 6
26
EVANS, Malcom D., HAENNI-DALE, Claudine. Preventing Torture? The Development of the
Optional Protocol to the UN Convention Against Torture. In
Human Rights Law Review
, Vol. 4, No. 1,
2004, s. 46
27
Čl. 14 písm. d) OPCAT