SLP 11 (2016)

38 / 144

36
nými ombudsmany.28 Osobně mám za to, že rozšíření působnosti ochránce doposud
vždy napomohlo účinnému odhalování systémových i individuálních selháním, která
negativně dopadají do právní sféry osob.
Národní lidskoprávní organizace, neboli národní instituce na podporu, prosazování
a ochranu lidských práv (dále také NHRI) jsou vystavěny na tzv. Pařížských principech
z roku 1993.29 Idea existence organizací zabývajících se lidskými právy je však stejně
stará jako idea univerzality lidských práv, nicméně debaty a konkrétní kroky k jejich
vytvoření probíhaly až v 80. a 90. letech 20. století.30
Národní lidskoprávní organizace má být nezávislým odborným orgánem přispívají-
cím k ochraně a podpoře lidských práv, a to v co nejširší možné míře. V podstatě má
vyplnit šedou zónu mezi mezinárodními lidskoprávními závazky států a jejich naplňová-
ním ve vnitrostátních právních řádech. Státy jsou totiž ve schizofrenním postavení, kdy
mají chránit práva jednotlivců, nicméně sami do nich mnohdy nepřiměřeně zasahují.
Předpokladem řádného fungování NHRI je institucionální, personální i finanční
nezávislost na výkonné moci. Členové mají representovat co nejširší společenské spek-
trum názorů (neziskové organizace, náboženské skupiny, akademici, sociální partneři,
samospráva), musí být voleni na základě deklarované procedury s jasně vymezeným
mandátem. Existují i modely, kdy národní lidskoprávní organizace je tvořena jednou
osobou zejm. v případě, kdy je jí ombudsman.31
NHRI má mít k dispozici vlastní odborný personál, zázemí a finance pro svou čin-
nost. Náplní její činnosti má být projednávání věcí, které spadají do její působnosti,
a to ať už na základě podnětu či z vlastní iniciativy, a zveřejňovat výsledky své práce.
Má rovněž spolupracovat se všemi relevantními orgány i soukromými subjekty repre-
zentujícími zranitelné skupiny obyvatel. NHRI může mít rovněž tzv. quasijudiciální
kompetence, kdy může přijímat a šetřit stížnosti, ověřovat fakta, působit v roli mediá-
tora mezi stranami, dávat podněty příslušným orgánům či poskytovat rady žadatelům,
jak dosáhnout nápravy.32
28 A to jak JUDr. Otakar Motejl, tak JUDr. Pavel Varvařovský. Srov. Souhrnná zpráva o činnosti veřej-
ného ochránce práv 2009. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2010, dostupná na URL <http://
VOP_2009.PDF> [cit. 19. 11. 2016] a Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv, 2010. Brno:
Kancelář veřejného ochránce práv, 2011, dostupná na URL <
upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Souhrnna_zprava_VOP_2010.pdf>[cit. 19. 11. 2016]
29 Rezoluce VS OSN 48/134 ze dne 20. 12. 1993
30 MEUWISSEN, Katrien, WOUTERS, Jan. National human rights institutions in Europe: an intro-
duction. In MEUWISSEN, K., WOUTERS, J.R. (eds.) National human rights institutions i Europe.
Cambridge: Intersentia Publishing Ltd., s. 14
31 Např. národní lidskoprávní organizací v Ázerbájdžánu je ombudsman.
32 Agentura EU pro základní práva. Handbook on the establishment and accreditation of National
Human Rights Institutions in the European Union. Luxembourg: Publications Office of the European
Union, 2012, dostupné na URL
pdf> [cit. 19. 11. 2016]