SLP 10 (2016)

Státní hranice přitom nejsou jen politickou a právní záležitostí, ale představují také

technický problém. Zatímco ještě v 18. století bylo vydávání více či méně přesných

map a atlasů v soukromých rukou, zlaté období státní kartografie nastalo až v 19. sto-

letí, kdy např. pro vojenské účely vznikla potřeba zmapovat území přesně a spolehlivě.

Technický pokrok v oblasti výroby map se promítal nejen do kvality měření a ma-

pových zobrazení, ale také do vzniku kartografie jako uznané vědecké disciplíny.

V souvislosti s vývojem kartografie se místy dokonce hovoří o tzv. prostorovém ob-

ratu („

spatial turn

“), který vznikl v důsledku zavedení nových metafor a nového rámce

myšlení do různých společenskovědních oborů.

Když kartografové vyměřovali státní

hranice, byla stanovena linie, která oddělila vlastní území od cizího a nepřátelského

prostoru a nepřímo také občany od cizinců.

Technická dimenze problému se kromě samotného procesu vyměřování a definová-

ní státních hranic týká také otázky jejich upevňování a ostrahy. Státní hranice mohou

v tomto smyslu být asociovány např. s městskými hradbami, ploty, kontrolními pásy,

lesními průseky, ostnatými dráty, nášlapnými minami apod. Z minulosti a současnosti

lze uvést různé názorné příklady, jak se „zelená“ státní hranice změnila v těžko překo-

natelnou fyzickou bariéru. Jedním z nejvýraznějších symbolů studené války se stala

berlínská zeď. Mezinárodní soudní dvůr se v roce 2004 zabýval mezinárodněprávními

aspekty týkajícími se konstrukce až osmimetrové betonové zdi (a několika desítek me-

trů širokého pásma se zákazem vstupu), která odděluje Izrael od palestinských území.

Za zvlášť nebezpečnou hranici je považována zaminovaná hranice mezi Severní a Jižní

Koreou.

Jak ovšem ukazuje např. slavný

Border Fence

mezi USA a Mexikem, nemusí upev-

nění a střežení hranic nutně souviset s rizikem ozbrojených konfliktů nebo teroristic-

kých útoků, ale stává se také klíčovou součástí migrační politiky v době míru. Státní

hranice lze proto považovat za klíčový referenční bod migrační politiky. Nad rámec

případných vojenských účelů měla i tzv. železná opona v době studené války zamezovat

migraci, resp. útěku obyvatel států tzv. východní bloku na „Západ“. Nespornou zloči-

neckou dimenzi zabíjení uprchlíků na hranicích např. mezi „Východním Německem“

a „Západním Německem“ potvrdily po roce 1989 nejen německé soudy, ale také

rectification claimed, whenever any inaccuracy by reference to a clause in the parent Treaty is discovered. Such

a process could continue indefinitely, and finality would never be reached so long as possible errors still remain

to be discovered. Such a frontier, so far from being stable, would be completely precarious

“. Český překlad

srov. ŠTURMA, P. a kol. Casebook: Výběr případů z mezinárodního práva veřejného. Praha: Univerzita

Karlova v Praze, Právnická fakulta. 2010, s. 58-59.

PICKLES, J. A history of spaces – cartographic reason, mapping and the geo-coded world, London:

Routledge, 2004. Viz také KLUSÁKOVÁ, L., SCHOLZ, M. (eds.) Pojetí prostoru v historické perspek-

tivě. In: AUC Philosophica a historica 2010, 1.

Legal Consequences of the Construction of a Wall in the Occupied Palestinian Territory, Advisory

Opinion of 9 July 2004. 2004 ICJ Rep. 136. Český překlad srov. ŠTURMA, P. a kol. Casebook: Výběr

případů z mezinárodního práva veřejného. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. 2010,

s. 132-138.