Table of Contents Table of Contents
Previous Page  57 / 192 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 57 / 192 Next Page
Page Background

55

zjištění a zabránění ohrožení bezpečnosti státu. Všechny osoby měly být podrobeny

zjištění totožnosti. Čl. 6 Schengenské prováděcí úmluvy dále zavázal smluvní státy,

aby střežily vnější hranice mimo hraniční přechody, a to pomocí mobilních hlídek

a způsobem, který vyloučil obcházení kontrol na přechodech.

Poté, co Amsterodamská smlouva s účinností od roku 1999 začlenila schengen-

ské acquis do práva EU, získala tato agenda ještě větší význam. Konkrétní dopad

Amsterodamské smlouvy na budoucnost migrační politiky EU se stal jedním z hlav-

ních předmětů schůze Evropské rady v Tampere v říjnu 1999. Ve dvou odstavcích

(v kapitole IV o řízení migračních toků) se závěry Evropské rady zabývají proble-

matikou ostrahy vnějších hranic. V odstavci 24 svých závěrů Evropská rada vyzvala

členské státy EU k užší spolupráci a vzájemné technické pomoci při kontrole hranic,

a to zejména námořních. Jako pozitivní příklad je zde uvedena spolupráce mezi Itálií

a Řeckem v oblasti Jaderského a Jónského moře. V následujícím odstavci 25 Evropská

rada zdůraznila nutnost účinné kontroly vnějších hranic EU pomocí speciálně tréno-

vaných profesionálů.

V roce 1999 byl zřízen Strategický výbor pro přistěhovalectví, hranice a azyl

(Strategic Committee on Immigration, Frontiers and Asylum – SCIFA), jehož úkolem

je připravit diskuse v rámci Výboru stálých zástupců Rady EU (COREPER).

18

Výbor

SCIFA, jehož mandát byl ze strany COREPERu již několikrát prodloužen, je složen

z vysoce postavených zástupců členských států a koordinuje různé činnosti v oblasti

migrace a ostrahy hranic. Zástupci FRONTEXu se mohou na základě pozvání zúčast-

nit jeho jednání. Aktuální mandát Výboru SCIFA

19

počítá s tím, že FRONTEX po-

skytuje národním delegacím před jednotlivými schůzemi relevantní informace o mig-

račních tocích, aby mohly o těchto záležitostech vést strategické diskuse.

Schůze Evropské rady v Laekenu, která se konala v prosinci 2001, tedy jen 3 měsí-

ce po teroristických útocích z 11. září 2001, označila kontrolu na vnějších hranicích

za jedno z klíčových opatření v boji proti terorismu, proti organizované nelegální mig-

raci a proti obchodu s lidmi. Evropská rada konkrétně vyzvala Komisi a Radu k tomu,

aby vypracovaly dohodu o spolupráci mezi národními orgány pro kontrolu hranic

a aby zvážily možnosti společné instituce v této oblasti.

20

V návaznosti na tuto výzvu předložila Evropská komise v květnu 2002 sdělení,

ve kterém analyzovala otázku kontroly vnějších hranic EU.

21

Komise vyzdvihla, že

bezpečnost na vnějších hranicích je důležitým tématem pro unijní občany, a zmínila

obavy před tehdy připravovaným rozšířením EU. Dále rezonují ve sdělení Komise

18

Dokument CORPER 6166/2/99.

19

Dokument COREPER 12996/14.

20

Viz bod 42 závěru Evropské rady z Laekenu.

21

European Commission, Towards Integrated Management of the External Borders of the Members States

of the European Union, COM(2002) 233 final (Evropská komise. Směřování (Vstříc/Směrem) k inte-

grované správě vnějších hranic členských států Evropské unie).