53 / 192
51
Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který ve věci Streletz, Kessler a Krenz proti
Německu
8
dovodil, že praxe na hranicích mezi dvěma německými státy byla v rozporu
s principy mezinárodní ochrany lidských práv a potrestání odpovědných osob (včetně
jednoho pohraničníka) bylo v souladu se zásadami „
nullum crimen sine lege
“ a „
nulla
poena sine lege
“ podle čl. 7 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základ-
ních svobod z roku 1950.
9
Bourání železné opony a stříhání ostnatého drátu je dodnes považováno za začátek
nové etapy evropské integrace. Podle ekonoma Joachima Beckera a historičky Andrey
Komlosy však železná opona nezmizela v roce 1989, ale byla posunuta dále na vý-
chod. Podle nich se – alespoň po technické stránce – přímo nabízí srovnání režimu
na hranicích mezi východem a západem za období studené války a současné úpravy
vnější hranice EU. Becker a Komlosy se domnívají, že upevňování vnějších hranic EU
je dnes zdaleka efektivnější než ostraha železné opony, protože odpovídá současnému
stavu techniky a státy EU nasazují mnohem více forem elektronické kontroly než státy
bývalého východního bloku.
10
S tímto konstatováním by bylo na místě polemizovat,
např. s ohledem na to, že EU nesleduje politiku cíleného zabíjení uprchlíků na hrani-
cích a nepoužívá na jejich usmrcování střelbu či elektrický proud. Bylo by také možné
poukázat na to, že aktuální migrační politika evropských států je výsledkem demokra-
tického procesu v právních státech, a to za nezanedbatelné účasti téměř nepřehledného
počtu nevládních organizací a aktivistů hájících zájmy všech migrantů. Tyto otázky
však překračují rámec studie, pro jejíž účely je na tomto místě postačující konstatová-
ní, že existuje jasná souvislost mezi ostrahou hranic a technickým pokrokem. To platí
samozřejmě také pro situaci na vnějších hranicích EU.
V kontextu společné migrační politiky EU je role státních hranic však poněkud
ambivalentní. Na jedné straně jsou hranice nadále nezbytným atributem suverénních
členských států. Na straně druhé byly pasové kontroly na vnitřních hranicích tzv.
schengenského prostoru zrušeny. Hranice a jejich ostraha proto sice jsou nadále před-
mětem vnitrostátní právní úpravy a vnitrostátní politické debaty, nicméně postupem
času byl příslušný právní režim komunitarizován a europeizován. V této souvislosti je
třeba připomenout, že vnitřní trh jako samotné jádro evropské integrace je v čl. 26
SFEU definován jako prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb
zboží, osob, služeb a kapitálu.
Pokud jde o schengenskou úpravu, má z hlediska vývoje práva EU poněkud zvlášt-
ní postavení. Poté, co schengenský systém vznikl původně mimo formální rámec
8
Rozsudek ESLP (velký senát), spojené věci
Streletz, Kessler a Krenz v Německo
, stížnosti č. 34044/96,
35532/97 a 44801/98, rozsudek z 22. března 2001.
9
Vzhledem k tomuto závěru ESLP nepovažoval za nutné zodpovědět otázku, zda východoněmecká praxe
představila zločin proti lidskosti. Pro podrobnější komentář k případu viz SCHEU, H. C. Případ střelby
na vnitroněmecké hranici z hlediska Evropského soudu pro lidská práva. In: Jurisprudence, 2001, 3, 3-10.
10
BECKER, J., KOMLOSY, A. (eds.) Grenzen weltweit. Zonen, Linien, Mauern im historischen
Vergleich. Wien: Promedia und Südwind, 2004, 21-54, 36.