SLP 10 (2016)

pojmy jako synergie, využití zdrojů či lepší účinnost. Jako jeden z relevantních aspektů

zmínila Komise vzájemnou důvěru mezi členskými státy.

Součástí ambiciózního plánu Komise byl projekt Evropského útvaru pohraniční

stráže („

European Corps of Border Guards

“), jenž měl mít podle Komise pravomoc kon-

trolovat osobní a cestovní doklady a víza všech osob, které překročily vnější hranice

legálně či nelegálně, vyslýchat je, zadržet je a předat je příslušným národním orgánům

pro účely konání donucovacích opatření. Komise si zřejmě uvědomila, že by takový

režim znamenal výrazný zásah do kontroly členských států nad jejich územím, a proto

navrhla, aby speciální pravomoci Evropského útvaru pohraniční stráže byly teritori-

álně omezeny na pásmo několika set metrů podél hranic a určitou část pobřežních

vod. Není ale zas tak překvapivé, že členské státy EU nakonec plány Komise odmítly.

Pravda sice je, že zejména Francie a Německo projekt podporovaly a např. Německo

již předtím vytvořilo s Řeckem a Itálií společné týmy, jejichž zahraniční příslušníci

byli na základě změny německých zákonů zmocněni k provádění pasových kontrol

a podobných aktivit na německém území. Na druhé straně se však k projektu velmi

odmítavě stavěly státy s dlouhými vnějšími hranicemi, tzn. např. Polsko a Finsko.

Rada ministrů spravedlnosti a vnitra (JHA) na návrh Evropské komise reagovala vy-

dáním Akčního plánu pro řízení vnějších hranic členských států EU v červnu 2002,

v němž se postavila proti rychlé komunitarizaci hraničního režimu a odkázala na nut-

nost postupného vývoje. Rada pouze připustila, že by některé institucionální kroky

mohly být zváženy, včetně projektu Evropského útvaru pohraniční stráže, který by však

pouze podporoval příslušné národní orgány, a nenahradil by je.

Z těchto důvodů koncipovala Evropská komise svůj další projekt o zřízení agentury

FRONTEX skromněji a vypustila ze svého původního plánu zejména úpravu operač-

ních pravomocí. Komise zdůraznila úkoly agentury v oblasti koordinace národních

aktivit, poskytování asistence při výcviku národních pohraničníků či studia otázek

ostrahy a kontroly hranic.

Návrh byl Radou EU přijat v březnu 2004 a agentura

FRONTEX byla zřízena k 1. květnu 2005 se sídlem ve Varšavě.

Význam ostrahy vnějších hranic EU a koordinační úloha FRONTEXu byly zdů-

razňovány v Haagském programu, který byl jako politický program Evropské rady

zformulován na období 2005–2009.

Nařízení Rady 2007/2004 bylo postupně nove-

lizováno v letech 2007 a 2011. Nařízení Evropského parlamentu

a Rady 863/2007

HOBBING, P. Integrated Border Management at the EU Level. In: CEPS Working Documents, 2005, 15.

Dokument 10019/2002.

Viz bod 120 dok. Rady 10019/2002.

European Commission, Proposal for a Council Regulation establishing a European Agency for the

Management of Operational Co-operation at the External Borders, COM(2003) 687 final/2 (Evropská

komise. Návrh nařízení Rady zakládající Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vněj-

ších hranicích).

Haagský program, Úř. věst. 2005 C 52, bod 1.7.

Po uplynutí pětileté lhůty od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost vznikl právní akt v rámci tzv. po-

stupu spolurozhodování. Srov. čl. 67 Smlouvy o založení Evropského společenství (v tehdy platném znění).