55 / 192
53
py obsaženými v Chartě OSN a dokumentech OBSE, přičemž ustanovení odkazuje
výslovně na principy týkající se vnějších hranic.
Konkrétnější úprava je obsažená ve Smlouvě o fungování EU. Podle čl. 67 odst. 2
SFEU zajišťuje EU odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích a rozvíjí společnou
politiku v oblasti ochrany vnějších hranic. Tato politika má být založená na solidaritě
mezi členskými státy a má být spravedlivá vůči státním příslušníkům třetích zemí.
Další zpřesnění obsahuje kapitola o politikách týkajících se kontrol na hranicích, azylu
a přistěhovalectví v čl. 77 až 80 SFEU. Podle čl. 77 odst. 1 SFEU rozvíjí EU politiku
mimo jiné s cílem zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších
hranic a má postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic. Čl. 77 odst. 2
SFEU zmocňuje Evropský parlament a Radu (v rámci řádného legislativního proce-
su) k přijímání opatření týkajících se kontrol osob na vnějších hranicích, vydávání
víz a krátkodobých povolení k pobytu a postupného zavedení integrovaného systému
řízení vnějších hranic. Pro jistotu potvrzuje čl. 77 odst. 4 samozřejmost, že akty EU
nejsou dotčeny pravomoci členských států k zeměpisnému vymezení svých státních
hranic podle mezinárodního práva.
Pro úplnost lze uvést ještě protokol č. 19 o schengenském acquis začleněném
do rámce EU, který se o režimech na vnitřních a vnějších hranicích EU zmiňuje v pre-
ambuli, a protokol č. 33 o vnějších vztazích členských států, pokud jde o překračování
vnějších hranic. Podle protokolu č. 23 mohou členské státy nad rámec výše citovaného
ustanovení čl. 77 odst. 2 SFEU nadále uzavírat s třetími zeměmi mezinárodní smlou-
vy o účinných kontrolách na vnějších hranicích. Takové smlouvy mají být v souladu
s právem EU a příslušnými mezinárodními dohodami.
V návaznosti na komplexní souvislost mezi kontrolou vnějších hranic, azylovou
a migrační politikou EU se úprava hraničních režimů týká jak legálních, tak i nelegál-
ních forem překračování hranic. V praxi však převažují společná opatření EU v boji
proti nelegální migraci. Lze zmínit např. úpravu vydávání jednotných schengenských
víz, navracení osob, které hranice překročily nelegálně, stanovení povinností dopravců,
opatření proti obchodu s lidmi a převaděčství, uzavírání readmisních dohod s třetími
zeměmi či tzv. dublinský systém upravující příslušnost členských států k posouzení
žádostí o azyl. Analýza této rozsáhlé právní regulace zdaleka přesahuje rámec tohoto
příspěvku.
14
Střežení vnějších hranic a aktivity FRONTEXu je však třeba vnímat v tomto širším
kontextu migrační politiky EU. Přitom se v praxi ukazuje zajímavý trend. Hranice se
upevňují nejen pomocí budování fyzických bariér a aplikace nejnovějších technických
vymožeností přímo na místě, ale těžiště kontroly hranic se posouvá daleko od samotné
hraniční linie do vnitrozemí cizích států a aktéry kontroly se stávají konzulární orgány
14
K boji proti nelegální migraci podrobněji SCHEU, H. C. Boj Evropské unie proti nelegální migraci. In:
Správní právo, 2008, 4-5, 193-222. Viz také SCHEU, H. C. Právní postavení přistěhovalců v meziná-
rodním a evropském právu. In: Správní právo, 2009, 3, 129-163.