54 / 192
52
Evropských společenství a Evropské unie, stal se „Schengen“ po Amsterodamské smlou-
vě jedním z nejdůležitějších symbolů evropské integrace jako takové.
11
Málokterá poli-
tická debata o přínosech Evropské unie se obejde bez odkazů na tzv. otevřené hranice.
Hranice mezi státy schengenského prostoru se tedy staly vnitřními hranicemi. V dů-
sledku Schengenu se linie bývalé železné opony na mnoha místech znovu změnila
v hranice zelené. Logickým doplňkem tohoto procesu bylo výrazné posílení vnějších
hranic schengenského prostoru. Tyto vnější hranice vymezují nejen zónu zájmu kon-
krétního státu, ale také zájmy celé EU, resp. společenství schengenských států.
12
Tato koncepce se musela nutně promítat také do konkrétní úpravy upevnění vněj-
ších hranic EU. Na základě nařízení Rady (ES) 2007/2004 vznikla Evropská agentu-
ra pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU. Název
„FRONTEX“ se sice v textu nařízení neobjevuje, ale stal se obecně používanou zkrat-
kou, která se odvozuje z francouzského výrazu „
frontières extérieures
“.
13
Cílem tohoto příspěvku je stručně vymezit postavení FRONTEXu v rámci migrač-
ní politiky EU a nastínit lidskoprávní problémy, které jsou s činností agentury spojeny.
Lze zřízení FRONTEXu považovat za logickou tečku za vývojem společné migrační
politiky? Je FRONTEX symbolem budoucí migrační politiky EU, která bude částečně
suspendovat úpravu základních práv? Příspěvky lidskoprávních aktivistů, ale i odbor-
níků na migrační právo naznačují, že je agentura FRONTEX spojena s prostorem
bez práva či bezpráví v okolí plotů, zdí a jiných nepřekonatelných bariér na vnějších
hranicích EU.
ͷ. Hraniční režimy v právu EU
Problematika střežení vnějších hranic je neodmyslitelnou součástí migrační poli-
tiky EU a jejích jednotlivých členských států. Primární právo EU proto na řadě míst
odkazuje na vnitřní a vnější hranice. V programové rovině zmiňuje čl. 3 odst. 2 SEU
poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic jako jeden
z cílů EU. V této souvislosti hovoří citované ustanovení také o vhodných opatřeních
týkajících se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání
zločinnosti. Podle čl. 21 odst. 1 písm. c) dbá EU na mezinárodním poli o zachování
míru, předcházení konfliktů a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s princi-
11
Srov. ŠLOSARČÍK, I. Schengenský systém: Pragmatické řešení unijního problému se symbolickou při-
danou hodnotou. In: SCHEU, H. C., ČÁSTEK, M. (ed.) Aktuální otázky migrační politiky Evropské
unie. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 57-65.
12
Vzhledem k tomu, že nejsou do „Schengenu“ plně zapojeny některé členské státy (Velká Británie, Irsko,
Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Kypr) a současně jsou do schengenské úpravy plně začleněny
některé nečlenské státy EU (Norsko, Island, Švýcarsko), není technicky vzato korektní používat vnější
hranice schengenského systému a vnější hranice EU jako synonyma. Pro lepší přehlednost a s tímto
stručným vysvětlením tak však v této studii činíme. Je totiž třeba dodat, že se na ostraze vnějších hranic
schengenského prostoru podílejí všechny členské státy EU a dále také Norsko, Island a Švýcarsko.
13
Plný název agentury zní ve francouzštině
«Agence européenne pour la gestion de la coopération opération-
nelle aux
frontières extérieures
».