SLP 10 (2016)

62 / 192

60
smluv, které Španělsko uzavřelo se Senegalem a Mauretánií, mohly být společné opera-
ce prováděny také v teritoriálních vodách třetích zemí. Během krátké doby byl v dané
oblasti zaznamenán výrazný pokles pokusů o migraci do EU. 41
V oblasti Středozemního moře byl jednací prostor FRONTEXu při podobných
operacích (HERMES a NAUTILUS) omezen. Důvodem byla malá ochota ke ko-
operaci ze strany Libye (v době vlády M. Kaddáfího) a rozpory mezi Itálií a Maltou
v otázce příslušnosti pro zastavené přistěhovalce. Itálie proto v roce 2008 zvolila řešení
pomocí bilaterální smlouvy s Libyí, podle níž samotná Libye zamezila cestě migrantů
z libyjských vod směrem do Itálie a Itálie vrátila přistěhovalce, kteří byli zastaveni v ob-
lasti volného moře, bez zkoumání principu non-refoulement zpět do Libye.42
V roce 2007 byla zahájena společná operace POSEIDON, jež se zaměřila především
na hranice mezi Řeckem a Tureckem a také na hranice mezi Řeckem a Albánií a mezi
Bulharskem a Tureckem. Od roku 2011 byla operace POSEIDON v Řecku jakož-
to hostitelské zemi pravidelně prodlužována. FRONTEX začal hranice mezi Řeckem
a Tureckem považovat za nejdůležitější oblast své činnosti.43 Řecko bylo také prvním
členským státem EU, který v roce 2010 požádal FRONTEX o poskytnutí pohraniční
jednotky rychlé reakce.
ͺ. Lidskoprávní aspekty
Zatímco původní znění nařízení 2007/2004 obsahovalo pouze jediný velmi stručný
odkaz na respektování základních práv, na Listinu základních práv EU a na obecné
zásady práva EU ve smyslu tehdejšího čl. 6 odst. 2 SEU (ve znění před Lisabonskou
smlouvou),44 reflektovalo novelizační nařízení 1168/2011 lidskoprávní problematiku
důkladněji. Evropská komise připustila určité problémy již ve své zprávě o hodnocení
a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic ze dne 13. úno-
ra 2008.45 Ačkoli v tomto dokumentu převažují úvahy o technických otázkách, do-
stupnosti potřebné techniky a provozování nových technologií, najdeme v něm také
jedno doporučení týkající se školení pohraniční stráže v oblasti evropských a mezi-
národních pravidel o azylu, mořském právu a základních právech. Školení ze strany
41 Viz podrobněji KASPAREK, B. Von Schengen nach Lampedusa, Ceuta und Piräus: Grenzpolitiken der
Europäischen Union. In: Aus Politik und Zeitgeschichte (APuZ), 2013, 47, 39-46.
42 Ibidem, 45. K lidskoprávní dimenzi problému viz rozsudek ESLP (velký senát), Hirsi Jamaa a ostatní
v Itálie, stížnost č. 27765/09, rozsudek z 23. února 2012. Otázce se podrobněji věnuje Věra Honusková
v první části publikace (podkapitola 2.3.2), která rozsudek analyzuje, a na danou otázku v kontextu
search and rescue operací se zaměřuje v druhé části Eliška Flídrová.
43 Viz zprávu „FRONTEX between Greece and Turkey. At the border of denial“, kterou společně vydaly
nevládní organizace Human Rights Association (HRA), Euro-Mediterranean Human Rights Network
(EMHRN) and International Federation for Human Rights (FIDH) v květnu 2014. (URL: https://
).
44 Viz bod 22 preambule nařízení 2007/2004: „Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané
čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a obsažené v Listině základních práv Evropské unie“.
45 KOM(2008) 67 v konečném znění.