SLP 10 (2016)

své rezoluce Parlamentní shromáždění konstatovalo, že akce FRONTEXu na zadržo-

vání uprchlíků na moři postrádají jasné lidskoprávní záruky. V bodu 10 Shromáždění

zmínilo nejasné vymezení odpovědnosti FRONTEXu a členských států EU za společ-

né a koordinované operace. Je třeba dodat, že tato kritická zpráva byla přijata krátce

předtím, než orgány EU přijaly novelizační nařízení 1168/2011.

Ještě kritičtěji prezentovala dopad aktivit FRONTEXu na lidská práva skupina čtyř

poslankyň Evropského parlamentu za Zelené. Vedle problému nejasné odpovědnosti

vyzdvihly autorky studie také otázku spolupráce FRONTEXu s třetími zeměmi na zá-

kladě dohod, jejichž právní status z hlediska práva EU a procedury uzavírání nebyl

transparentně řešen. Vzhledem k tomu, že podobná spolupráce může dosáhnout až

intenzity společných operací, kladly poslankyně právem otázku, jakým způsobem byly

dohody uzavřeny, na jakém právním základě a zda jsou tyto dohody vynutitelné.

Avšak i tato zpráva z března 2011 byla přijata před novelizací nařízení o FRONTEXu.

Lidskoprávním rozměrem postavení FRONTEXu se v letech 2012 a 2013 zabýval

také Evropský veřejný ochránce práv (European Ombudsman). Na základě čl. 228

SFEU může veřejný ochránce práv provádět šetření i z vlastního podnětu, a to ve vzta-

hu k případnému nesprávnému úřednímu postupu orgánu, instituce či jiného subjek-

tu EU. FRONTEX lze považovat za jiný subjekt EU ve smyslu citovaného ustanovení.

V případě, že Evropský veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup, postoupí

věc dotyčnému orgánu, instituci nebo jinému subjektu práva, který má lhůtu 3 měsíců

na to, aby veřejnému ochránci práv sdělil své stanovisko. Poté veřejný ochránce předá

zprávu Evropskému parlamentu.

V březnu 2012 zaslal veřejný ochrance práv agentuře FRONTEX celou řadu otázek

týkajících se aplikace tzv. strategie pro oblasti základních práv, která byla upravena

ve výše zmíněném nařízení 1168/2011.

FRONTEX zaslal své stanovisko v polovině

května 2012. Následně veřejný ochránce práv konzultoval některé otázky s Agenturou

EU pro základní práva a s celou řadou nevládních organizací. V dubnu 2013 veřejný

ochránce práv předal agentuře FRONTEX svá doporučení. Ta následně odpověděla

podrobným stanoviskem.

Navzdory tomu, že veřejný ochránce práv považoval většinu odpovědí a úvah

FRONTEXu za uspokojivé, vznikl určitý rozpor v otázce zavedení institutu individu-

álních stížností ke zmocněnci FRONTEXu pro základní práva. Veřejný ochránce práv

takovou úpravu doporučil s tím, že by zmocněnec pro základní práva měl přijímat

KELLER, S., LUNACEK, U., LOCHBIHLER, B., FLAUTRE, H. The Frontex Agency: which guaran-

tees for human rights? 2011 (dostupné na stránkách

Mig-ENG.pdf) [online]. Citováno 15. 6. 2015.

European Ombudsman. Letter from the European Ombudsman opening own-initiative inquiry

OI/5/2012/BEH-MHZ concerning implementation by Frontex of its fundamental rights obligations,

6 March 2012 (Evropský ombudsman. Přípis Evropského ombudsmana č. OI/5/2012/BEH-MHZ

z 6. března 2012, kterým je iniciováno šetření z vlastní iniciativy k implementaci závazků v oblasti

základních práv FRONTEXem).