46 / 124
44
Ke změně v přístupu došlo dle Masaryka v 19. století, kdy si sociálně nejslabší vrstvy
nejen uvědomily stav nespravedlnosti, ale radikalizovaly se v zájmu sociálního boje
za skutečné či domnělé křivdy.
167
Filozofický základ teoriím o sociálním státu položili
utopisté a socialisté 19. století. S jeho prvky se můžeme setkat koncem 19. století
v Anglii, kde po nepokojích nezaměstnaných v letech 1886 a 1894 – 1898 začaly vlády
formulovat programy veřejné pomoci a podpory jako nedílnou součást státní správy.
V uvedeném období začínají být sociální instituce a sociální politika vůbec poprvé
vnímány jako integrální součást společenského uspořádání, jako součást sociálního stá-
tu.
168
Významná je jejich preventivní funkce. Nenastupují tedy až tehdy, když ostatní
nástroje selžou, ale pomáhají tradičním institucím, aby neselhaly. Předválečná sociální
politika však byla stále vnímána jako kolektivní nástroj, který „
nemůže a nesmí dbáti
zájmů jedince, nýbrž musí dbáti jedině toho, aby funkční zájmy lidí ve společnosti byly
uspokojovány způsobem trvale prospěšným celku.
“
169
Dalším významným impulzem ovlivňujícím vývoj sociálních práv bylo nesporně
přirozené právo a mezinárodní uznání lidských práv. Byť i zde lze nalézt významné
předchůdce,
170
zásadním impulzem se stalo období deziluze, totální destrukce a mo-
rálního úpadku během druhé světové války.
171
Od této doby lze sledovat důraznější
snahy o úpravu základních lidských i sociálních práv a jejich záruk na širší než národní
úrovni a o unifikaci těchto právních úprav.
172
Lidská práva, jak stanoví Mezinárodní
pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
173
„
se odvozují od přirozené dů-
stojnosti lidské osobnosti
“ a jsou považována za
„rovná a nezcizitelná“
.
174
Jde o práva při-
rozená, z čehož vyplývá, že člověk má na ně přirozený nárok a stát ani společnost mu je
nepřiděluje, pouze je uznává, prohlašuje a potvrzuje. Uznání této přirozené důstojnosti
167
NĚMEC, B. (red.) Ottův slovník naučný nové doby, dodatky k velikému slovníku naučnému, díl šestý,
sv. 1, Novina 1940, heslo sociální otázka a sociální politika.
168
K popularizaci pojmu sociálního státu (welfare state) došlo samozřejmě až později za II. světové války
prostřednictvím arcibiskupa W. Templa.
169
NĚMEC, B. (red.) Ottův slovník naučný nové doby, dodatky k velikému slovníku naučnému, díl šestý,
sv. 1, Novina 1940, heslo sociální politika.
170
V této souvislosti lze uvést např. anglický zákon z r. 1679 nazvaný „Habeas Corpus Act“ na ochranu
osobní svobody občanů, potvrzující ustanovení listiny Magna charta libertatum, nebo „Deklaraci práv
člověka a občana“ vyhlášenou v roce 1789 ve Francii.
171
LAUTERPACHT
,
H
.:
International Law and Human Rights. 1950. s. 416-417. citováno in
BERNSTORFF, J.: The Changing Fortunes of the Universal Declaration of Human Rights: Genesis and
Symbolic Dimensions of the Turn to Rights in International Law. The Euroepan Journal of International
Law (2008) sv. 19, č. 5, s. 903-924.
172
V roce 1945 se konala v San Francisku konference o novém poválečném uspořádání světa, na níž byla
koncipována Charta nové světové organizace. Článek 1 Charty výslovně stanoví, že k cílům této organi-
zace patří „
podporování
a
posilování
úcty
k
lidským
právům
a
základním
svobodám
pro
všechny
bez
rozdílu
rasy,
pohlaví,
jazyka nebo náboženství“.
173
Srov. preambuli Mezinárodního paktu o občanských a politických právech vyhlášeného pod
č. 120/1976 Sb.
174
Srov. preambuli Všeobecné deklarace lidských práv OSN vyhlášené Valným shromážděním 10. 12. 1948.