44 / 124
42
azylanti, osoby požívající doplňkové ochrany
154
a cizinci, kterým bylo uděleno opráv-
nění k pobytu za účelem dočasné ochrany.
155
Kategorie cizinců z třetích států není
vnitřně jednotná, různí cizinci požívají podle svého postavení rozdílná práva, přesto lze
pro naše účely vysledovat v jejich postavení jisté obecné zákonitosti.
Sociální práva vznikla, aby podpořila realizaci práv politických. Podpora rovnosti
materiálního zajištění formou veřejnoprávních soustav sociálního pojištění byla vytvo-
řena jako doplněk rovnosti politické, jíž požívali v plném rozsahu pouze vlastní ob-
čané. Materiální rovnost měla usnadnit politickou svobodu. Postupným vývojem sice
došlo ke značnému posílení komplexnosti a univerzálního pokrytí ze strany v Evropě
existujících soustav sociálního zabezpečení, výhoda státní přináležitosti k sociálnímu stá-
tu však stále není zanedbatelná, zejména ne v dobách nepříznivých pro národní hospo-
dářství daného státu.
Navzdory skutečnosti, že občané třetích států migrující do České republiky za prací
jsou povinni se podílet na financování českého systému sociální ochrany. Byť před-
stavují významný zdroj finančních prostředků
156
a na sekundárním pracovním trhu
zaplňují volná jinak neobsaditelná pracovní místa,
157
stále nepožívají rovnost v přístu-
pu k dávkám a službám sociálního systému ochrany. To je dáno nutnou limitací dis-
tribuce sociálního blaha, která vyplývá ze samotné omezenosti prostředků potřebných
k provádění sociální ochrany obyvatelstva, resp. výkonnosti ekonomiky toho kterého
státu.
158
Rozdílnost v zacházení je zdůvodnitelná též z pohledu základních úkolů státu,
který se musí nejprve postarat o vlastní občany. Další argumenty pak lze hledat v tra-
dici či historii vývoje jednotlivých institucí sociálního ochrany. Zůstává však otázkou,
zda je v demokratickém a sociálním státě, jehož majoritní původní obyvatelstvo vý-
154
Srov. ust. § 53c a 88 zákona o pobytu cizinců. K tomu především KOSAŘ, D.; MOLEK, P.;
HONUSKOVÁ, V.; JURMAN, V.; LUPAČOVÁ, H.: Zákon o azylu, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010,
s. 411.
155
Srov. ust. § 32 zákona o dočasné ochraně cizinců.
156
Nedávné výzkumy Světové banky navíc ukazují, že vklad pracovních migrantů do daňového systému vý-
razně převyšuje částky, které z něj migranti odčerpávají formou sociálních dávek. Srov. BARBONE, L.;
BONTCH-OSMOLOVSKY, M.; ZAIDI, S.: The Foreign-born Population in the European Union and
Its Contribution to National Tax and Benefit Systems, s. 4.
157
V letech 2002 až 2012 se v českém hospodářství stále projevují důsledky společenských změn
po roce 1989, kdy neustále ubývá pracovních sil v primárním sektoru (zemědělství, lesní hospodářství,
chov ryb), stagnuje počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) a roste počet osob
zaměstnaných ve službách.
158
Tak např. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 6 Ads 155/2009 a ze dne
24. 6. 2010, sp. zn. 6 Ads 170/2009. Dále např. ŠIMÁČKOVÁ, K.: Cizinci v Čechách aneb komu zvoní
hrana in JÍLEK, D.; POŘÍZEK, P.: Vízová politika a praxe ČR v kontextu Evropské unie. Quo vadis,
visum? Kancelář veřejného ochránce práv 2010, s. 16 a 17.