42 / 124
40
ních závazků a rozhodování ústavních soudů. Můžeme na ně pohlížet i jako na určitý
vývojový stupeň konsensu daného politického společenství.
Ochrana lidských práv v Evropské unii má své nezastupitelné místo a přísnost poža-
davků na výkon pravomocí přenesených dvaceti sedmi státy přirozeně vyplývá z požadav-
ku, aby nedošlo k porušení nepřekročitelných mezí delegace pravomocí daných každou
jednou národní ústavou.
144
Převrácení této logiky nejenomže nemá dle našeho názoru
oporu v unijním právu, ale navíc by nesystematicky dále posilovalo Soudní dvůr vůči
členským státům i jiným soudním instancím. Setkalo-li by se takové jednání Soudního
dvora se zvýšeným odporem veřejnosti v členských státech, mohlo by to mít negativní
dopady na vnímání lidských práv a současně vést k oslabování jejich legitimačního
vlivu, který do jisté míry kompenzuje tvrzený demokratický deficit Evropské unie.
145
Žádoucí cíl heidelberského návrhu – možnost efektivně reagovat na nedostatky
v ochraně práv zaručených Listinou základních práv Evropské unie i mimo oblast
věcné působnosti evropského práva, je zpochybněn prostředky, jež k němu mají vést:
1.) argumentací velmi specifickým rozhodnutím Soudního dvora nezohledňujícím
další vývoj; 2.) navázáním na nekontroverzní základní právo svobody projevu aniž
by byly zohledněny odlišnosti v ochraně jiných práv; 3.) opomíjením právního a poli-
tického kontextu, v němž evropské právo a unijní instituce působí.
144
Viz ONDŘEJKOVÁ, J.: op. cit., s. 108 a n.
145
Srov. GRIMM, D.:
The Achievement of Constitutionalism and its Prospects in a Changed World.
In:
DOBNER, P., LOUGHLIN M.: The Twilight of Constitutionalism…, s. 3 a n.