99
Mělo se jednat o poskytování drobných služeb, popřípadě drobných řemeslných prací
a oprav. Dohody mělo být účelné uzavírat též k rozšíření služeb závodů veřejného
stravování a ubytování, a to zejména v činnostech příležitostné povahy, jako je např.
dovoz a odvoz zavazadel, obstarávání pochůzek, praní a žehlení prádla, čištění, žehlení
a drobné úpravy oděvů, opravy punčoch, čištění obuvi, holičské a kadeřnické služby,
mytí a hlídání motorových vozidel, služby v koupelnách, šatnách, toaletách a služby
při hrách nebo sportu (např. v půjčovnách loděk a v lázních). Mimoto bylo mož-
né dohody uzavírat i na příležitostný, popřípadě nepravidelný, prodej zboží, jako je
pochůzkový a stánkový prodej občerstvení, cigaret, katalogů, květin, upomínkových
předmětů apod. zejména v rekreačních místech a při různých shromážděních. Pokud
by nešlo o příležitostný, popřípadě nepravidelný prodej zboží, bylo možné uzavírat
tyto dohody v oblasti obchodu jen výjimečně, k zajištění prodeje v malých prodejnách
tabáku a v nejmenších pohostinských závodech.
V praxi bylo rozlišení dohody o pracovní činnosti od dohody o provedení práce ob-
tížné, neboť každá opětovaná činnost se, jak potvrdily ve své judikatuře soudy, skládá
z řady ojedinělých pracovních úkolů, a naopak pod pojem ojedinělého pracovního
úkolu lze často zahrnovat celou řadu opakujících se činností nebo ojedinělých úkolů,
které jsou součástí celkového ojedinělého úkolu většího rozsahu.
491
Zákon č. 20/1975 Sb. kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku
práce, upravil vymezení obou dohod a výslovně poprvé u dohody o pracovní činnosti
vnesl jako rozlišovací znak délku pracovní doby (tzv. kvantitativní princip). Toto ome-
zení však neplatilo u prací sezónní povahy, zde průměrná doba skutečného výkonu
práce nesměla přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu. Zákon č. 20/1975 Sb.
zakotvil, že dohodu o pracovní činnosti bylo možné uzavírat k provádění opětující se
pracovní činnosti, při níž průměrná doba skutečného výkonu práce nepřesahovala po-
lovinu stanovené týdenní pracovní doby, u prací sezónní povahy stanovenou týdenní
pracovní dobu, a která je ve sjednaném rozsahu vykonávána buď:
(a)
nepravidelně po-
dle časových možností pracovníka, nebo
(b)
pravidelně, avšak za takových provozních
podmínek, že z hlediska zájmů společnosti bylo by pro organizaci neúčelné a nehospo-
dárné, aby výkon této činnosti soustavně řídila, sledovala její provádění a kontrolovala
dodržování stanovené pracovní doby.
Dohody o provedení práce bylo možno uzavírat jen k provedení ojedinělého ur-
čitého pracovního úkolu vymezeného výsledkem práce, který nebylo možno zajistit
pracovníky organizace v rámci jejich povinností z pracovního poměru buď proto, že
tento úkol nevyplýval z běžné činnosti organizace, nebo proto, že to výjimečně vyža-
dovala povaha takového úkolu. Dohody tak bylo možné vzájemně odlišit podle druhu
vykonávané práce, jejich pravidelného každodenního opakování a délky odpracované
491
Srov. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpj 160/79.