101
do nového zákoníku práce nepřevzít, nakonec došlo k přehodnocení tohoto postoje
a naopak k navýšení limitu rozsahu práce u dohody o provedení práce. Dohoda o pro-
vedení práce však byla pevněji vřazena do pracovního práva, což mělo za následek
opuštění ojedinělosti pracovního úkolu jako jí převážně charakterizujícího prvku.
497
V důvodové zprávě bylo výslovně konstatováno, že i dohoda o provedení práce vyka-
zuje znaky závislé práce.
498
Za tento znak je nutno považovat též opakovaný charakter
poskytovaných služeb. Pokud by bylo sjednáno zhotovení díla, o výkon závislé práce
by se nejednalo.
Po nepřevzetí zákazu sjednávat dohody na činnosti dle autorského zákona a zásadní
redukci omezení týkajících se neúčelnosti a nehospodárnosti organizace, řízení a kon-
troly prací prováděných na základě dohod, již nový zákoník práce neobsahuje žádný
definiční znak, který by vzájemně rozlišil z hlediska povahy práce či její organizace
jednak dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr navzájem, jednak tyto do-
hody od pracovní smlouvy. V pracovněprávním vztahu založeném každou z těchto
dohod je možné konat totožnou práci jako v pracovním poměru založeném pracovní
smlouvou; smluvní strany zůstaly omezeny pouze délkou výkonu této práce (kvantita-
tivním znakem).
499
U dohody o provedení práce to je 300 hodin v kalendářním roce,
u dohody o pracovní činnosti polovina stanovené týdenní pracovní doby.
500
Za platné
právní úpravy je proto obtížné nevidět v dohodách o pracích konaných mimo pracovní
poměr pouze podtyp pracovní smlouvy, byť v odborné obci neexistuje v tomto směru
jednoznačná shoda.
ͭ.ͮ Právo volby mezi jednotlivými smluvními typy
Organizacím bylo v původní redakci ZP 1965 umožněno uzavírat s občany dohody
o provedení některých prací mimo pracovní poměr, pokud to bylo nezbytné k lepšímu
plnění úkolů organizace, zkvalitnění služeb obyvatelstvu nebo k umožnění širší účasti
na společenské práci občanům, kteří pro svůj zdravotní stav, pokročilý věk nebo úkoly
při výchově dětí nemohli konat práci v pracovním poměru.
Zákon č. 20/1975 Sb., kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoní-
ku práce, výslovně zakotvil, že organizace mohou jen výjimečně k plnění svých úkolů
nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s občany také dohody o pracích konaných
497
Slovenský zákonodárce vymezil předmět dohodu o provedení práce jako práci, která je vymezená výsled-
kem. Srov. ust. § 223 odst. 1 slovenského zákoníku práce, toto vymezení zůstává zachováno i po účin-
nosti novely zákoníku práce provedené zákonem č. 257/2011 Z. z. Naopak předmět dohody o pracovní
činnosti i dohody o brigádnické činnosti je vymezen druhem vykonávané práce, stejně jako u pracovní
smlouvy.
498
Důvodová zpráva, zvláštní část, komentář k ust. § 74 až 77, str. 214, tisk 1153, PS PČR.
499
Srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 6 Ads 48/2009-87,
publ. pod č. 2216/2011 Sb. NSS, zejména pak bod 21 uvedeného usnesení.
500
Zvláštní zákony však v některých případech implicitně zakázaly výkon dané práce na základě dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr, zmínit lze např. advokátní koncipienství [ust. § 37 odst. 1
písm. e) zákona o advokacii].