100
doby.
492
Podstatná část úpravy však byla obsažena v usneseních vlády, která zavedla
celou řadu administrativních omezení.
493
Právě snahy o zjednodušení administrativních omezení vedly k další novelizaci
ZP 1965 provedené zákonem č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník
práce. Citovaná novelizace vnesla časový prvek též do dohody o provedení práce.
494
Dle důvodové zprávy se tak stalo pro praktickou neschopnost kontrolovat jednorázo-
vost či opakovanost předmětu sjednaného pracovního úkolu, čehož smluvní strany vy-
užívaly k obcházení úpravy dohody o pracovní činnosti. Organizace mohla s občanem
uzavřít dohodu o provedení práce, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního
úkolu), na který se dohoda uzavírá, nebyl vyšší než 100 hodin. Jediným připome-
nutím příbuznosti smlouvy o dílo a dohody o provedení práce bylo konkretizování
rozsahu práce, kdy v ustanovení § 236 ZP 1965 bylo nově uvedeno: „
předpokládaný
rozsah práce (pracovního úkolu)
“. Dohoda o pracovní činnosti
495
byla i nadále omeze-
na rozsahem v průměru nepřesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby
(výjimka pro práce sezónní povahy vypadla, vládě bylo ale ponecháno oprávnění sta-
novit z tohoto pravidla výjimky). Polovina stanovené týdenní pracovní doby byla dle
důvodové zprávy akceptována jako dostatečný časový rozsah pro výkon vedlejšího za-
městnání. Dosavadní omezení ohledně pravidelnosti a nepravidelnosti konané práce byla
přeformulována a vztažena na obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Shodně pro obě dohody se jednalo o práci:
(a)
jejíž pravidelný výkon nemůže organizace
zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních
směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby
byly účelné a hospodárné,
(b)
jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů
společnosti pro organizaci neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů.
Výslovně již nebylo zmíněno, že práce bude vykonávana nepravidelně dle časových
možností pracovníka, byť i tento případ by jistě bylo možné podřadit pod tzv. jiné
důvody zmíněné pod
(b)
. Současně došlo k zákazu sjednávání dohod na činnosti podle
autorského zákona, s cílem vyloučit kolizi souběhu pracovněprávních a autorskopráv-
ních vztahů.
496
Další posun ve vymezení obou dohod přinesl ZP 2006. Ač bylo původně během
přípravných prací zamýšleno dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr již
492
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Cz 3/78.
493
V 80. letech se jednalo o usnesení vlády ČSSR č. 348/1980, 321/1982 a 355/1982, usnesení vlády ČSR
č. 363/1980, 325/1982 a 13/1983 a usnesení vlády SSR č. 355/1980, 324/1982 a 15/1983. V roce 1983
byla organizačně administrativní opatření shrnuta do usnesení vlády ČSSR č. 298/1983, usnesení vlády
ČSR č. 330/1983 a vlády SSR č. 372/1983.
494
Tak Dědič, J.; Soušková, M.: Několik úvah nad právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pra-
covní poměr, Právník, 1990, č. 7, str. 635.
495
Dohodu o pracovní činnosti mohla organizace uzavřít s občanem, pokud předpokládaný rozsah práce
přesáhl 100 hodin, byť zákon matoucím způsobem výslovně uváděl, že dohodu o pracovní činnosti lze
uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin.
496
Tento zákaz zůstal upraven v ust. § 223 odst. 3 slovenského zákoníku práce.