Table of Contents Table of Contents
Previous Page  108 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 108 / 284 Next Page
Page Background

106

Zaměstnavatel není dle ust. § 74 odst. 2 ZP povinen zaměstnanci rozvrhovat pra-

covní dobu, není ji ani povinen evidovat [ust. § 77 odst. 2 písm. b) ZP]. Tato úprava

umožňuje zaměstnavateli nejen přidělovat zaměstnanci práci podle své okamžité po-

třeby, ale též zřejmě v rozporu s pravidly implementujícími unijní směrnici o někte-

rých aspektech rozvržení pracovní doby.

516

Evergreenem je obcházení kvantitativního

limitu práce konané v pracovněprávních vztazích založených dohodami o práci konané

mimo pracovní poměr. Na základě dohod jsou v praxi konány též práce svým roz-

sahem vyhrazené pracovnímu poměru. Při absenci evidence pracovní doby a mlčení

zaměstnance mohou kontrolní orgány (a to též pro účely jiných druhů odpovědnosti

zaměstnance) jen velmi obtížně zjistit skutečný rozsah odvedené práce.

S nerozvrhováním pracovní doby souvisí neexistence práva zaměstnance na řádnou

dovolenou a na omluvené pracovní volno a náhradu mzdy či platu za dobu trvání pře-

kážek v práci. Obě práva lze založit smluvně, u pracovněprávního vztahu založeného

dohodou o pracovní činnosti však nejvýše v rozsahu stejném, jako je tomu v pracov-

ním poměru. Nesjednáním nároku na dovolenou či překážky v práci ušetří zaměst-

navatel náhradu mzdy či platu, které by jinak náležely spolu s čerpanou dovolenou

(omluveným pracovním volnem) nebo za dobu existence překážky v práci.

517

Pro obě dohody, resp. pracovněprávní vztahy jimi založené, je příznačná níz-

ká ochrana zaměstnance před skončením základního závazkového vztahu. U doho-

dy o pracovní činnosti je upraveno právo smluvních stran skončit dohodu výpovědí

z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou,

která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku.

518

Jakýkoliv

výpovědní důvod však neznamená úplnou akceptaci americké doktríny

„termination

at-will“

,

tímto důvodem totiž nemůže být diskriminační či amorální důvod. Dohoda

o provedení práce postrádá v platné úpravě bližší úpravu svého skončení, smluvní

strany obvykle způsob skončení pracovněprávního vztahu založeného touto dohodou

výslovně ujednají, jinak z povahy věci skončí pracovněprávní vztah provedením práce.

Podpůrná aplikace úpravy u dohody o pracovní činnosti je diskutabilní.

519

Snad nejvýznamnějším důvodem k zasmluvnění výkonu určité práce (pokynutí

služby) ve formě dohody o provedení práce je pro fyzické osoby, které nestíhá povin-

nost získat povolení k výkonu závislé práce na území České republiky, a dále též vždy

pro zaměstnavatele, vynětí výdělečné činnosti konané na základě dohody o provedení

práce z působnosti důchodového, nemocenského i veřejného zdravotního pojištění.

Obě smluvní strany (zejména však právě zaměstnavatel) tak ušetří na jinak povin-

ných odvodech, byť pro zaměstnance může mít vyloučení z osobního rozsahu pojist-

516

Více Stránský, J.: Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – flexibilita za každou cenu? in

Acta Universitatis Brunensis Iuridica, č. 382, str. 79 a násl.

517

Srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2163/2004.

518

Tak rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Cz 15/72.

519

Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Cz 8/70 (R 88/1970) a též rozhodnutí Krajského soudu

v Hradci Králové sp. zn. 4 Co 292/69.