108 / 284
106
Zaměstnavatel není dle ust. § 74 odst. 2 ZP povinen zaměstnanci rozvrhovat pra-
covní dobu, není ji ani povinen evidovat [ust. § 77 odst. 2 písm. b) ZP]. Tato úprava
umožňuje zaměstnavateli nejen přidělovat zaměstnanci práci podle své okamžité po-
třeby, ale též zřejmě v rozporu s pravidly implementujícími unijní směrnici o někte-
rých aspektech rozvržení pracovní doby.
516
Evergreenem je obcházení kvantitativního
limitu práce konané v pracovněprávních vztazích založených dohodami o práci konané
mimo pracovní poměr. Na základě dohod jsou v praxi konány též práce svým roz-
sahem vyhrazené pracovnímu poměru. Při absenci evidence pracovní doby a mlčení
zaměstnance mohou kontrolní orgány (a to též pro účely jiných druhů odpovědnosti
zaměstnance) jen velmi obtížně zjistit skutečný rozsah odvedené práce.
S nerozvrhováním pracovní doby souvisí neexistence práva zaměstnance na řádnou
dovolenou a na omluvené pracovní volno a náhradu mzdy či platu za dobu trvání pře-
kážek v práci. Obě práva lze založit smluvně, u pracovněprávního vztahu založeného
dohodou o pracovní činnosti však nejvýše v rozsahu stejném, jako je tomu v pracov-
ním poměru. Nesjednáním nároku na dovolenou či překážky v práci ušetří zaměst-
navatel náhradu mzdy či platu, které by jinak náležely spolu s čerpanou dovolenou
(omluveným pracovním volnem) nebo za dobu existence překážky v práci.
517
Pro obě dohody, resp. pracovněprávní vztahy jimi založené, je příznačná níz-
ká ochrana zaměstnance před skončením základního závazkového vztahu. U doho-
dy o pracovní činnosti je upraveno právo smluvních stran skončit dohodu výpovědí
z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou,
která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku.
518
Jakýkoliv
výpovědní důvod však neznamená úplnou akceptaci americké doktríny
„termination
at-will“
,
tímto důvodem totiž nemůže být diskriminační či amorální důvod. Dohoda
o provedení práce postrádá v platné úpravě bližší úpravu svého skončení, smluvní
strany obvykle způsob skončení pracovněprávního vztahu založeného touto dohodou
výslovně ujednají, jinak z povahy věci skončí pracovněprávní vztah provedením práce.
Podpůrná aplikace úpravy u dohody o pracovní činnosti je diskutabilní.
519
Snad nejvýznamnějším důvodem k zasmluvnění výkonu určité práce (pokynutí
služby) ve formě dohody o provedení práce je pro fyzické osoby, které nestíhá povin-
nost získat povolení k výkonu závislé práce na území České republiky, a dále též vždy
pro zaměstnavatele, vynětí výdělečné činnosti konané na základě dohody o provedení
práce z působnosti důchodového, nemocenského i veřejného zdravotního pojištění.
Obě smluvní strany (zejména však právě zaměstnavatel) tak ušetří na jinak povin-
ných odvodech, byť pro zaměstnance může mít vyloučení z osobního rozsahu pojist-
516
Více Stránský, J.: Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – flexibilita za každou cenu? in
Acta Universitatis Brunensis Iuridica, č. 382, str. 79 a násl.
517
Srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2163/2004.
518
Tak rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Cz 15/72.
519
Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Cz 8/70 (R 88/1970) a též rozhodnutí Krajského soudu
v Hradci Králové sp. zn. 4 Co 292/69.