Table of Contents Table of Contents
Previous Page  105 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 105 / 284 Next Page
Page Background

103

Jak bylo již předesláno, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr umož-

ňují zaměstnavateli zprostit se celé řady povinností, které by mu jinak svědčily z právní

úpravy pracovního poměru. Rozšiřováním rozsahu práce, kterou lze konat na základě

dohod, zejména dohody o provedení práce, čehož jsme od roku 2007 svědkem (limit

100 hodin byl novým zákoníkem práce zvýšen na 150 hodin a novela ZP s účinností

od 1. 1. 2012 navýšila tento limit na 300 hodin), dochází k postupnému přetavování

výjimečných forem způsobu konání závislé práce na formy pravidelné, stojící alterna-

tivně vedle pracovního poměru.

502

ͭ.ͯ

Zákaz konkurence

Pracovník mohl v organizaci, u níž byl v pracovním poměru, konat na základě do-

hod o pracích konaných mimo pracovní poměr práce při splnění dvou podmínek

– jednalo se o práce jiného druhu a k jejich výkonu docházelo mimo pracovní dobu

stanovenou pro pracovní poměr. Tato úprava vedlejší činnosti platí s terminologický-

mi změnami dodnes. Zákoník práce 1965 však původně omezoval pracovníka též při

sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr s jinou organizací. V pů-

vodní redakci se jednalo o omezení ve sjednání dohody o pracovní činnosti. Zamýšlel-

li dohodu o pracovní činnosti uzavřít pracovník, který již byl v pracovním poměru

k jiné organizaci, byl povinen jí to předem oznámit. Pokud by činnost na základě

dohody bránila pracovníku řádně plnit jeho povinnosti z pracovního poměru nebo

by byla na újmu jeho zdraví, mohla mu (mateřská) organizace, u níž je v pracovním

poměru, uložit, aby tuto dohodu zrušil. Proto bylo, jak konstatoval Nejvyšší soud,

pro účastníky výhodnější uzavírat dohody o provedení práce, poněvadž ZP 1965 zá-

sadně nevyžadoval k jejich uzavření předchozí souhlas organizace, k níž byl pracovník

v pracovním poměru (a dále nebyla u nich předepsána písemná forma pod sankcí

neplatnosti dohody a nemusel být ani dodržen omezený rozsah pracovního úvazku).

503

Zákon č. 153/1969 Sb. přitvrdil, organizace mohla sjednat dohodu o pracovní čin-

nosti s pracovníkem jen s předchozím písemným souhlasem (mateřské) organizace.

Jednalo se o hmotněprávní podmínku platnosti dohody o pracovní činnosti.

504

Vedle

této úpravy další novelizace provedená zákonem č. 20/1975 Sb. umožnila organizaci

omezit pracovníky ve sjednávání dohod o provedení práce. Dle ustanovení § 238 odst. 1

ZP 1965 bylo možno v pracovních řádech stanovit, ve kterých případech mohou pracov-

níci uzavřít dohodu o provedení práce s jinou organizací, než ke které jsou v pracovním

poměru, se zřetelem na zájmy společnosti, plnění úkolů z pracovního poměru nebo

502

Srov. populistické, ale v této části pravdivé, vystoupení senátora Štěcha na 12. schůzi Senátu dne 11. 10. 2011,

http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=8&IS=4650&D=07.10.2011

#b11960 (Cit.: 11. 10. 2011).

503

Srov. stanovisko Cpj 160/79.

504

Srov. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpj 160/79.