103
Jak bylo již předesláno, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr umož-
ňují zaměstnavateli zprostit se celé řady povinností, které by mu jinak svědčily z právní
úpravy pracovního poměru. Rozšiřováním rozsahu práce, kterou lze konat na základě
dohod, zejména dohody o provedení práce, čehož jsme od roku 2007 svědkem (limit
100 hodin byl novým zákoníkem práce zvýšen na 150 hodin a novela ZP s účinností
od 1. 1. 2012 navýšila tento limit na 300 hodin), dochází k postupnému přetavování
výjimečných forem způsobu konání závislé práce na formy pravidelné, stojící alterna-
tivně vedle pracovního poměru.
502
ͭ.ͯ
Zákaz konkurence
Pracovník mohl v organizaci, u níž byl v pracovním poměru, konat na základě do-
hod o pracích konaných mimo pracovní poměr práce při splnění dvou podmínek
– jednalo se o práce jiného druhu a k jejich výkonu docházelo mimo pracovní dobu
stanovenou pro pracovní poměr. Tato úprava vedlejší činnosti platí s terminologický-
mi změnami dodnes. Zákoník práce 1965 však původně omezoval pracovníka též při
sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr s jinou organizací. V pů-
vodní redakci se jednalo o omezení ve sjednání dohody o pracovní činnosti. Zamýšlel-
li dohodu o pracovní činnosti uzavřít pracovník, který již byl v pracovním poměru
k jiné organizaci, byl povinen jí to předem oznámit. Pokud by činnost na základě
dohody bránila pracovníku řádně plnit jeho povinnosti z pracovního poměru nebo
by byla na újmu jeho zdraví, mohla mu (mateřská) organizace, u níž je v pracovním
poměru, uložit, aby tuto dohodu zrušil. Proto bylo, jak konstatoval Nejvyšší soud,
pro účastníky výhodnější uzavírat dohody o provedení práce, poněvadž ZP 1965 zá-
sadně nevyžadoval k jejich uzavření předchozí souhlas organizace, k níž byl pracovník
v pracovním poměru (a dále nebyla u nich předepsána písemná forma pod sankcí
neplatnosti dohody a nemusel být ani dodržen omezený rozsah pracovního úvazku).
503
Zákon č. 153/1969 Sb. přitvrdil, organizace mohla sjednat dohodu o pracovní čin-
nosti s pracovníkem jen s předchozím písemným souhlasem (mateřské) organizace.
Jednalo se o hmotněprávní podmínku platnosti dohody o pracovní činnosti.
504
Vedle
této úpravy další novelizace provedená zákonem č. 20/1975 Sb. umožnila organizaci
omezit pracovníky ve sjednávání dohod o provedení práce. Dle ustanovení § 238 odst. 1
ZP 1965 bylo možno v pracovních řádech stanovit, ve kterých případech mohou pracov-
níci uzavřít dohodu o provedení práce s jinou organizací, než ke které jsou v pracovním
poměru, se zřetelem na zájmy společnosti, plnění úkolů z pracovního poměru nebo
502
Srov. populistické, ale v této části pravdivé, vystoupení senátora Štěcha na 12. schůzi Senátu dne 11. 10. 2011,
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=8&IS=4650&D=07.10.2011#b11960 (Cit.: 11. 10. 2011).
503
Srov. stanovisko Cpj 160/79.
504
Srov. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpj 160/79.