109 / 284
107
ných systémů fatální důsledky.
520
Právě zájem na zachování této výhody i po zvýšení
kvantitativního rozsahu dohody o provedení práce donutil předkladatele novelizace
zákoníku práce provést zajímavý kotrmelec. S účinností od 1. 1. 2012 výkon práce
v pracovněprávním vztahu založeném dohodou o provedení práce zakládá též účast
na důchodovém, nemocenském a veřejném zdravotním pojištění, ale pouze tehdy,
pokud bude zaměstnanci při splnění dalších podmínek zúčtován započitatelný pří-
jem v částce vyšší než 10 000 Kč.
521
U zaměstnanců vykonávajících práce v pracovním
poměru či pracovněprávním vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti přitom
zakládal v roce 2011 účast na důchodovém, nemocenském a veřejném zdravotním
pojištění příjem pětkrát nižší (ve výši alespoň 2000 Kč v daném měsíci). V čím zájmu
je takováto úprava, není těžké uhádnout.
ͮ. Obsah pracovní smlouvy
Pro posouzení charakteru založeného vztahu nehrají v české úpravě roli podstatné
náležitosti pracovní smlouvy, nejedná se totiž o žádná specifická ujednání (jako v pří-
padě britského testu vzájemných závazků). Každý, kdo by měl začít pro druhého praco-
vat (poskytovat služby), potřebuje vědět – co, kde a od kdy má začít konat. Pro platné
sjednání pracovní smlouvy se vyžaduje, aby zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem
všechny její nezbytné náležitosti, tak jak je stanoví ust. § 34 odst. 1 zákoníku práce.
Význam nemá ani název, který dané smlouvě smluvní strany zvolí.
522
Pracovní smlouva musí obsahovat ujednání o druhu práce (co),
523
místu výkonu
práce (kde) a dni nástupu do práce (od kdy). Pracovní smlouva obsahuje obvykle
explicitně či implicitně ujednání o dlouhodobé spolupráci smluvních stran,
524
o časo-
vé mzdě, o práci za řízení a dispozic zaměstnavatelových s jeho prostředky pracovními
a o osobní pracovní povinnosti.
525
V případě pracovní smlouvy nejde o zhotovení urči-
tého hmotného výsledku lidské činnosti, ale o opakované poskytování služeb. Pokud
by byl naopak smluven konkrétní výsledek práce, svědčilo takové ujednání spolu s od-
520
Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Co 130/74.
521
Srov. část jedenáctá (nové ust. § 7a zákona o nemocenském pojištění), část čtvrtá a pátá novely zákoníku
práce, tisk č. 411 PS, PČR.
522
K totožnému italskému přístupu Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and Comparative
Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 99 a násl.
523
Zákoník práce neurčuje, jakým způsobem má být druh práce v pracovní smlouvě sjednán. Ponechává
se to na dohodě obou účastníků pracovní smlouvy. Toto ujednání však musí splňovat určité požadavky
uvedené v ust. § 37 OZ, především musí být sjednáno určitě a konkrétně, jinak je neplatné. Druh práce
bude v pracovní smlouvě sjednán tzv. druhově, například stavební dělník, mzdová účetní, nebude obsa-
hovat jednotlivé pracovní úkony. Zaměstnavatel nemůže s odkazem na pracovní náplň bez dalšího poža-
dovat, aby zaměstnanec konal práce, jež se sjednanému druhu práce vymykají. Srov. např. Hochman, J.
Judikatura v pracovním právu, Linde 1999, str. 15 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Cz 3/88 či
Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 469/95.
524
Srov. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 15 Ca 219/2000.
525
Srov. Nejvyšší soud rozsudek Rv1237/25, Vážný VII. B, 1925.