Table of Contents Table of Contents
Previous Page  109 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 109 / 284 Next Page
Page Background

107

ných systémů fatální důsledky.

520

Právě zájem na zachování této výhody i po zvýšení

kvantitativního rozsahu dohody o provedení práce donutil předkladatele novelizace

zákoníku práce provést zajímavý kotrmelec. S účinností od 1. 1. 2012 výkon práce

v pracovněprávním vztahu založeném dohodou o provedení práce zakládá též účast

na důchodovém, nemocenském a veřejném zdravotním pojištění, ale pouze tehdy,

pokud bude zaměstnanci při splnění dalších podmínek zúčtován započitatelný pří-

jem v částce vyšší než 10 000 Kč.

521

U zaměstnanců vykonávajících práce v pracovním

poměru či pracovněprávním vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti přitom

zakládal v roce 2011 účast na důchodovém, nemocenském a veřejném zdravotním

pojištění příjem pětkrát nižší (ve výši alespoň 2000 Kč v daném měsíci). V čím zájmu

je takováto úprava, není těžké uhádnout.

ͮ. Obsah pracovní smlouvy

Pro posouzení charakteru založeného vztahu nehrají v české úpravě roli podstatné

náležitosti pracovní smlouvy, nejedná se totiž o žádná specifická ujednání (jako v pří-

padě britského testu vzájemných závazků). Každý, kdo by měl začít pro druhého praco-

vat (poskytovat služby), potřebuje vědět – co, kde a od kdy má začít konat. Pro platné

sjednání pracovní smlouvy se vyžaduje, aby zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem

všechny její nezbytné náležitosti, tak jak je stanoví ust. § 34 odst. 1 zákoníku práce.

Význam nemá ani název, který dané smlouvě smluvní strany zvolí.

522

Pracovní smlouva musí obsahovat ujednání o druhu práce (co),

523

místu výkonu

práce (kde) a dni nástupu do práce (od kdy). Pracovní smlouva obsahuje obvykle

explicitně či implicitně ujednání o dlouhodobé spolupráci smluvních stran,

524

o časo-

vé mzdě, o práci za řízení a dispozic zaměstnavatelových s jeho prostředky pracovními

a o osobní pracovní povinnosti.

525

V případě pracovní smlouvy nejde o zhotovení urči-

tého hmotného výsledku lidské činnosti, ale o opakované poskytování služeb. Pokud

by byl naopak smluven konkrétní výsledek práce, svědčilo takové ujednání spolu s od-

520

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Co 130/74.

521

Srov. část jedenáctá (nové ust. § 7a zákona o nemocenském pojištění), část čtvrtá a pátá novely zákoníku

práce, tisk č. 411 PS, PČR.

522

K totožnému italskému přístupu Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and Comparative

Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 99 a násl.

523

Zákoník práce neurčuje, jakým způsobem má být druh práce v pracovní smlouvě sjednán. Ponechává

se to na dohodě obou účastníků pracovní smlouvy. Toto ujednání však musí splňovat určité požadavky

uvedené v ust. § 37 OZ, především musí být sjednáno určitě a konkrétně, jinak je neplatné. Druh práce

bude v pracovní smlouvě sjednán tzv. druhově, například stavební dělník, mzdová účetní, nebude obsa-

hovat jednotlivé pracovní úkony. Zaměstnavatel nemůže s odkazem na pracovní náplň bez dalšího poža-

dovat, aby zaměstnanec konal práce, jež se sjednanému druhu práce vymykají. Srov. např. Hochman, J.

Judikatura v pracovním právu, Linde 1999, str. 15 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Cz 3/88 či

Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 469/95.

524

Srov. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 15 Ca 219/2000.

525

Srov. Nejvyšší soud rozsudek Rv1237/25, Vážný VII. B, 1925.