41 / 284
39
odesílatele. Pokud jde o telefonický hovor, pak je podstatně snížena nebezpečnost jed-
nání včasným upozorněním dotčených osob o zavedení sledovacích opatření.
157
V pří-
padě sledování pohybu zaměstnance na internetu je přípustné monitorovat (nahodile)
datum, hodinu a čas strávený prohlížením určité www stránky. Vhodná, velmi efek-
tivní a právně bezvadná je předchozí blokace určitých pro výkon práce nepoužitelných
www. stránek či domén.
ͯ.Ͳ Způsob provedení sledovacích opatření
Zaměstnavatel je oprávněn provádět pouze otevřené sledování. Část odborné litera-
tury, která připouští též skryté sledování, získala silnou podporu v recentním rozsudku
Nejvyššího soudu.
158
ESLP v této souvislosti hovoří o „oprávněném nebo přiměřeném
očekávání na soukromí“ nebo o „předvídatelnosti“ zaměstnance, že jeho jednání má
povahu soukromou.
159
Zaměstnavatel je proto povinen předem informovat zaměst-
nance o rozsahu kontroly (jaké údaje budou shromažďovány) a o způsobech jejího
provádění (kde a po jakou dobu budou shromážděné údaje uschovány, kdo k nim má
přístup, kdo bude provádět kontrolu, které údaje se budou dlouhodobě archivovat,
jaká jsou bezpečnostní opatření na zabránění neoprávněného přístupu atd.). Měl by
tak učinit rozmístěním informativních cedulí a dále podrobnou úpravou ve vnitřním
předpise (či kolektivní smlouvě). Půjde-li o zavedení sledovacího systému, který bude
uchovávat informace sloužící k identifikaci osob, pak lze z rozhodnutí a stanovisek
UOOU dovodit následující obecná doporučení.
160
Před zavedením sledovacích opat-
ření je nutno oznámit úmysl zpracovávat osobních údaje UOOU. Sledování je mož-
no provádět pouze namátkově, zaměstnanec musí mít šanci „uniknout“ (tzv. princip
„fair play“). Sledovat lze prostory, kde došlo k protiprávnímu jednání (např. opako-
vané krádeže) nebo jde o plnění povinností stanovených obecně závaznými právními
předpisy (např. zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Nelze použít jiný
méně do soukromí zasahující prostředek. K tomuto kritériu tzv. invazivnosti sledo-
vacích opatření je možno uvést, že sledování výkonnosti zaměstnanců je povinností
vedoucího zaměstnance. Především tento zaměstnanec by měl být přítomen na pra-
covišti a soustavně sledovat výkonnost podřízených zaměstnanců. Kontrolu poříze-
ných záznamů bude provádět komise, jejímž členem bude také zástupce zaměstnanců;
kontrolu je nutno provést zpravidla druhý den po pořízení záznamu, nejpozději však
do 14 dnů. Ihned po zjištění protiprávního jednání musí zaměstnavatel učinit ozná-
mení na policii, případně jiných příslušných orgánech. Dlouhodobě lze archivovat
pouze pozitivní záznamy (důkaz o protiprávním jednání, dochází ke změně důvodu
evidence a archivace těchto osobních údajů). Pokud je předmětem kontroly výkonnost
zaměstnance či na záznamu mohou být obsaženy záznamy zaměstnance, je vhodné ta-
157
Srov. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo
1009/98.
158
Srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011.
159
ESLP rozsudek
Halfordová v. Spojené království,
Příloha časopisu Soudní Judikatura, 2000, č. III, Přehled
judikatury ve věcech ochrany osobnosti, s. 33.
160
Zejména Stanoviska č. 6/2002, 1/2003, 4/2004, 1/2006, 1/2007 a 2/2009.