40 / 284
38
ͯ.Ͱ Důvod pro zavedení sledovacích opatření
Důvodem může být ochrana života a zdraví zaměstnavatele, zaměstnance, spoluza-
městnanců a jiných osob, které se v kontrolovaném prostoru zdržují. Dalšími legitim-
ními důvody jsou ochrana majetku zaměstnavatele, spoluzaměstnanců a jiných osob
a kontrola pracovní výkonnosti zaměstnance. Nelze tedy souhlasit s názory, které právo
kontrolovat přiznávají pouze zaměstnavateli vykonávajícímu činnost zvlášť nebezpeč-
nou či mimořádně ohrožující (např. jaderná elektrárna atd.). Na základě stanoviska
č. 8/2001, č. j. 5062/EN/Final, zpracovaného speciálním kolegiem expertů ustavených
dle čl. 29 směrnice č. 95/46/ES lze kontrolní právo přiznat, při splnění dále uvedených
podmínek každému zaměstnavateli. Důvod, pro který zaměstnavatel zahájí sledovací
opatření, určuje a do značné míry limituje způsob provedení kontroly. Tomuto důvo-
du musí být přizpůsobeny organizační a technické parametry použitých sledovacích
zařízení. Nejvíce omezujícím je v tomto směru sledování pracovní výkonnosti zaměst-
nance. V odborné literatuře se profilují názory na tzv. činnost v širším a užším smyslu.
Praktické návody obecně aplikovatelné však zatím k tomuto podány nebyly.
Ve světle názorů Komise a judikatury ESLP lze tyto důvody označit za interní dů-
vody zaměstnavatele. Vedle těchto důvodů lze rozlišovat též důvody externí, jako např.
národní bezpečnost. Tak např. bezpečnostní kontrola uchazečů o zaměstnání sama
o sobě do práva na respektování soukromého a rodinného života nezasahuje, pokud
nedojde ke zpracovávání též údajů o soukromém životě uchazeče.
154
ͯ.ͱ
Rozsah sledovaných (zpracovávaných) údajů
Rozsah sledovaných a zaznamenávaných informací je ovlivněn důvodem, pro který
se sledovací opatření zavádějí. Vedle tohoto omezení je nutno zmínit, že některé údaje
jsou z povahy věci z kontroly vyloučeny. Příkladem relevantním z hlediska existence
pracovnělékařských služeb a úpravy jejich komunikace se zaměstnavatelem pacienta je
ochrana zdravotních údajů. Respektování důvěrnosti zdravotních údajů je důležitým
principem v právních systémech všech smluvních států Úmluvy, a to jednak pro re-
spektování pocitu soukromí pacienta, jednak z důvodu zachování pacientovy důvěry
v lékařskou profesi a zdravotnické služby vůbec. Bez takové ochrany by se lidé potřebu-
jící lékařskou pomoc obávali odhalovat informace o osobním a intimním životě nebo
by se vůbec mohli být vyhledat lékařskou pomoc.
155
Dalším příkladem je „úřední“
pohlaví u transsexuála.
156
Ze stávající judikatury evropských a českých soudů a rozhodnutí Úřadu pro ochra-
nu osobních údajů vyplývá, že zaměstnavatel nesmí sledovat, monitorovat a zpraco-
vávat obsah telefonické, e-mailové a listinné korespondence svých zaměstnanců. Bez
dalšího lze sledovat počet došlých a odeslaných e-mailových zpráv, a to včetně adresy
154
Komise rozhodnutí Hilton v. Spojené království 1988, stížnost 12015/86, D.R. č. 57, str. 108-130.
155
ESLP rozsudek Szuluk v. Spojené království, § 48; dále Hurtado v. Švýcarsko 1994, A-280-A, názor
Komise, § 79 a rozsudek Mouisel v. Francie, stížnost č. 67263/01, § 40, ECHR 2002-IX.
156
ESLP rozsudek B. v. Francie 1992, A-232-C.