37
ͯ.ͯ
Meze výkonu práva kontroly
Zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu zaměstnance za účelem předejití
možným škodám (obdobně ust. § 248 odst. 2 zákoníku práce), ust. § 316 odst. 2, 3
ZP omezují zaměstnavatele pouze ve zvlášť intenzivním, soustavném a systematickém
kontrolování zaměstnance, ať už se děje otevřeně či skrytě.
149
Zákoník práce stanoví
dodatečné (k podmínkám vyplývajícím z obecné úpravy v OchOsÚ jako je např. sta-
novení účelu zpracovávání osobních údajů, rozsahu jejich zpracovávání, testu propor-
cionality, zabezpečení ochrany zpracovávaných osobních údajů, zpracovávání pouze
pravdivých a přesných údajů atd.) podmínky, které zaměstnavatel musí naplnit, před
zavedením sledovacích opatření.
Ve shodě s judikaturou ESLP je zaměstnavatel oprávněn provádět kontrolu zaměst-
nance formou otevřeného a nikoliv tajného sledování.
150
Konkrétní způsob provádění
sledování zákoník práce neomezuje, stanoví však, že zavedení kontrolních mechanis-
mů musí být odůvodněno závažným důvodem. Kontrola musí být provedena přimě-
řeným způsobem. Další podmínkou je předchozí písemná informace všech dotče-
ných zaměstnanců o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Prováděním
sledovacích opatření nesmí dojít k nepřiměřenému zásahu do soukromí zaměstnance.
Jako takové by bylo hodnoceno ve shodě s judikaturou ESLP jednání zaměstnavatele,
který např. prohledá v nepřítomnosti zaměstnance jeho psací stůl a skříň na spisy.
Zaměstnanec totiž v takovém případě může oprávněně předpokládat, že jeho psací stůl
i skříň na spisy budou pokládány za soukromý majetek, protože zde má uloženy i své
vlastní potřeby.
151
Úprava v ZP je však pouze částí relevantní právní úpravy, další omezení vyplývají
z obecné úpravy obsažené v OchOsÚ. Povinnosti vyplývající z OchOsÚ se budou
na zaměstnavatele vztahovat tehdy, pokud bude provozovat sledovací systém, který
uchovává záznam pořizovaných záběrů či informací, a zároveň účelem pořizovaných
záznamů (informací) je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s ur-
čitým jednáním. Takovým systémem je např. kamerový systém, různé systémy sle-
dující práci na počítači (sledování, které internetové stránky zaměstnanec navštívil
a jak dlouho je prohlížel, jakož i sledování využívání aplikací na přiděleném osobním
počítači),
152
monitorující listovní, e-mailovou korespondenci či telefonní komunikaci
(odposlech, příposlech a záznam zaměstnancových telefonických hovorů).
153
149
Srov. rozsudek ESLP Uzun v. Německu, stížnost č. 35623/05, kde soud konstatoval, že otázky týkající
se práva na soukromí mohou vyvstat v okamžiku, kdy vznikne jakýkoliv systematický či stálý záznam
takového materiálu pořízeného z veřejného prostoru. Dále P. G. a J. H. v. Spojenému království, § 57;
Peck v. Spojenému království, § 58-59 a Perry v. Spojenému království, § 38.
150
ESLP rozsudek Leander 1987, A-116, § 48, Klass a ostatní 1978, A-28 a rozsudek Malone 1984, A-82.
151
ESLP rozsudek Peev v. Bulharsko, 2007, ke stížkonsti 64209/01.
152
Srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011.
153
V případě kamerového systému je nutno zdůraznit, že musí jít o systém, který bude sledovat uzavřené
prostory, kde se předpokládá pohyb osob. Sledovací systém, který pouze zprostředkuje aktuální snímek
sledovaného děje bez následné archivace, nezpracovává osobní údaje.