24 / 124
22
pochází od Boha coby tvůrce přírody a jejího řádu. Nicméně navazující teze v Lockově
teorii jsou již čistě empirické: Lidé mohou Boží vůli a přirozené právo poznat, při-
čemž toto poznání má dva základní rysy. [1] Lidé při něm používají výlučně svůj
rozum, nikoli tedy (náboženskou) víru či dogmata. [2] Výlučnou metodou při jeho
rozumovém poznávání je induktivní, empirické poznávání z „lidské přirozenosti“, jež
je projevem i prvkem onoho „přirozeného řádu“, a to na základě faktů a zkušeností,
zejména špatných historických zkušeností lidí se zneužitím moci a zvůlí absolutních
panovníků, nikoli tedy deduktivní poznávání jen rozumem na základě nějakých apri-
orních postulátů (např. teologických dogmat, popřípadě „vrozených idejí“ ve smyslu
karteziánského racionalismu).
90
Přirozené právo lze rozumem poznat a určit na základě
zkušeností tím, že je pro člověka dobré, výhodné, užitečné.
91
Lockova teorie tak spo-
juje teologická a racionální východiska původu přirozeného práva, tato hlediska u něj
nejsou v rozporu, ale naopak se zčásti podporují a zčásti doplňují.
92
Ve svých názorech
na Božský původ, ale rozumové (přesněji řečeno: empirické) poznání přirozeného prá-
„Překračuje-li přirozený zákon, prohlašuje přestupník sám, že žije podle jiného pravidla než podle rozu-
mu a obecné slušnosti, což jest ona míra, již Bůh ustanovil jednání lidí pro jejich vzájemnou bezpečnost,
a tak se stává nebezpečným lidstvu.“ (LOCKE, J.:
Dvě pojednání o vládě,
op. cit., s. 142).
„Pravidla …musí … býti shodná se zákonem přirozeným, tj. boží vůlí, jejímž je projevem…“ (LOCKE, J.:
Dvě pojednání o vládě,
op. cit., s. 204).
„Ve skutečnosti vztahoval Locke platnost přirozeného práva … k boží vůli. Také přirozené zákony lze po-
dle jeho názoru sice rozumově nahlédnout, to ale předpokládá, že nejprve poznáváme Boha a závislost lidí
na něm. Toto poznání se ale částečně zakládá na empirických premisách, tj. nelze je pojmout jako vhled
do vztahů mezi archetypickými pojmy. … Locke skutečně použil při formulaci přirozenoprávních norem
předpoklad božího zjevení vysloveného v bibli. … Zjišťujeme, že v rámci Lockových předpokladů lze sice
dokázat speciální věty z vět obecnějších, ale že závaznost nejvyšších praktických principů není demonstrova-
telná. Lze ji zdůvodnit pouze pomocí theologických předpokladů.“ (RÖD, W.: op. cit., s. 68-69). W. Röd
v této souvislosti odkazuje na práci J. W. Yoltona
„Locke and the Law of Nature“
(in: The Philosophical
Review, 1958), přičemž uvádí: „… J. W. Yolton … zdůraznil racionalistické rysy Lockovy filozofie a jeho
nauku o závislosti přirozeného práva na vůli boží.“ (RÖD, W.: op. cit., s. 70, 566).
90
„Locke se … opírá.. o pojem přirozeného zákona založeného v zákonu božím, který však člověk nezná ni-
jak jinak než ze zkušenosti. Zákon může být takto ,vrozen‘ v tom smyslu, že je zrozen zároveň s člověkem
a lidskou společností, ale jeho znalost vrozena není. LEX NON EST SCRIPTA –
,zákon není vepsán‘ “
(TRETERA, I.: op. cit., s. 281).
„Žádné vrozené principy v mysli nejsou. … Žádné vrozené praktické principy. Morální pravidla vyžadují
důkazu, ergo nejsou vrozena. Celé národy odmítají mnohá morální pravidla. Ideje, zvláště ty, které se
přidržují k principům, se nerodí s dětmi.“ (LOCKE, J.:
Esej o lidském chápání.
Praha: OIKOYMENH,
2012, s. 33, 51, 52, 58, 73).
„(Podle Locka) poznání přirozeného zákona, jež se rovná poznání mravních zásad založených na evange-
liu, se z milostivého osvícení stalo rozumovou evidencí. … Rozumový zákon ukazuje, že lidé jsou služeb-
níci samotného Stvořitele, poslaní na tento svět z jeho rozkazu a s jeho posláním.“ (KOMÁRKOVÁ, B.:
op. cit., s. 103).
91
TRETERA, I.: op. cit., s. 281.
92
„Rozum je přirozeným zjevením, kterýmžto věčný Otec světla a zdroj všeho vědění sděluje lidstvu onen
díl pravdy, který uložil v dosahu jejich přirozených schopností. Zjevení je přirozeným rozumem, rozší-
řeným o nový soubor objevů sdělených Bohem bezprostředně, za jejichž pravdu se rozum zaručuje, a to
skrze svědectví a důkaz, jež skýtá o tom, že pocházejí od Boha. Takže ten, kdo odkládá rozum stranou, aby