41 / 124
39
rozumem, který určuje obecné přirozenoprávní a morální principy, a lidskými pocity,
které sledují obecné blaho v konkrétních podmínkách lidské společnosti. Voltaire se
hlouběji nezabýval otázkou
míry
, do jaké mohou lidské pocity ve jménu obecného
blaha omezit morální či přirozenoprávní principy.
V názorech na
Boha
a
náboženství (křesťanství)
si Voltaire ve svých dílech dosti pro-
tiřečil.
180
Obecně lze říci, že Voltaire byl „klasickým“ osvícenským deistou. Na jedné
straně ostře napadal nejen katolickou církev,
181
ale i celé pozitivní křesťanství jako pro-
dukt lidské nevědomosti a zkaženosti. Zpochybnil přitom i věroučné základy křes-
ťanství v Novém Zákoně.
182
Na druhé straně si ale dobře uvědomoval nezbytnost víry
v Boha a náboženství pro zachování základních morálních pravidel a řádu ve společ-
nosti.
183
Z těchto praktických důvodů stál v rámci deismu – přes svůj útočný antikle-
rikalismus – na jeho umírněnějším křídle. Proto na jedné straně odmítal křesťanský
fanatismus, pověry a zázraky,
184
ale na druhé straně odmítal ateismus.
185
Proti jednotli-
vým křesťanským konfesím, jejichž odlišná pojetí víry pokládal za důkaz nesprávnosti
180
„Určit, jaký opravdu byl Voltairův názor ve věci kréda, je ve skutečnosti výjimečně obtížné. Neustále
a beze slůvka omluvy si protiřečil.“ (JOHNSON, P.:
Dějiny křesťanství
, op. cit., s. 328).
181
Slavný je jeho výrok na adresu katolické církve: „Zničte tu nestoudnici!“
„Voltaire … vyhlásil církvi boj na život a na smrt (
écrasez l‘ infâme)
. Toto popuzování mělo krvavou
dohru ve Francouzské revoluci.“ (FRANZEN, A.: op. cit., s. 242).
182
I. Tretera píše o Voltairových názorech: „Voltaire nejvíce proslul jako odpůrce křesťanství, jako ostrý
kritik katolické církve a jejího náboženství. … Voltaire provádí kritiku bible. Velmi ostrými slovy v ní
napadá některé rozpory, pověru a absurditu zázraků. … Ježíše Krista pokládá za
,obyčejného člověka‘
bez jakýchkoli sakrálních, nadpřirozených rysů. Původ oficiálního náboženství shledává v nevědomosti
na straně jedné a v zištných motivech na straně druhé. … Toto náboženství vzniklo, když se první hlu-
pák sešel s prvním podvodníkem.
,Opírá se o spleť těch nejbanálnějších klamů vymyšlených tou nejpodlejší
sebrankou.‘
…Theologii považoval za pavědu, jež má být odstraněna stejně jako magie či věštecká hůlka:
,Theologie nikdy nesloužila ničemu jinému nežli k převracení mozků a někdy i států. Ona jedině dělá atheis-
ty.‘
“ (TRETERA, I.: op. cit., s. 342-343, s odkazem na: VOLTAIRE, F.-M.:
Myslitel a bojovník. I. Výbor
z díla.
Př. J. B. Kozák a V. T. Miškovská. SNPL, 1957, s. 512).
183
P. Johnson cituje Voltaira: „Nevěřit ve vůbec žádného boha … by bylo strašlivou chybou; chybou, jež je
s dobrou vládou neslučitelná.“, přičemž dále sám píše: „Voltaire si – stručně řečeno – dával vždy pozor,
aby zdůrazňoval společenskou potřebu existence božství a aby se tak vyhnul pádu do osvícenské pasti.
Byl také příliš dobrým historikem, než aby se domníval, že je pravděpodobné, že samotný rozum se uká-
že pro lidstvo být spolehlivým vodítkem“ (JOHNSON, P.:
Dějiny křesťanství
, op. cit., s. 329, s obecným
odkazem na VOLTAIRE, F.-M.:
Esej o mravech a duchu národů
).
184
RÖD, W.: op. cit., s. 227.
185
„V této souvislosti zaměstnává Voltaira opakovaně otázka, zda může existovat společnost atheistů. Kdyby
byla taková společnost složená z filozofů, kteří dbají zákonů z důvodu rozumového nahlédnutí, pak by
musela být považována za možnou; v každém jiném případě je k účinnému dodržování řádu potřeba víry
v trestajícího Boha. I kdyby existovaly národy bez víry v Boha, nedisponovaly by žádným společenským
řádem v užším slova smyslu, a tvořily by svazek barbarských lidojedů.“ (RÖD, W.: op. cit., s. 229, s od-
kazem na: VOLTAIRE, F.-M.:
Œuvres complètes de Voltaire, Nouv. Édit., conforme pour le texte à l’édition
de Beuchot
, op. cit., XVII, 456).
I. Tretera cituje Voltaira:
„Chci, aby můj správce, můj krejčí, lokaj a má žena sama věřili v Boha; myslím si,
že budu méně okrádán a méně podváděn.“
(TRETERA, I.: op. cit., s. 343, bez odkazu na konkrétní zdroj
citace).