26 / 192
24
cích, přesunuje se pomyslné těžiště sporu k otázce aplikace mimo území státu, resp.
za jeho hranice.
. Aplikace principu
non-refoulement
na území jiného státu
Lze si představit i situaci, že stát koná mimo území svého státu, ale zároveň na úze-
mí jiného státu. Samozřejmě může jít o situaci řešenou před Evropským soudem pro
lidská práva v případě Louizidou,
75
kdy má stát (ať již protiprávně či po právu) účin-
nou kontrolu nad územím, anebo o situace, kdy orgány určitého státu jednají proti-
právně na území státu jiného (např. ozbrojené složky) jako to bylo řešeno před Mezi-
americkou komisí pro lidská práva v případě Coard a ostatní,
76
či ostatně i opatření
přijímaná Mezi-americkou komisí ve věci osob zadržovaných na vojenské základně
na Guantánamo Bay.
77
Může jít i o jednání státu skrze jeho orgány, kdy důvodem pro
jurisdikci nebude
„kontrola nad budovami, letadly, či loděmi, v nichž byli jednotlivci
zadržováni“
, ale o
„výkon fyzické moci a kontroly nad dotčenými osobami“
.
78
Například
bude docházet k předávání osob zajištěných jednotkami jiných států v Iráku místním
úředním činitelům,
79
či zde byly otázky spojené se zadržováním osob právě britskými
ozbrojenými složkami.
80
Zde všude zatím najdeme judikaturu hovořící ve prospěch ex-
trateritoriální aplikace smluv o lidských právech. S tímto postojem je spojeno nesčetné
množství otázek, které rozebírají samostatné publikace zaměřené na téma extraterito-
riální aplikace smluv,
81
nebudu se jim v této stati více věnovat.
Ve vztahu k principu
non-refoulement
si lze představit, že by státy mohly porušit své
lidskoprávní závazky, např. právě zákaz mučení v případě předávání osob orgány, které
operují na území státu jiného, do rukou místní správy. Co se týče uprchlického práva,
zde si lze představit určité situace, které zatím v praxi nicméně nenastávají. Státy si mo-
hou kupříkladu vypomáhat tím, že pošlou své úředníky do jiného státu (ale ti budou
velmi pravděpodobně jednat jako orgány onoho teritoriálního státu), je představitelné
například i to, že jiný než teritoriální stát bude spravovat uprchlický tábor a celá správa
75
Srov. rozsudek ESLP (preliminary objections),
Louzidou v Turecko
, stížnost č. 15318/89, rozsudek
z 23. února 1995, odst. 62.
76
Srov. rozhodnutí Meziamerické komise pro lidská práva ve věci
Coard a ostatní v Spojené státy Americké
,
případ č. 10 951, zpráva ze dne 29. 9. 1999.
77
Zde komise přijala několik preventivních opatření, naposledy 7. 7. 2015 (preventivní opatření 422/14,
ve věci
Mustafa Adam Al-Hawsaw
i), či rezolucí (nejnověji 22. 7. 2011 rezoluce o situaci zajištěných
(detainees) na Guantánamo Bay, předběžné opatření 259-02).
78
Srov. rozsudek ESLP,
Al-Skeini a ostatní v Spojené království
, stížnost č. 55721/07, rozsudek ze 7. červen-
ce 2011, odst. 136.
79
Srov. rozsudek ESLP,
Al-Saadoon a Mufdhi v Spojené královstv
í, stížnost č. 61498/08, rozsudek z 2. břez-
na 2010, kde Spojené království dokonce porušilo zatímní opatření daná soudem.
80
Srov. rozsudek ESLP(velký senát),
Al-Jedda v Spojené království
, stížnost č. 27021/08, rozsudek ze 7. čer-
vence 2011.
81
Více např. MILANOVIC, M. Extraterritorial Application of Human Rights Treaties (Law, Principles,
and Policy). New York: Oxford University Press, 2011, MEESSEN, K. (ed.) Extrateritorial Jurisdiction
in Theory and Practice. W. Kluwer, 1996.