Úroveň digitalizace ŠAVŠ / TAČR

ÚROVEŇ DIGITALIZACE A ZÁJEM O DIGITÁLNÍ SLUŽBY Z POHLEDU OBČANŮ, FIREM A ÚŘADŮ rozborová studie

Zpracoval: řešitelský tým projektu TA ČR č. TL01000147 Mladá Boleslav, 2020

Úro veň digitalizace a zájem o digitální služby z pohledu občanů, firem a úřadů: rozborová studie

Autorský tým - prof. Ing. JIŘÍ STROUHAL, Ph.D. (ed.) MICHAL BOKŠA, MPhil. doc. Ing. JIŘINA BOKŠOVÁ, Ph.D. Ing. JOSEF HORÁK, Ph.D.

doc. PhDr. KAREL PAVLICA, Ph.D. prof. Ing. STANISLAV ŠAROCH, Ph.D.

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s Na Karmeli 1457 293 01 Mladá Boleslav Česká republika

© ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. 2020

ISBN: 978-80-7654-019-4 (elektronická verze) ISBN: 978-80-7654-028-6

OBSAH

1 Úvod

5 6

2 Výzkum mezi zástupci úřadů s rozšířenou působností

3 Výzkum mezi českými občany

16 16 17 26 37 37 37 38 40 41 41 60

3.1 Vzorek obecné populace 3.2 Vzorek internetové populace

4 Výzkum mezi zástupci českých firem

5 Závěrečné shrnutí

5.1 Úřady 5.2 Občané 5.3 Firmy

Přílohy

Příloha 1 – Dotazník určený úřadům Příloha 2 – Dotazník určený občanům Příloha 3 – Dotazník určený firmám

3

1 ÚVOD Dostává se Vám do rukou rozborová studie zabývající se úrovní digitalizace a zájmem o digitální služby z pohledu občanů, firem a úřadů. Tento dokument je založen na výzkumu realizovaném v měsících říjnu – pro- sinci 2019, tedy před propuknutím aktuální koronavirové pandemie, díky níž mů- žeme akutnost digitalizace služeb pociťovat o to více. V rámci výzkumu bylo osloveno 350 firem, 1 613 občanů a 232 úřadů obcí s rozšířenou působností v České republice. Vzhledem k rozsahu vzorku se domní- váme, že jsou předložené výsledky validní pro celou populaci. Byly kombinovány metody osobního, telefonického a online sběru dat. Právě za pomoc při sběru dat by tímto řešitelský tým rád poděkoval agentuře STEM. Struktura této studie je organizována následujícím způsobem: nejprve se za- měříme na výsledky ankety mezi respondenty z řad úřadů s rozšířenou pravo- mocí, dále pak respondenty z řad občanů (obecná versus internetová populace) a v neposlední řadě pak respondenty malých, středních a velkých firem registro- vaných na území České republiky. Na závěr této studie bude poskytnuto shrnutí klíčových bodů s náměty pro stakeholdery. Poděkování Tato studie byla vytvořena se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.

V Mladé Boleslavi 31. 3. 2020

řešitelský tým

5

2 VÝZKUM MEZI ZÁSTUPCI ÚŘADŮ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

V této kapitole se zaměříme na problematiku digitalizace z pohledu zástup - ců úřadů s rozšířenou působností v České republice. Cílem výzkumu bylo určit, které služby státu by měly být z pohledu zkušeností a názorů zástupců obecních a městských úřadů obcí s rozšířenou působností digitalizovány prioritně. V rámci sběru dat byla zvolena online anketa, kdy odpovědělo 150 úřadů z původně osloveného počtu 232 (64,7%). Šetření bylo realizováno v období lis- topad-prosinec 2019. Rozložení respondentů bylo následující: Kraj Obesláno Návratnost Královéhradecký 15 87% Jihočeský 16 81% Ústecký 16 81% Liberecký 10 70% Moravskoslezský 22 68% Vysočina 15 67% Středočeský 26 62% Hlavní město Praha 28 61% Plzeňský 15 60% Jihomoravský 21 57% Olomoucký 13 54% Zlínský 13 54% Pardubický 15 53% Karlovarský 7 43% Celkem 232 64,7% Pokud bychom se podívali na osoby, které dotazník vyplňovaly, jednoznačně dominují starostové, tajemníci a vedoucí ICT odboru: Pozice Počet respondentů Starosta/primátor 45 Tajemník 32 ICT pracovník / vedoucí ICT odboru 32 Jiný pracovník 24 Místostarosta 13 Pozice neuvedena 4

6

V první části ankety jsme se zaměřili na obecné postoje úřadů k digitalizaci státní správy a z výsledků je patrné, že se k této respondenti staví jednoznač - ně pozitivně (pro občany i pro fungování úřadu), jakkoli jsou momentálně kritičtí k  úrovni digitalizace státní správy – 66% respondentů se domnívá, že tato je na poměrně či dokonce velmi špatné úrovni . K tomu, aby byla digitalizace státní správy a samosprávy úspěšná, zcela jis- tě přispívá personální zabezpečení . Z výsledků vyplývá, že ve valné většině je na pozici ICT specialisty na úřadech zaměstnáno maximálně 5 osob (70%), ve 4% případů dokonce vůbec žádný. Více než 10 zaměstnanců odboru ICT lze zazna- menat pouze u 12% respondentů. Výsledky pochopitelně korelují s velikostí obce – pokud se jedná o obce do 20 tisíc obyvatel, v 95% případů mají tyto zaměstnány do 5 zaměstnanců (častěji pak 0–2), u obcí nad 20 000 obyvatel se pak nejčastěji jedná o 6 a více zaměstnanců odboru ICT (57% respondentů). Pozitivním zjiště- ním je fakt, že zhruba polovina respondentů posílá své zaměstnance na  přeško - lování v ICT dovednostech (v obcích nad 20 000 obyvatel se jedná dokonce o 65% respondentů). Úřadů, kde zaměstnanci školeni nejsou (obvykle z důvodu nedo- statku finančních prostředků), je 10%. Pozitivním zjištěním je rovněž skutečnost, že u většiny respondentů je v ob- cích k dispozici dostatečná infrastruktura pro rychlý internet (68% responden- tů), a dále že je k dispozici více poskytovatelů připojení k rychlému internetu (3 a více poskytovatelů u 85% respondentů). Je rovněž třeba uvést, že nebyly zazna- menány zásadnější rozdíly ve vazbě na velikost obce. Kde již je více patrný vliv velikosti obce je oblast elektronického sběru dat – v obcích do 20 000 obyvatel se k němu hlásí 28% respondentů, nicméně v obcích nad 20 000 obyvatel je tomu tak již u 62% respondentů. Nejčastěji se pak jedná o  data o energetické náročnosti budov, spotřebě energií, kvalitě ovzduší, dopravě a parkování a v neposlední řadě o meteorologických informacích . Co se týče zveřejňování open dat , i kdy byly zjištěny výsledky v obdobné pro- porci – v obcích do 20 000 obyvatel tyto na svém webu uvádí 26% respondentů, v obcích nad 20 000 obyvatel je podíl mírně vyšší – 40% respondentů. Nejčastěji se jedná o  ekonomická data, informace o hospodaření obce a jejím rozpočtu, informa - ce z jednání zastupitelstev, informace o veřejných zakázkách . V neposlední řadě jde rovněž o zveřejňování povinných informací , a rovněž bývá k dispozici úřední deska . V oblasti digitální spisové služby tato není obvykle napojena na vyšší územ- ně samosprávní celek (80% respondentů) – nelze však jednoznačně potvrdit, že by byl o centralizovanou digitální spisovou službu zájem (pouze 60% respondentů zájem projevuje). Pro elektronickou komunikaci mezi úřadem a občany jsou povětšinou vyu- žívány rezervační systémy pro schůzky občanů se zaměstnanci (67% responden- tů), pro interní procesy pak digitalizované formuláře (cestovní příkazy, dovolenky apod.) . Co však není příliš využíváno jsou interaktivní formuláře pro občany (např. přihlášení k místním poplatkům ze psů, za odpad, za hrobové místo) či online úhra-

7

da místních poplatků (33% respondentů). Na druhou stranu je třeba uvést, že 74% respondentů by mělo zájem o zavedení centrální platební brány na web obce. Závěrem zmiňme, že do systému CMS 2.0 (Centrální místo služeb) není zapo- jeno 77% respondentů, službu eGSB (e-Government Service Bus) nevyužívá do- konce 93% respondentů. Většina respondentů má dle svého vyjádření sice pojem o tom, co se skrývá pod názvem Národní identifikační autorita (63% respondentů), nicméně v obcích do 20 000 obyvatel je povědomí o této Autoritě výrazně nižší. A jakým způsobem jsou informace na webových stránkách obcí zveřejňovány? 34% na webových stránkách, kde jsou poskytovány informace a nabízeny základní formuláře pro občany, které lze vytisknout a donést na úřad; občané zároveň mohou vstoupit do re- zervačního portálu a rezervovat si tak konkrétní datum a hodinu pro schůzku s úředníkem 30% na webových stránkách, kde jsou poskytovány informace úřadu a nabízeny základní for- muláře pro občany, které lze vytisknout a donést na úřad 14% na webovém portálu, kde je vedle informací o úřadu poskytována široká škála formulářů pro občany, které lze vyplnit a ověřeně odeslat elektronickým podpisem nebo prostřednic- tvím datové schránky; občané mají k dispozici rezervační portál 10% na webovém portálu, kde jsou poskytovány informace o úřadu a nabízeny základní for- muláře pro občany, které lze vyplnit a ověřeně odeslat elektronickým podpisem nebo pro- střednictvím datové schránky; občané mají k dispozici rezervační portál 7% na webových stránkách, kde jsou poskytovány základní informace (přehled plánovaných aktivit, zápisy ze zastupitelstev) 3% na interaktivnímwebovém portálu, na kterém je vedle informací o úřadu poskytována širo- ká škála formulářů pro občany, které se po přihlášení zčásti vyplní samy a po dovyplnění je možné je ověřeně odeslat elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky 2% jinak Celkově lze říct, že úřady obcí do 20 000 obyvatel mají webové stránky se základními informacemi a formuláři k vytištění, u obcí nad 20 000 obyvatel má více než polovina úřadů k dispozici navíc i rezervační portál pro online smluve- ní návštěv úřadu. Na druhou stranu je zajímavé, že podíl těch úřadů, které mají webový portál s elektronickými dokumenty, je v obou skupinách ve vazbě na ve- likost obce obdobný. Ve druhé části předmětné ankety jsme se zaměřili na problematiku im- plementace e-Governmentu na úřadech . Kvalifikovaná většina respondentů (68%) uvedla, že má již schválenou strategii či plán implementace e-Governmentu na předmětném úřadě. Z těch, co o e-Governmentu neuvažovali, připadá větší podíl na obce do 20 000 obyvatel (37%). Respondenti vnímají, že jednou z velkých brzd digitalizace je nedostatečná podpora a pomoc od státu (69% respondentů v průměru; přičemž u obcí do 20 000 obyvatel dokonce 76% respondentů) a dále rovněž bojují s  nedostatkem financí (60% respondentů). Minoritní část respondentů zmiňuje, že jednak neví, jak či co digitalizovat (14%), resp. se obávají nezájmu o e-Government ze strany jejich občanů (13%). V kontextu digitalizace se respondenti nejčastěji charakterizovali následujícím způsobem:

8

76% obáváme se potíží s financováním digitalizace procesů našeho úřadu, nebo nedostatku finančních procesů • 76% respondentů z obcí do 20 000 obyvatel • 78% respondentů z obcí nad 20 000 obyvatel 55% obáváme se finanční náročnosti digitalizačních projektů (budou to vyhozené peníze za ná- stroje, které nikdo nebude používat)

• 62% respondentů z obcí do 20 000 obyvatel • 45% respondentů z obcí nad 20 000 obyvatel 43% zavedení e-Governmentu je pro náš úřad příliš technicky náročné

• 49% respondentů z obcí do 20 000 obyvatel • 33% respondentů z obcí nad 20 000 obyvatel

35% máme obavy o bezpečnost dat a informací • 36% respondentů z obcí do 20 000 obyvatel • 33% respondentů z obcí nad 20 000 obyvatel 26% náš úřad nemá pro e-Government podporu obyvatel

• 31% respondentů z obcí do 20 000 obyvatel • 18% respondentů z obcí nad 20 000 obyvatel Na závěr této části se respondenti mohli vyjádřit, co by digitalizaci jejich úřadů nejvíce pomohlo. Mohli přitom vybírat až tři nejužitečnější oblasti : Pořadí Frekvence 1. 2. 3. více finanční podpory ze strany státu a krajů 33% 21% 12% 76% konkrétní návody, co a jak digitalizovat 27% 12% 13% 52% dostupná technická asistence ze strany státu 11% 19% 11% 41% dotační tituly pro podání žádosti o podporu financování e-Go- vernmentu na zavedení a zprovoznění systémů 8% 13% 13% 34% dotační tituly pro podání žádosti o podporu financování e-Go- vernmentu na údržbu a provoz systémů 5% 12% 17% 34% technická online poradna 7% 13% 13% 33% přímý a vyslovený zájem občanů pro digitalizaci 7% 5% 5% 17% kvalitnější připojení k internetu 2% 2% 9% 13% Závěrečná část šetření se věnovala preferencím služeb e-Governmentu , a to samostatně stran online služeb občanům , a dále pak správy obce online . U kaž- dé z nabízených služeb se respondenti mohli vyjadřovat na Likertově škále (1-5) od nejdůležitější (1) po nejméně důležitou (5). V rámci služeb pro občany byly identifikovány následující oblasti:  vyřizování správních poplatků online 0 poplatky ze psů, rybářské lístky, občanské průkazy, řidičské průkazy, pasy, ohlášky, zábory apod.

9

 stavební řízení online 0 proces od podání žádostí k jednotlivým dotčeným orgánům až po sa - motné získání stavebního povolení  legislativa online 0 k dispozici zdarma plné znění platných zákonů, vyhlášek a jiné relevantní legislativy (ne placené verze – viz např. systém ASPI nebo www.sbirka.cz)  pohřebnictví 0 výběr, vyřízení, zaplacení hrobového místa, poplatky z hrobových míst  autonomní mobilita 0 dopravní prostředky úřadu k dispozici pro občany bez vlastního vozidla  knihovna 0 výběr z titulů, poplatky  digitální elektronická identita (vidimace a legalizace online) 0 ověřování dokumentů uložených v souborech dat, online ověřování smluv, prokázání diplomu, profesních průkazů apod.; napojení obce na NIA  nahlížení a výpisy ze základních registrů státní správy 0 registr osob, registr práv a povinností, registr obyvatel, registr územní identi - fikace, adres a nemovitostí; informační systém základních registrů apod.  nahlížení a výpisy z veřejných rejstříků 0 např. spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík společenství vlastníků jednotek  nahlížení a výpisy z informačních systémů veřejné správy 0 např. katastr nemovitostí; registr vozidel; živnostenský rejstřík; výpis z rejstříku trestů; výpis z bodového hodnocení řidiče; výpis z registru ne - spolehlivých plátců; výpis z insolvenčního rejstříku apod.  sociální pomoc občanům online 0 možnosti lékařské asistence online; se zajištěním stravování imobilním občanům; aktivní pomoc online v kritických situacích apod.  udělení povolení online 0 zábor, získání povolení na parkování apod.  přestupky a správní řízení online 0 oznámení řízení, průběh řízení, sdílení důkazů, seznámení s výsledkem, rozporování výsledku řízení, platby za řízení  rozšiřování portálu online veřejně přístupných dat (open data) zjišťova- ných státem k využití pro komerční i nekomerční účely 0 např. přehledy veřejných tendrů; analýzy a statistiky  online oznámení o uzavření manželství či registrovaného partnerství do registrů veřejné správy  osobní doklady online

10

0 rodný list, občanský průkaz, cestovní pas, oddací list, úmrtní list; dupliká - ty osobních dokladů; prodloužení občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu  stěhování 0 registrace nové adresy; odvoz odpadu včetně online ohlášení nové adresy dalším institucím (finanční úřad, škola, lékař, pošta); odhlášení se z pů - vodního místního úřadu a dodavatelů veřejných služeb  dopravní prostředky 0 registrace/zrušení/přepis vozidla online, online evidence technických průkazů vozidla; vyhledávání podrobností o vozidle v registru vozidel; hlášení pokut a přestupkové řízení; řidičský průkaz a jeho prodloužení online; zaplacení sil - niční daně online; informace o technické kontrole; nahlášení ukradeného vozidla  e-komunikace 0 doprava a dopravní systémy, hlášení uzávěrek silnic, hlášení dopravních nehod, cyklodoprava  udržitelné životní prostředí 0 online informace o hospodaření s přírodními zdroji, voda, odpady, veřejná zeleň  udržitelná energetika 0 online energetický management, smart-grid systémy, kogenerační systé - my, kotlíkové dotace  online volby 0 do Poslanecké sněmovny, Senátu, prezidentské volby Celkové výsledky naznačující důležitost online vyřizování služeb občanům jsou následující:

82% nahlížení a výpisy z informačních systémů veřejné správy 77% nahlížení a výpisy ze základních registrů státní správy 76% vyřizování správních poplatků online

72% osobní doklady online 70% dopravní prostředky 69% stěhování 68% nahlížení a výpisy z veřejných rejstříků 64% stavební řízení online 63% e-komunikace 60% udělení povolení online 59% digitální elektronická identita 55% online volby

11

53% přestupky a správní řízení online 51% legislativa online 49% sociální pomoc občanům online 43% udržitelné životní prostředí 40% pohřebnictví 39% udržitelná energetika

33% rozšiřování portálu online veřejně přístupných dat (open data) 33% online oznámení o uzavření manželství či registrovaného partnerství 28% knihovna 13% autonomní mobilita

Mezi výsledky jednoznačně dominují nahlížení a výpisy z informačních systé - mů a registrů, agenda spojená s vyřizováním osobních dokladů a dopravními pro - středky a v neposlední řadě řešení správních poplatků . Za marginální lze naopak považovat autonomní mobilitu, online přístup k místním knihovnám či oznámení o uzavření manželství či registrovaného partnerství. Nyní se pojďme v detailu podívat na hlavní preference obcí do 20 000 obyvatel : Pořadí Zájem Služba 1 76% nahlížení a výpisy z informačních systémů veřejné správy 2 72% nahlížení a výpisy ze základních registrů státní správy 3 67% vyřizování správních poplatků online 4 64% dopravní prostředky 5 61% osobní doklady online 5 61% stěhování 7 60% nahlížení a výpisy z veřejných rejstříků 8 58% e-komunikace 9 53% stavební řízení online 10 51% udělení povolení online Nyní se pojďme v detailu podívat na hlavní preference obcí nad 20 000 obyvatel : Pořadí Zájem Služba 1 92% nahlížení a výpisy z informačních systémů veřejné správy 1 92% vyřizování správních poplatků online 3 88% osobní doklady online 4 85% nahlížení a výpisy ze základních registrů státní správy 5 82% stěhování

12

Pořadí

Zájem Služba

6 6 8 9

80% 80% 78% 73% 72%

nahlížení a výpisy z veřejných rejstříků

stavební řízení online dopravní prostředky udělení povolení online

10

digitální elektronická identita V rámci online správy obce byly identifikovány následující oblasti:  modernizace technického zajištění pro digitalizaci 0 modernizace hardware, software  digitální doklady 0 např. faktura, účtenka; příjmové/výdajové doklady zachyceny formou zá - pisu digitalizované stopy v systému (nikoliv doklady v papírové formě, nikoliv doklady ve formátu pdf)  spisová služba, archivářství, pošta online  předkládání informací finanční správě (zveřejňování listin, zpráv) 0 generování daňových tvrzení a kontrolních hlášení z účetního softwaru bez nutnosti dalších úprav, podání tvrzení, potvrzení o zaplacení, žádost o vrácení nadměrného odpočtu, odvolání proti rozhodnutí  automatizace daně z příjmů právnických osob 0 generování daňového tvrzení z digitální účetní závěrky, podání tvrzení, platba, automatizace zálohových povinností, přeplatky, odvolání proti rozhodnutí  odvolání obce proti rozhodnutí úřadu či soudu online  online dotace 0 podání žádosti, tracking rozhodnutí, výsledek, rozporování výsledků  digitální kompetence zaměstnanců úřadu 0 online školení ICT dovedností hrazená státem  online založení příspěvkových organizací či podnikání obce 0 registrace firmy či podnikání; název, sídlo, zápis do veřejného/živnosten - ského rejstříku; registrace: u ČSSZ, u zdravotní pojišťovny, k důchodové - mu pojištění, k dani ze mzdy (u zaměstnanců), k pojištění odpovědnosti za škodu, k OSVČ; k DPH  pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanců úřadů a příspěvkových organizací zřízených obcí 0 online hlášení pracovních neschopností, automatizovaný výpočet dávek, hlášení pracovních úrazů – sdílení důkazů  digitalizace účetních závěrek (xBRL reporting)  předkládání informací statistickému úřadu 0 pravidelná statistická hlášení  automatizace daně z přidané hodnoty

13

 zdravotní pojištění zaměstnanců úřadů a příspěvkových organizací zří- zených obcí 0 automatické vyhledávání zaměstnanců a jejich zdravotních pojišťoven z centrálního registru  online přístup do registrů Ministerstva práce a sociálních věcí 0 online podání žádosti o přidělení osob na veřejně prospěšné práce či obecně prospěšné práce pro práci v obci

Celkové výsledky této části jsou následující: 83% spisová služba, archivářství, pošta online 79% modernizace technického zajištění pro digitalizaci 76% digitální doklady 70% online dotace

66% digitální kompetence zaměstnanců úřadu 64% předkládání informací finanční správě 63% automatizace daně z přidané hodnoty 61% pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanců úřadů a příspěvkových organizací zříze- ných obcí 60% automatizace daně z příjmů právnických osob 60% zdravotní pojištění zaměstnanců úřadů a příspěvkových organizací zřízených obcí 58% online přístup do registrů Ministerstva práce a sociálních věcí 56% odvolání obce proti rozhodnutí úřadu či soudu online 53% digitalizace účetních závěrek 50% předkládání informací statistickému úřadu 46% online založení příspěvkových organizací či podnikání obce Respondenti za naprosto klíčovou považují digitalizaci spisové služby, archi - vářství a online poštu , pročež rovněž identifikují nezbytnou modernizaci technic - kého zajištění pro digitalizaci . Pro obce je rovněž důležité mít online systém vy- řizování dotací, školení v oblasti digitálních kompetencí pro zaměstnance úřadů a digitalizace dokladů včetně předkládání informací finanční správě.

14

Nyní se pojďme v detailu podívat na hlavní preference obcí do 20 000 obyvatel :

Pořadí

Zájem Služba

1 2 3 4 5 6 7 8

81% 73% 70% 66% 64% 63% 59% 56%

spisová služba, archivářství, pošta online

modernizace technického zajištění pro digitalizaci

digitální doklady

online dotace

digitální kompetence zaměstnanců úřadu předkládání informací finanční správě automatizace daně z přidané hodnoty

pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanců úřadů a příspěvkových or- ganizací zřízených obcí

9

54% 54%

automatizace daně z příjmů právnických osob

10

zdravotní pojištění zaměstnanců úřadů a příspěvkových organizací zříze- ných obcí

Jak je patrné, pořadí jednoznačně kopíruje celkové výsledky výzkumu.

Nyní se pojďme v detailu podívat na hlavní preference obcí nad 20 000 obyvatel : Pořadí Zájem Služba 1 87% spisová služba, archivářství, pošta online 1 87% modernizace technického zajištění pro digitalizaci 3 83% digitální doklady 4 77% online dotace 5 70% digitální kompetence zaměstnanců úřadu 5 70% automatizace daně z přidané hodnoty 5 70% pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanců úřadů a příspěvkových or- ganizací zřízených obcí 5 70% online přístup do registrů Ministerstva práce a sociálních věcí 9 68% automatizace daně z příjmů právnických osob 9 68% zdravotní pojištění zaměstnanců úřadů a příspěvkových organizací zříze- ných obcí

15

3 VÝZKUM MEZI ČESKÝMI OBČANY V této kapitole se zaměříme na problematiku digitalizace z pohledu českých občanů. Cílem výzkumu bylo určit, které služby státu by měly být z pohledu je- jich zkušeností a názorů digitalizovány prioritně. V rámci sběru dat byla zvolena kombinace online ankety pro dotazování in- ternetové populace, kdy bylo dotázáno 611 osob, a dále face-to-face dotazování pro obecnou populaci, kdy bylo dotázáno 1 002 osoby. Získaná data reprezentují dospělou populaci České republiky; jednalo se o kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělávání, velikosti obce a regionu. Šetření bylo realizováno v období říjen – lis- topad 2019. 3.1 Vzorek obecné populace Nejprve se zaměřme na šetření, jehož respondenti patřili mezi obecnou po- pulaci. Celkově lze říct, že digitalizace státní správy a služeb se těší zájmu ob- čanů (podporuje ji 67% respondentů). Podpora je pochopitelně zásadnější u těch z respondentů, kteří aktivně používají internet (zde jde o 80% respondentů, za- tímco u respondentů, kteří internet využívají minimálně či vůbec, je podpora pou- ze na úrovni 43% respondentů). Ve vazbě na pohlaví se digitalizace těší o něco vyšší popularitě u mužů (71% respondentů vs. 62% respondentů – žen). V tomto ohledu lze za negativní zjištění považovat subjektivní zhodnocení úrovně informovanosti českých občanů o  současných možnostech a nástrojích e-Governmentu , kdy se za dobře informované považuje pouze 21% respondentů, zatímco za  velmi špatně informované dokonce 34% respondentů. Pokud bychom se na tuto otázku podívali z pohledu vzdělání respondentů, za lépe informované se považují absolventi vysokých škol (35% respondentů oproti 13% responden- tům se základním vzděláním), ve vazbě na věk respondentů se za nejlépe infor- mované dá považovat věkové spektrum 30 – 44 let (26% respondentů), zatímco v seniorské kategorii 60+ se jedná již jen o 17% respondentů. Jako hlavní problém komunikace se státní správou obvykle respondenti vní- mají dlouhou reakční dobu úřadů (36% respondentů) a  neochotu úředníků (22% respondentů). Za minoritní lze považovat absenci elektronické cesty komunikace (10% respondentů) a nevhodnou dobu úředních hodin (7% respondentů). Proto bylo zjišťováno, jak respondenti hodnotí přínos, který může mít online vyřizování úředních záležitostí pro ně samotné. Jako prospěšný tento krok hodnotí 72% re- spondentů – podle věkového spektra se jedná o osoby v neseniorském věku (mezi populací 18 – 45 let vnímá digitalizaci státní správy pozitivně 81% respondentů, zatímco v seniorské kategorii 60+ ji naopak negativně, ba dokonce za škodlivou vní- má 44% respondentů). Vliv na podporu digitalizace má rovněž nejvyšší dokončené vzdělání a materiální zabezpečení respondentů. Pozitivně digitalizaci hodnotí 87% respondentů s vysokoškolským vzděláním (oproti 65% respondentů se základním vzděláním), a dále 81% respondentů s dobrýmmateriálním zabezpečením (oproti 49% respondentů se špatným materiálním zabezpečením).

16

Závěrečný dotaz pro obecnou populaci byl věnován webové stránce Portál občana . Smutným zjištěním je, že jej aktivně využívají pouze 3% respondentů a dokonce 51% respondentů neví, o jaký portál se jedná :

51% nenavštívil jsem jej, nevím, o co se jedná 24% nenavštívil jsem jej, ale vím, o co se jedná 8% navštívil jsem jej, ale nepoužívám ho 6%

navštívil jsem jej a alespoň jednou jsem se přihlásil

5% 3% 3%

navštívil jsem jej, přihlásil jsem se, ale nevyužil jsem služby, které portál poskytuje

navštívil jsem jej, zkoušel jsem se přihlásit, ale nefungovalo to

navštívil jsem jej a používám ho pravidelně V rámci výrazně menšinové populace těch, kteří se přihlásili, se jedná o 17% respondentů, kteří používají internet pravidelně, a dále 20% respondentů z vě- kového spektra 30-44 let. Naopak o existenci Portálu občana nemají ponětí re- spondenti, kteří internet používají minimálně či vůbec (68% respondentů), resp. seniorská kategorie 60+ (65% respondentů). 3.2 Vzorek internetové populace Oproti základnímu setuotázek proobecnoupopulaci bylapro internetovouvzhle- dem k vyšším očekáváním využití služeb e-Governmentu připraven rozšířený set. Internetová populace dle očekávání jednoznačně podporuje digitalizaci stát- ní správy (86% respondentů) s tím, že v rámci vzorku se jedná především o muže s vysokoškolským vzděláním (90% respondentů). Rovněž nebylo u internetové veřejnosti překvapivým zjištěním, že ji absolutní většina respondentů považuje za prospěšnou (92 %). Stejně jako u předchozí otázky i zde ji za určitě prospěšnou považují zejména vysokoškolsky vzdělaní muži. Oproti těmto zjištěním však stejně jako u obecné populace pro český e-Go- vernment příliš nevyzněla otázka o  informovanosti o možnostech a nástrojích e-Governmentu . Zde se domnívá, že je určitě dobře informováno 3% respon- dentů, zatímco špatně informováno je 86% respondentů . V rámci vzdělanostního spektra se za hůře informované považují respondenti se základním a středoškol- ským vzděláním (79% respondentů oproti 65% respondentům s vysokoškolským vzděláním). V další části šetření jsme se zaměřili na  komunikaci internetové populace s úřady státní správy . Dle výsledků dotazování respondenti nejčastěji online ko- munikovali s obecním úřadem či finančním úřadem :

50% obecní úřad 34% finanční úřad 30% Česká správa sociálního zabezpečení 19% Úřad práce

17

14% jiný úřad 6%

živnostenský úřad V rámci komunikace s úřady však respondenti kritizují, že se 59% z nich nejmé- ně jedenkrát při komunikaci stalo, že po nich tentýž úřad chtěl stejný doklad vícekrát. V rámci problémů při komunikaci s úřady respondenti často zmiňují dlouhou reakční dobu úřadů a neochotu úředníků : 55% dlouhá reakční doba úřadů 41% neochota úředníků 33% nevhodná doba úředních hodin 32% nedostatek informací online 30% absence elektronické cesty komunikace 7% jiné problémy Pokud se na tyto problémy zaměříme v kontextu jednotlivých úřadů, výsledky jsou následující: FÚ ÚP ČSSZ OÚ ŽÚ dlouhá reakční doba úřadů 57% 58% 62% 63% 65% neochota úředníků 46% 40% 43% 47% 44% nevhodná doba úředních hodin 38% 23% 27% 34% 41% nedostatek informací online 33% 36% 38% 33% 44% absence elektronické cesty komunikace 38% 32% 31% 30% 50% Na tomto místě je však třeba upozornit, že data týkající se Živnostenského úřadu je třeba brát za orientační vzhledem k nízkému počtu živnostníků v souboru respondentů. Další část ankety se zaměřila na využívání prostředků a nástrojů digitaliza- ce internetovou veřejností, a to konkrétně datové schránky, elektronické občan- ské průkazy a v neposlední řadě Portál veřejné správy a Portál občana. O  datových schránkách má povědomí naprostá většina respondentů (83 %), nicméně aktivně ji využívá pouze 8% respondentů . Pravidelné uživatele datových schránek lze zaznamenat zejména ve věkové kategorii 45-59 let (12% responden- tů), naopak je poměrně překvapivé, že osoby z věkového spektra 18-29 let velmi často uvádějí, že vůbec nemají o datové schránce povědomí (33% respondentů). Osoby, které datovou schránku využívají (výše zmíněných 8% respondentů) se o její úrovni vyjádřili následujícím způsobem: Spokojenost Nespokojenost způsob přihlašování 88% 12% přehlednost, intuitivnost v zacházení 87% 13% počet poskytovaných služeb 78% 22%

18

archivace dat

72% 71%

28%

počet bezplatných služeb 29% Zajímavé byly samozřejmě názory těch respondentů, kteří mají o datových schránkách povědomí, ale nevyužívají je. Nejčastějším důvodem zmiňovali jejich zbytečnost :

68% nepotřebuji mít datovou schránku, je to pro mě zbytečné 14% raději službu vyřídím na přepážce úřadu 14% nevím, jak si založit datovou schránku 9% mám strach z technické náročnosti využívání datové schránky 8% obávám se o bezpečnost osobních údajů 7% nevím, k čemu datová schránka slouží 4% jiný důvod

Elektronickým občanským průkazem disponuje 22% respondentů. Je však třeba zdůraznit, že online služby, které jsou díky němu k dispozici, využívá pouze 7% z jejich vlastníků (tedy pouze 9 osob ze zkoumaného vzorku respondentů). Tito zmiňují, že nejčastěji využili službu online potvrzení o bezdlužnosti a výpis bodového hodnocení řidiče. Pokud se zaměříme na důvody, proč respondenti elektronický občanský prů- kaz nemají, nebo jej mají, ale elektronický čip neaktivovali , byly uváděny následu- jící skutečnosti: 60% mám ještě platný starý občanský průkaz a nechci si jej měnit 32% v budoucnu si ho plánuji pořídit, ale zatím mi stačí klasický občanský průkaz 12% kontaktní čip nepotřebuji 9% vůbec o možnosti elektronického občanského průkazu nevím 8% nevím, k čemu elektronický občanský průkaz slouží 8% raději věci vyřizuji osobně na úřadě 8% obávám se o bezpečnost osobních údajů 2% jeho používání považuji za komplikované O Portálu veřejné správy nemá povědomí 35% respondentů. Co se Portálu občana týče, za pravidelné uživatele se označuje pouze 4% z řad respondentů:

39% nenavštívil jsem jej, nevím, o co se jedná 28% nenavštívil jsem jej, ale vím, o co se jedná 12% navštívil jsem jej, ale nepoužívám ho 7%

navštívil jsem jej a alespoň jsem se jedenkrát přihlásil

6%

navštívil jsem jej, přihlásil se, ale nevyužil jsem služby, které Portál poskytuje

19

4% 3%

navštívil jsem jej a pravidelně Portál občana využívám

navštívil jsem jej, zkoušel se přihlásit, ale nešlo mi to Z těch respondentů, kteří Portál občana aktivně využívají , si tito nejvíce po - chvalují způsob přihlašování (90% respondentů), a dále jeho přehlednost a intui - tivnost v zacházení (75% respondentů). Respondenti však nejsou příliš spokojeni s tím, že si musí pro přihlašování na Portál občana pořizovat čtečku (55% respon- dentů nespokojeno). Z těch, co Portál občana nepoužívají , respondenti uvádějí následující důvody :

34% nemám způsob, jak se přihlásit

uvádí 36% respondentů ve věkové kategorii 30 – 59 let

30% nepotřebuji Portál občana

uvádí 42% respondentů ve věkové kategorii 18 – 29 let

27% nevím, jak si zařídit přístup do Portálu občana

uvádí 30% respondentů ve věkové kategorii 30 – 59 let

18% raději si vyřizuji věci osobně na úřadě

uvádí 24% respondentů ve věkové kategorii 60+

8% 7%

jiný důvod

obávám se o bezpečnost osobních údajů uvádí 10% respondentů ve věkové kategorii 60+

2% přihlášení mi přijde složité Nyní se pokusme srovnat odpovědi, které byly společné pro respondenty z řad obecné a internetové populace: Podpora digitalizace státní správy a služeb Obecná Internetová určitě ano 35% 57% spíše ano 32% 29% spíše ne 9% 6% určitě ne 8% 2% je mi to jedno 16% 6% Informovanost o možnostech a nástrojích e-Governmentu Obecná Internetová určitě dobře informován 2% 3% spíše dobře informován 19% 21% spíše špatně informován 45% 59% určitě špatně informován 34% 17%

20

Vnímání digitalizace státní správy a služeb

Obecná

Internetová

určitě prospěšné spíše prospěšné spíše škodlivé určitě škodlivé Portál občana

26% 46% 19%

48% 44%

7% 1%

9%

Obecná Internetová

navštívil jsem a používám Portál občana pravidelně navštívil jsem a alespoň jednou jsem se přihlásil

3% 6% 5% 3% 8%

4% 7% 6% 3%

navštívil jsem, přihlásil se, ale nevyužil služby, které Portál poskytuje

navštívil jsem, zkoušel jsem se přihlásit, ale nešlo to

navštívil jsem, ale nepoužívám ho

12% 28%

nikdy jsem nenavštívil, ale vím, o co se jedná nikdy jsem nenavštívil, nevím, o co se jedná

24% 51%

39% Téměř polovina respondentů (44%) uvádí, že využívá státem nabízené on- line služby , které jsou aktuálně k dispozici. Pokud bychom se zaměřili na vazbu na vzdělání respondentů, více tyto služby využívají vysokoškolsky vzdělaní re- spondenti (59% oproti 34% respondentů se základním vzděláním). Nyní se pojď- me podívat na to, jaké online služby internetová populace nejčastěji využívá: 85% nahlížení do katastru nemovitostí 24% podání žádosti o výpis z rejstříku trestů 24% informace o bodovém hodnocení řidiče 10% žádost o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, porodné, pohřebné apod. 10% podání žádosti o bezdlužnosti fyzických osob 5% žádost o peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou 3% žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc V kontextu online služeb respondenti kritizují nedokonalou digitalizaci , která beztak vyžaduje osobní přítomnost na úřadech (37% respondentů). Souhrn pro- blémů, kteří zmiňují ti respondenti, kteří online služby využívají, je následující: 37% nabízené služby nejsou plně digitalizovány 19% nabízené služby jsou nepřehledné a komplikované 18% na portálu si nevím rady 17% přihlášení do systému je složité 16% obávám se o bezpečnost osobních údajů

21

15% online služby nejsou přístupné pro mobilní telefony 12% formuláře jsou nepřehledné Zajímavé jsou rovněž názory těch, kteří aktuálně online služby poskytované státem nevyužívají : 62% zatím jsem nic takového řešit nepotřeboval, ale chci online služby v budoucnu využívat 23% státem nabízené online služby neznám, nevím o nich

23% raději služby vyřizuji osobně na úřadech 11% obávám se o bezpečnost osobních údajů 8%

státem nabízené online služby vnímám jako nedostačující/nekvalitní

6% 2%

odrazují mě zkušenosti jiných lidí

neumím pracovat s internetem, nemám potřebné ICT dovednosti Dále jsme se zaměřili na využívání online služebna úrovni obce . Kvalifikovaná většina internetové populace (62% respondentů) zmiňuje, že minimálně občas navštěvují webové stránky obce , v níž žijí. Nejčastěji je tomu tak u obcí do 20 000 obyvatel – alespoň 66% respondentů; naopak ve městech nad 90 000 obyvatel se jedná jen o 50% respondentů). Zajímavé je se na tuto otázku zaměřit z pohledu věkového spektra, kdy využití webových stránek obce roste s věkem responden- tů (44% respondentů ve věku 18–29 let, resp. 72% respondentů ve věku 60+). Ve vazbě na informace, které jsou k dispozici na webových stránkách obce, je největší zájem o základní informace z úřadu (např. ceníky správních poplatků ze psů, hrobová místa či zábory veřejného prostranství) a informace o energiích a dopravě : 84% k získání informací o úřadu 81% k získání aktuálních informací o území (voda, elektřina) 80% ke stažení předtištěných formulářů 79% k získání informací o dopravě v obci a okolí 73% k získání informací o spolcích v obci, pozvánkách na akce 65% k získání informací o samosprávě obce 61% k získání aktuálních informací o kvalitě ovzduší Závěrečná část šetření se věnovala preferencím služeb e-Governmentu u internetové populace . U každé z nabízených služeb se respondenti mohli vy- jadřovat na Likertově škále (1-5) od nejdůležitější (1) po nejméně důležitou (5). Byly identifikovány následující oblasti:  osobní doklady online 0 vyřízení či prodloužení občanského průkazu, pasu, řidičského průka- zu, profesních průkazů, duplikáty osobních dokladů  digitální elektronická identita

22

0 ověřování dokumentů uložených v souborech online dat – ověřování smluv, prokázání diplomu apod.  pohřebnictví online 0 online úmrtní list; výběr, vyřízení, zaplacení hrobového místa; po- platky z hrobových míst  oznámení o uzavření manželství či registrovaného partnerství do regis- trů veřejné správy  důchody online 0 vyřízení starobního/invalidního/sirotčího nebo vdovského důchodu; aktivní pomoc a podpora při vyřízení důchodu  příspěvek na péči online 0 podání žádosti o poskytnutí podpory pro zdravotně postiženou oso- bu (pro osobu blízkou, asistenta sociální péče, poskytovatele sociál- ních služeb)  stěhování online 0 registrace nové adresy při stěhování, odvoz odpadu včetně online ohlášení nové adresy dalším institucím (finanční úřad, škola, lékař, pošta, elektrárny, plynárny atd.), odhlášení se z původního místního úřadu a od dodavatelů veřejných služeb  nezaměstnanost online 0 registrace v nezaměstnanosti, online výpočty nároků na příspěv- ky v nezaměstnanosti; služba aktivní poradenství při hledání práce/o existujících dávkách/při odmítnutí dávky občanovi; potvrzení o hledání práce; dokumenty nezbytné k žádostem o dávky v nezaměstnanosti; automatické zasílání pracovních nabídek odpovídající profilu občana  legislativa online 0 k dispozici zdarma plné znění platných zákonů, vyhlášek a jiné re- levantní legislativy (ne placené verze viz např. systém ASPI nebo www.sbirka.cz)  děti online 0 online žádost o rodičovský příspěvek, online zápis narození dítěte do matriky, rodný list online, přiznání rodičovství u nesezdaných rodi- čů online, online žádost o přídavky na děti, online získání pasu na dítě  online průběh reklamačního řízení 0 online právní poradenství vysvětlující srozumitelným způsobem pro- ces reklamačního řízení, zahájení řízení, sdílení důkazů; informace o stavu a výsledku (rozhodnutí) reklamačního řízení, odvolání se proti rozhodnutí  dopravní prostředky 0 registrace/zrušení/přepis vozidla online, online evidence technických průkazů vozidla; vyhledávání podrobností o vozidle v registru vozidel;

23

hlášení pokut a přestupkového řízení; zaplacení silniční daně online; informace o technické kontrole; nahlášení ukradeného vozidla  sociální pomoc občanům online 0 možnosti lékařské asistence online, se zajištěním stravování imobil- ním občanům, aktivní pomoc online v kritických situacích apod.  nemovitosti 0 online žádost o návrh na vklad do katastru nemovitostí; generování daňových tvrzení z informačních zdrojů (např. katastr nemovitostí), podání tvrzení, potvrzení o zaplacení, odvolání proti rozhodnutí  online volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, volby presidenta  rozšíření portálu online veřejně přístupných dat (open data) zjišťova- ných státem k využití pro komerční i nekomerční účely 0 např. přehledy veřejných tendrů, analýzy a statistiky Celkové výsledky naznačující důležitost online vyřizování záležitostí jsou ná- sledující: 70% stěhování 64% osobní doklady 63% dopravní prostředky 60% sociální pomoc občanům 58% důchody 58% nemovitosti 57% příspěvek na péči 55% děti 53% registrace v nezaměstnanosti 51% online průběh reklamačního řízení 47% legislativa online 45% digitální ověřování identity

44% pohřebnictví 43% online volby 42% oznámení o manželství/partnerství 35% open data

Z výsledků jednoznačně vyplývá, že by si internetová populace přála nejvíce zdigi- talizovat záležitosti týkající se osobních dokladů, dopravních prostředků a agendy spoje - né se stěhováním . Naopak zaminoritní záležitosti lze považovat online volby, oznámení omanželství/partnerství a v neposlední řadě rozšíření open data. V závislosti na  ukončeném vzdělání byly zajímavé preference v následujících oblastech:

24

 stěhování 0 velmi důležité až zásadní pro 74% respondentů s VŠ vzděláním, resp. 63% respondentů se základním vzděláním  dopravní prostředky 0 velmi důležité až zásadní pro 74% respondentů s VŠ vzděláním, resp. 54% respondentů se základním vzděláním  osobní doklady 0 velmi důležité až zásadní pro 73% respondentů s VŠ vzděláním, resp. 57% respondentů se základním vzděláním  online volby 0 velmi důležité až zásadní pro 55% respondentů s VŠ vzděláním, resp. 33% respondentů se základním vzděláním V závislosti na věkové kategorii byly zajímavé preference v následujících oblastech:  důchody 0 velmi důležité až zásadní pro 65% respondentů ve věku 45-59 let, resp. 62% respondentů v kategorii 60+ oproti 55% respondentů v kategorii 30-44 let  sociální pomoc 0 velmi důležité až zásadní pro 63% respondentů ve věku 45-59 let, resp. 60% respondentů v kategorii 60+ oproti 56% respondentů v kategorii 18-29 let  děti 0 velmi důležité až zásadní pro 63% respondentů ve věku 18-29 let, resp. 43% respondentů v kategorii 60+  registrace v nezaměstnanosti 0 velmi důležité až zásadní pro 59% respondentů ve věku 18-29 let, resp. 58% respondentů ve věku 45-59 let oproti 36% respondentů v kategorii 60+ V závislosti na pohlaví respondentů byly vysledovány poněkud jiné preference pouze v oblasti open data (preferuje 41% mužů oproti 28% žen) a online legisla- tivy (za důležité až zásadní považuje 51% mužů oproti 44% žen).

25

4 VÝZKUM MEZI ZÁSTUPCI ČESKÝCH FIREM V této kapitole se zaměříme na problematiku digitalizace z pohledu firem registrovaných na území České republiky. Cílem výzkumu bylo určit, které služby státu by měly být z pohledu zkušeností a názorů zástupců firem digita- lizovány prioritně. V rámci sběru dat byla zvolena kombinace telefonického dotazování a online ankety. Telefonické dotazování bylo určeno pro vzorek 250 firem vybraných dle oborů činnosti a velikosti firmy; online anketa byla určena pro respondenty z řad žebříčku TOP100 českých firem, přičemž ji zodpovědělo 28 firem. Samotné šet- ření bylo realizováno v období listopad – prosinec 2019. Rozložení respondentů bylo následující: Počet firem Podíl Zemědělství 10 4% Výroba 83 30% Obchod 61 22% Služby 99 36% Znalostní služby 25 9% V rámci dále předkládaných výsledků si dovolíme pracovat již jen se třemi skupi- nami: (1) výroba a zemědělství, (2) obchod, a (3) služby (včetně znalostních služeb). Co do velikosti firem bylo zastoupeno 178 malých firem (64% respondentů), 63 středních firem (23% respondentů) a 37 velkých firem (13% respondentů). Pokud bychom se podívali na osoby, které dotazník vyplňovaly, dominují ředite- lé dotyčných firem: Pozice Počet respondentů ředitel 44% vedoucí ICT oddělení 31% finanční ředitel 25% V první části ankety jsme se zaměřili na současnou úroveň digitalizace u jed- notlivých firem. Podle názorů respondentů je úroveň digitalizace v jejich firmách na alespoň poměrně pokročilé úrovni (71% respondentů) – je však třeba zmínit, že vzhledem k sebeevaluaci se jedná o subjektivní hodnocení. Nejvyšší úroveň digi- talizace byla zaznamenána u  středních firem (84% respondentů), naopak – a zde je nutno zdůraznit výše uvedené subjektivní sebehodnocení – nejnižší úroveň di- gitalizace byla zaznamenána na vzorku velkých firem (57% respondentů). Rovněž lze říci v oborovém kontextu, že vyšší úroveň digitalizace je ve vzorku firem z ob- lasti obchodu (77% respondentů), resp. služeb (74% respondentů).

26

Nyní se pojďme podívat, které z činností firmy mají již digitalizovány : Výroba a zemědělství

Obchod Služby

finanční účetnictví

93% 76% 62% 69% 65% 67% 47% 56% 46% 31% 27% 46% 19%

80% 66% 57% 48% 67% 69% 57% 62% 49% 36% 36%

82% 65% 69% 54% 48% 38% 41% 27% 37% 48% 44% 10%

controlling

rozpočetnictví

kalkulační systém

ověřování identity dodavatelů a odběratelů

zásobovací systém zákaznické sítě obchodní logistika

HR agenda

výběrová řízení

vzdělávání a rozvoj zaměstnanců

automatizace výroby podpůrné činnosti

8%

16% 19% Celkově lze říct, že oblast finanční agendy (účetnictví, controlling, kalkulace a rozpočetnictví) dominuje i bez ohledu na velikost firem; u velkých firem je často zdigitalizována i  oblast HR agendy a zásobování (65% respondentů). Zároveň by bylo dobré na tomto místě uvést, co mají respondenti na mysli pod položkou pod- půrné činnosti – jedná se např. o komunikaci se státní správou, vnitřní komunika- ci či správu a archivaci dokumentů, evidenci docházky, plánování a řízení výroby, projektovou dokumentaci atp. Za motor pro digitalizaci firmy respondenti nejčastěji uvádějí zvýšení efekti - vity firemních procesů a zvýšení konkurenceschopnosti :

87% zvýšení efektivity podnikových procesů 67% zvýšení konkurenceschopnosti firmy

 84% respondentů z řad obchodních firem vs. 58% respondentů v oblasti služeb

57% reakce na požadavky zákazníků 53% reakce na požadavky obchodních partnerů 32% rozhodnutí mateřské společnosti 20% jiné důvody

V rámci jiných důvodů byly nejčastěji zmiňovány snaha vyhovět nárokům platné legislativy či státní správy, snaha o optimalizaci nákladů a řízení firmy, snaha uspořit čas či snaha chránit životní prostředí. V kontextu výše uvedených zjištění se jako zajímavá jeví skutečnost, že více než polovina respondentů (58%) zmiňuje, že nemá určeného speciálního pra-

27

covníka pro oblast digitalizace . 29% respondentů disponuje interním zaměst- nancem pro digitalizaci, zbytek využívá služeb externích konzultantů. Vlastním pracovníkem disponují především střední (40%) a velké (54%) firmy. Naprostá většina zástupců firempokládá digitální kompetence svých zaměst- nanců za alespoň uspokojivé (75% respondentů, z toho 12% je pokládá za rozvinuté na velmi dobré úrovni). Nižší úroveň kompetencí byla zaznamenána ne zcela pře- kvapivě ve firmách, které se zabývají především zemědělstvím, případně výro- bou. S touto problematikou je spojeno, zda firma posílá zaměstnance na doško- lování v oblasti ICT – zde byla kladná odpověď zaznamenána u 61% respondentů s tím, že u 22% se jedná o pravidelné přeškolování. Zajímavé je, že 10% respon- dentů uvádí, že na posilování ICT kompetencí nemá dostatečné finanční zdroje (12% malých firem vs. 8% velkých firem). Jak již bylo výše zmíněno, jedním z motorů digitalizace firem jsou požadavky obchodních partnerů. Proto se nabízí otázka, jakou úroveň digitalizace mají ob- chodní partneři v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce . Dle názoru re- spondentů převládá obdobná úroveň digitalizace (62% respondentů s tím), že 21% respondentů se domnívá, že obchodní partneři jsou zdigitalizováni na vyšší úrovni (u respondentů z oblasti služeb se tak domnívá dokonce 26% respondentů). Ve druhé části tohoto výzkumu jsme se zaměřili na plán digitalizace ve firmě . 51% respondentů přikládá digitalizaci své firmy klíčovou či minimálně vysokou prioritu – tento trend je patrný zejména u obchodních firem (62% respondentů), méně pak u firem působících v oblasti výroby a zemědělství (44% respondentů). Zároveň se jedná o vysoce prioritní téma především u středních a velkých firem (60% respondentů), méně pak u malých firem (46% respondentů). Z tohoto pohledu je však zajímavé až zarážející, že naprostá většina respon- dentů nemá zpracovaný žádný strategický přístup k digitalizaci firmy (64% re- spondentů) – pouze 8% respondentů disponuje řešením od mateřské společnos- ti, resp. 10% respondentů disponuje svým vlastním řešením. Proto se nabízí zajímavá korelační matice mezi oběma předchozími otázkami:

Priorita

maximální

vysoká střední

minimální

strategii ani plán zpracovány nemáme máme vypracován plán postupu prací při digitalizaci máme zpracovanou dlouhodobou strategii

45%

49% 26%

77% 16%

96%

7%

4%

48% 0% Při zavádění digitalizace firmy předpokládají nejčastěji vyhledání odborné pomoci (32 %), resp. využití ať již vlastního řešení (18%) nebo řešení převzatého od mateřské společnosti (18 %). Výsledky se zásadně neliší, ať již se jedná o malé, střední či velké firmy. A jaké bariéry pro digitalizaci firmy vidí nejčastěji? 25% 7%

28

Výroba a zemědělství

Obchod Služby

nedostatek kvalifikovaných ICT odborníků či nedo- statečné ICT kompetence zaměstnanců chybí pomoc a podpora ze strany státu nedostatek finančních prostředků nedostatečně digitalizovaní obchodní partneři

56%

38%

53%

37% 41% 33% 28%

38% 30% 44% 20%

43% 44% 31%

nevíme, co a jak digitalizovat 27% Digitalizace je spojena s dodatečnými náklady. Pro zmírnění dopadů by tak firmy nejčastěji uvítaly odpočty od základu daně z příjmů (39% respondentů), resp. dotační programy na digitalizaci (26% respondentů) nebo bezplatné poradenské služby soukromé firmy se státní garancí (24% respondentů). Dotační programy mírně dominují u firem působících v oblasti výroby a zemědělství (34% oproti např. 15% respondentů z řad zástupců obchodních firem); u obchodních firem naopak jednoznačně vítězi zájem o odpočty od základu daně (57% respondentů). Pro dotační programy se nejčastěji rovněž přimlouvají zástupci z řad středních podniků (40% respondentů). Nyní se pojďme podívat na  aktuální zkušenosti zástupců českých firem se službami e-Governmentu . 63% respondentů zmiňuje, že tyto využívá pravidelně (častěji je tomu u firem působících v oblasti výroby, zemědělství a obchodu – 69% respondentů). S tím je spojena poměrně logická otázka, na jaké problémy firmy při používání online služeb při komunikaci s úřady státní správy narážejí: 72% nabízené služby nejsou plně digitalizovány (nutná fyzická přítomnost na úřadech či tele- fonická komunikace) 56% nabízené služby jsou nepřehledné a komplikované (webové portály nejsou intuitivní) 44% placená archivace dat v datové schránce po dobu delší než 3 měsíce od doručení zprávy 36% registrace do systémů je složitá 31% na portálu si nevíme rady (nedostatečná podpora ze strany portálu) 28% obáváme se o zabezpečení dat a údajů 9% webové portály jsou nestabilní a ztrácejí se z nich data 8% webové portály mají nekvalitní a nedostatečné jazykové mutace Z výše uvedených problémů a nedostatků napříč sektory a velikostmi firem jsou nejčastěji uváděné nedostatečná digitalizace nabízených služeb a jejich ne - přehlednost a komplikovanost . Na druhou stranu za pozitivní zjištění lze zmínit, že se zástupci firem příliš neobávají o zabezpečení dat a údajů a rovněž jsou pře- svědčeni o stabilitě webových portálů. Závěrečná část šetření se věnovala preferencím služeb e-Governmentu , a to samostatně stran online podnikání obecně, a dále pak online finanční a HR agendě. U každé z nabízených služeb se respondenti mohli vyjadřovat na Liker- tově škále (1-5) od nejdůležitější (1) po nejméně důležitou (5).

29

Made with FlippingBook Publishing Software